Kviz z nizozemské kultury

Pro milovníky umění a nizozemské kultury je zde 20 otázek. kultura 1. Nejznámějším nizozemským malířem je: a. Paul Rubens b. Rembrandt van Rijn c. Petr Brandl 2. Na fotografii je: a. Skupinové foto – amsterdamští úředníci b. Noční hlídka c. Prince van Oranje-Nassou a jeho mušketýři 3. Nejznámější plátno Rembrandta „Noční hlídka“ se dnes nachází v: a. Tate galery v Londýně b. Radničním sále v Amsterdamu c. Rijksmuseu v Amsterdamu 4. Rozměry tohoto plátna jsou obdivuhodné: a. 379 x 453 cm b. 37,9 x 45,3 cm c. 453 x 97,3 cm 5. Rembrandt van Rijn byl za svého života : a. Chudý, neměl ani na chléb a chodil žebrat b. Bohatý, podporoval další umělce a platil jim jejich ubytování c. Měl akorát tak na klasický život obyvatele Amsterdamu 6. Dalším známým nizozemským malířem je: a. Vincent van Gogh b. Alfred Dürer c. Andy Warhoul 7. Za svůj život Vincent van Gogh namaloval více než ..... obrazů. a. 100 b. 700 c. 1.700 8. Vincent van Gogh žil v ..... století: a. 18.století b. 19.století c. 20.století 9. Vincent van Gogh byl skvělý malíř, ale byl také: a. Duševně nemocný b. Fyzicky handicapovaný c. Byl hluchý 10. Nejznámějším obrazem Vincenta van Gogha je: a. Zahrada pozemského štěstí b. Trhovci c. Slunečnice 11. Ve městě Den Haag je galerie Mauritshuis. Jejím logem je obraz od nizozemského malíře Jana Vermeera. Ten se jmenuje: a. Dívka čtoucí dopis b. Dívka s perlou c. Dívka v kupeckém domě 12. Nizozemsko vyprodukovalo mnoho známých malířů, tzv. vlámských mistrů. Kdo jím není? a. H.Bosch b. G.Klimpt c. Jan van Eyck 13. Od vlámských mistrů pocházely i gobelíny. Ty jsou od/z: a. Bratrů Goblénů z Antwerp b. Bratrů Goblénů z Amsterdamu c. Od řemeslníků z města Goblén 14. Gobelíny jsou tudíž výtvory: a. Nizozemců b. Belgičanů c. Francouzů – Valonů 15. V Nizozemí nenajdeme v kostelích příliš velkou výzdobu, protože: a. Je to drahé a oni šetří b. Jsou protestanti a jejich kostel není vyzdoben c. Kostely se stavěly v dobách ekonomické recese 16. V 16. století proběhla akce tzv. „obrazoborectví“. Co to je? a. Zničení veškeré umělecké výzdoby v kostele (obrazy, sochy atd.) b. Přemalování obrazů známých mistrů c. Napodobování (plagiát) obrazů známých mistrů 17. Nizozemci mají dobrý vztah k umění, proto musí každá větší firma vyčlenit ze svého rozpočtu ....% na umělecká díla: a. 5% b. 15% c. 52% 18. Moderní umělecká díla nestojí v Nizozemí jen v galeriích, ale i na: a. Fotbalových stadionech b. Polích a v lesích c. Kruhových objezdech 19. Pokud nemáte dost finanční hotovosti, můžete si umělecké dílo: a. Zdarma půjčit z galerie b. Zdarma navštěvovat místní galerii c. Pronajmout na několik měsíců za přiměřenou částku. 20. Co je tzv. „kunstroute“? a. Návštěva muzeí nizozemských umělců se slevou b. Návštěva ateliérů nizozemských umělců / den otevřených dveří v ateliérech c. Cykrovýlet po okolí Delft a Den Haagu. Správné odpovědi: 1b, 2b, 3c, 4a, 5c, 6a, 7b, 8b, 9a, 10c, 11b, 12b, 13a, 14b, 15b, 16a, 17a, 18c, 19c, 20b

Kviz společensko-pracovní vztahy v Nizozemí

Tady je dalších 20 otázek o společensko-pracovních aspektech nizozemské společnosti. Téma: společnost a práce 1. Tato slova „ ...een Prince van Oranje ben ik, vrij, onverveerd, den Koning van Hispanje heb ik altijd geëerd...“ (Jsem princ Oranžský, volný a nebojácný. Španělskému králi vždy jsem vzdával čest) patří do: a. Písně z muzikálu Soldaat van Oranje b. Státní hymny c. Šmoulí písně „Sen Gargamela“ 2. Nizozemská státní hymna má 15 slok. Když poskládáme dohromady všechna 1.písmena slok, dostaneme: a. Willem van Nassov b. Wilhelmus Nassov c. Willem Alexander 3. Je těžké zpívat a zapamatovat si celou hymnu. Proto se běžně hraje a zpívá pouze: a. 1. a 6.sloka b. 1. a 10.sloka c. 1. a 15.sloka 4. Proč se ve státní nizozemské hymně zpívá: „ ...den Koning van Hispanje heb ik altijd geëerd.“ (španělskému králi vždy jsem vzdával čest): a. Kdysi byl španělský král a nizozemská královna bratr a sestra b. Hymna vznikla v době španělské nadvlády, kdy oficiálním představitelem státu byl španělský král c. Na počest zásnub nizozemské princezny Irene s bratrem španělského krále Alfonsem. 5. Když chcete v Nizozemí někoho navštívit, co uděláte? a. Koupíte květiny a zazvoníte u dveří b. Zavoláte alespoň týden předem a domluvíte si schůzku c. Počkáte, až Vás druhá strana pozve 6. Když Vás pozvou Nizozemci na návštěvu a dovnitř, boty si: a. Sundáte již na prahu (přede dveřmi) b. Bez otálení v chodbě c. Si nesundaváte. Není to u nich zvykem. 7. Ke kávě Vám většinou nabídnou i sušenky (koekjes). Ty potom: a. Nejprve zdvořile odmítnete, abyste neukazovali, že máte hlad. b. Jednu si okamžitě vezmete. c. Vyzvete hostitele, aby je postavil na stůl. 8. Sušenky bývají v dóze. O Holanďanech jdou legendy, že dózu hned zavřou víčkem a odnesou do kuchyně. Proč to dělají? a. Šetří a nechtějí, abyste si vzali více než jednu sušenku. b. Z náboženských důvodů. Jsou převážně protestanti a sušenky patří spíše katolíkům. c. Kvůli vzdušné vlhkosti. Po pár hodinách jsou sušenky vlhké a nejsou už dobré. 9. Při návštěvách se dělá tzv.rondje. Co to je? a. Hostitelka nabídne každému něco na zub (sýr, salám, chlebíček, koláč) b. Hostitel dolije do skleniček c. Jde jen o zvyk v restauraci, kdy jeden platí za všechny 10. Mezi známými se oslovujeme tzv. ROEPNAAM. To je náš/naše: a. Pseudonym b. Jméno po otci/matce c. Běžně používaná forma našeho křestního jména 11. Na pracovní schůzku se Nizozemci dostavují: a. Přesně b. S 15-20 minutovým zpožděním a omluvou c. Pokud je to dopoledne, přijdou až s hodinovým zpožděním 12. V Nizozemsku mají ženy ve firmách: a. Stejné postavení jako muži b. Jsou mužům podřízené a mají mnohem menší plat c. Když jsou vdané, nesmí dále pracovat 13. Při pracovní schůzce se vzájemně oslovují: a. Nejčastěji jménem, případně příjmením b. Příjmením a pracovním zařazením/funkcí c. Příjmením, akademickým titulem nebo funkcí 14. Pracovní schůzky jsou vždy: a. Předem naplánované, ale nikdy se program nedodrží b. Předem naplánované, ale probere se vždy jen 1-2 body c. Naplánované a konstruktivně vedené, podle hesla: Nejdřív práce, potom zábava. 15. Při jednání jsou Nizozemci: a. Upovídaní a falešní b. Přímí a kritičtí c. Konstruktivní a mlčenliví 16. Tzv. dress-code ve školách a běžných firmách je: a. Běžné oblečení (causal wear). I tričko a jeansy jsou OK b. Muži musí mít oblek, ženy šaty nebo sukni c. Muži musí mít košili a kravatu, ženy mohou mít i kalhoty 17. Kdysi princ Bernard na veřejnosti prohlásil, že muž v obleku je jako movodobý otrok a sundal si: a. Kalhoty b. Sako c. Kravatu 18. Kdo za vás, když v Nizozemí pracujete, platí zdravotní pojištění? a. Zaměstnavatel b. Vy sami c. Stát 19. Může Čech v Nizozemí získat holandský ekvivalent rodného čísla? a. Ne, musí používat svoje rodné číslo, protože to není v rámci EU možné b. Ano, ale až získá nizozemské občanství c. Ano, pokud si o něj zažádá 20. Pokud pracujete pro firmu, ta Vám každý měsíc strhává peníze na dovolenou, ty pak dostanete vyplacené spolu s: a. Prémiemi b. Květnovou výplatou c. Prosincovou výplatou Správné odpovědi: 1b, 2a, 3a, 4b, 5b, 6c, 7b, 8c, 9a, 10c, 11a, 12a, 13a, 14c, 15b, 16a, 17c, 18b, 19c, 20b

Kvíz z nizozemského zeměpisu

A tady je 20 otázek pro turisty a cestovatele po Nizozemském království. Téma: Zeměpis 1. Jaký je oficiální název Nizozemska? a. Nederland b. Republiek van Zeven Provinties c. Koningrijk der Nederlanden 2. Se kterou zemí Nizozemí nesousedí? a. Belgie b. Francie c. Německá spolková republika 3. Kolik má Nizozemí provincií ( v češtině: krajů)? a. 10 b. 12 c. 14 4. Která řeka neprotéká Nizozemím? a. Rijn/Rýn b. Schelda/Šelda c. Rhôna/Rhóna 5. V Nizozemí se stavějí velmi často DIJKY. Co to jsou DIJKY? a. Ochranné hráze b. Rybníky na pitnou vodu c. Obytné čtvrti u velkých měst 6. Nizozemci se často baví o Zuiden zee (Jižní moře). Co to je za vodní plochu? a. Největší rzbník v Nizozemí b. Záliv Severního moře na severu Nizozemí c. Jezera v Porýní-Vestfálsku 7. Když přijíždíte do Nizozemí lodí, pohybujete se po tzv. Eurogeul. Co to je? a. Dálnice mezi přístavem Europoort a Německou spolkovou republikou. b. Uměle vyhloubený mořský kanál pro snažší vplutí zaoceánských lodí do Europoortu. c. Železnice mezi Europoortem a Německou spolkovou republikou. 8. Po pár kilometrech do vnitřního přístavu Europoort Rotterdam míjíte tzv. waterkering. Co to je? a. Ochranná vrata pro Rotterdam a přístav Europoort, jež se dají v případě vzedmutí hladiny moře zavřít. b. Místo, kde jsou speciální vodní proudy. Zde se potkává voda řeky Maasy a slaná voda z moře c. Systém pump na čerpání spodní vody, jež je určen pro celou oblast Randstad. 9. Nejvyšší hora Nizozemí je Vaalserberg a její nadmořská výška je: a. 3 210 m.n.m. b. 823 m.n.m. c. 321 m.n.m. 10. Tuto horu bychom hledali v provincii: a. Limburg b. Vaal (Válsko) c. Brabant (Brabantsko) 11. Tradiční obyvatelé Nizozemí jsou Nizozemci a .... a. Frýsové b. Keltové c. Valoni 12. V Nizozemí se mluví oficiálně 2 jazyky, nizozemsky a ......... a. Limburštinou b. Německy c. Frísky 13. Břehy Nizozemska omývá ......: a. Atlantický oceán b. Severní moře c. Baltské moře 14. Nejmladší provincií Nizozemska je .............., která vznikla vytvořením polderu až v 50. letech 20. století. a. Friesland b. Flevoland c. Drente 15. Rozloha Nizozemského království je přibližně.......... než rozloha České republiky. a. 2x menší než b. 2x větší než c. Stejná 16. Počet obyvatel království je: a. 10 850 000 b. 16 850 000 c. 25 850 000 17. Území Nizozemska se stále zvětšuje a to díky: a. Novým koloniím b. Výstavbě nových polderů c. Dobyvačným válkám 18. Hlavní městem Nizozemského království je Amsterdam. Ten se jmenuje podle: a. Piva Amstel b. Řeky Amstel c. Ostrova Amstel 19. Kolik procent celkové rozlohy Nizozemska zabírá voda? a. 1,84 % b. 8,41 % c. 18,4 % 20. Vlajka Nizozemska je nejstarší vlajkou na světě a má tyto barvy: a. Červenou-bílou-modrou b. Oranžovou-bílou-modrou c. Červenou-černou-žlutou Správné odpovědi: 1c, 2b, 3b, 4c, 5a, 6b, 7b, 8a, 9c, 10a, 11a, 12c, 13b, 14b, 15a, 16b, 17b, 18b, 19c, 20a

Kviz z nizozemské historie

Pro milovníky historie jsem pripravila 20 otázek z dávné i nedávné historie Nizozemského království. Vždy je možná pouze 1 odpověd. Držím palce! Téma: Historie 1. 30.dubna 2013 se udála důležitá historická událost. Co to bylo? a. Nizozemské království vstoupilo do Evropské unie b. Změna na trůně. Nastoupil Vilém Alexander, nejstaší syn královny Beatrix c. Nizozemí vyhlásilo republiku 2. Nizozemsko mělo mnoho kolonií. Který dnešní stát nebyl nizozemskou kolonií: a. Sv.Martin b. Indonesie c. Keňa 3. Historicky patřilo Nizozemsko do větší říše/království, a to pod: a. Španělsko b. Říši Římskou c. České království 4. Vilém Oranžský ( 1559-1584) byl prvním .... a. Nizozemským králem b. Nizozemským guvernérem – tzv. stadshouderem c. Nizozemským presidentem 5. Kdysi patřilo Nizozemskému království i Lucembursko. Proč se oddělilo a stalo se velkoknížectvím? a. Válkou b. Bylo nejdříve zabráno Francií a později vyhlásilo nezávislost na Francii. c. V Lucembursku nemůže podle ústavy převzít trůn žena. 6. V Belgii se mluví mimo jiné i vlámsky. To zní skoro stejně jako nizozemština. Proč? a. Belgie byla součástí Nizozemska b. Nizozemsko bylo součástí Belgie c. Měli ve stejném období jazykovou reformu a zavrhli francouzštinu 7. O 17.století mluvíme jako o „Zlatém věku“ Nizozemí. Proč? a. Vyhráli válku nad Španělskem b. Rozvoj obchodu s koloniemi a Orientem c. Objevili ložiska zlata v Limburgu 8. V roce 1813 byl korunován historicky první nizozemský král. Byl to: a. Vilém Mlčenlivý b. Vilém Oranžský c. Vilém I. 9. Když v roce 1890 zemřel král Vilém III., na trůn nastoupila jeho: a. Jeho žena, královna Emma, jako regentka b. Jeho dcera, královna Vilemína c. Jeho vnučka, královna Juliána 10. Po smrti Viléma III. Nastala vláda žen na nizozemském trůně a ta trvala: a. 123 let b. 58 let c. 28 let 11. Proč královna Beatrix neměla krále? a. Byla vdova ještě před svojí korunovací b. Její manžel byl princ Claus. Nemohl být králem, jinak by byl více než ona. c. Nebyla v době své korunovace ještě vdaná a později nešel status jejího manžela již změnit. 12. V době tzv. Napoleonských válek bylo Nizozemí: a. Součástí Francie a spravoval jej Ludvík Napoleon, bratr Napoleona Bonaparte b. Součástí Německé říše a bojovalo proti Napoleonovi Bonapartovi c. Samostatným královstvím a vyhlásilo neutralitu. 13. Ludvík Napoleon udělal jednu důležitou společensko-historickou změnu. Stějně jako ji kdysi udělala v Rakousku-Uhersku Marie Teresie. Bylo to: a. Zavedení státní poznávací značky na vozidlech. b. Zavedení poštovních směrovacích čísel c. Zavedení příjmení všech obyvatel 14. Za 2.světové války fašistické Německo obsadilo Nizozemí. Nizozemci museli kapitulovat pod nátlakem. Tím bylo: a. Bombardování celého území Severního Holandska b. Vybombardování Rotterdamu a slíbeného následného zničení Utrechtu a Amsterdamu c. Uzavření všech důležitých přístavů (mimo jiné Rotterdamu a Amsterdamu) 15. Shromáždění v Dordrechtu roku 1568 vyhlásilo: a. Nezávislost Nizozemska na Francii b. Tzv. Republiku spojených provincií a částečnou autonomii v rámci Španělského království (Habsburkové) c. Viléma Oranžského králem a Nizozemí se stalo samostatným královstvím 16. S kým Nizozemci válčili v 80-leté válce? a. Francouzi b. Němci c. Španěly 17. Východoindická společnost „VOC“ byla převážně v rukou: a. Nizozemců b. Angličanů c. Francouzů 18. Proč se kdysi New York (USA) jmenoval New Amsterdam? a. Do Ameriky přijelo velké množství Nizozemců, protože prchali před náboženskou reformou b. Angličané se inspirovali městy v Nizozemí a jejich královna byla tehdy provdána za Viléma Oranžského c. Nizozemci vlastnili oblast dnešního New Yorku a postavili tam svoji osadu, tu nazvali podle Amsterdamu 19. Čtvrť v New Yorku se jmenuje Harlem, protože: a. Ji tak nazvali Nizozemci žijící v kolonii, podle města Haarlem b. Ji tak nazvali Nizozemci žijící v kolonii, podle provincie Haarlem c. Ji tak nazvali kolonisté podle tureckého slova harém, jež se trochu změnilo během let na slovo Harlem 20. Co se stalo s královnou Beatrix po 30. dubnu 2013? a. Zemřela a byla pochována v rodinné hrobce v Delftách b. Stala se princeznou van Oranje-Nassou c. Stala se královnou-matkou Správné odpovědi: 1b, 2c, 3a,4b, 5c, 6a, 7b, 8c, 9a, 10a, 11b, 12a, 13c, 14b, 15b, 16c, 17a, 18c, 19a, 20b

Pracovní možnosti a příležitosti v Nizozemí

V Nizozemském království můžete kdykoli začít pracovat, jelikož zde platí úmluva rovných pracovních příležitostí v rámci EU. Jedinou podmínkou je, zajistit si na úřadě tzv. BURGERSNUMMER (po staru tomu stále říkají SO.FI nummer. Je to nizozemský ekvivalent českého rodného čísla). Pro uzavření pracovní smlouvy, budete samozřejmě potřebovat nějakou nizozemskou adresu pobytu a bankovní účet u jedné z místních bank. Zatím nelze použít bankovní účet založený u české banky. Zaměstnavatel většinou nepřistoupí na převod peněz mimo území státu. Po uplynutí pracovního poměru nebo na konci daňového období, je třeba podat daňové příznání z příjmu i u nizozemského finančního úřadu. Doposud nejsou úřady spolu propojeny. Pracovní smlouva se pravidelně uzavírá na 1 rok. To může zaměstnavatel opakovat 3krát, poté máte nárok na smlouvu na dobu neurčitou. Bohužel většina firem se snaží tuto situaci eliminovat a smlouvu prodlouží pouze 2krát. Pak Vás již nepotřebují nebo najdou něco, co neděláte úplně dobře. Výmluvou může být i nedokonalá znalost jazyka. Pokud získáte smlouvu na dobu neurčitou, tak to jste právně ochráněni mnohem lépe než v Čechách podle českého zákoníku práce. Pak máte vyhráno a jen tak Vás nikdo nepropustí z práce. Pokud samozřejmě firma nezkrachuje nebo se nezruší ono pracovní místo. Pak máte samozřejmě nárok na odstupné, tak jako v rodné zemi. Počet odpracovaných let se v rámci EU započítává do důchodu a pokud překročíte určitou hranici odpracovanyých let, máte nárok na důchodové zabezpečení nebo jeho procentuální podíl v Nizozemí. Jinak se vše sčítá a jednou bude na Vás samotných rozhodnutí, v které zemi budete pobírat svůj starobní důchod. Stejné pravidlo platí i pro podporu v nezaměstnanosti. Pokud jste pracovali v Česku a poté, bez nárokování podpory v rodném městě, odjeli do Nizozemí a zde pracovali minimálně 90 dní, máte nárok na podporu v nezaměstnanosti. Ta se poprvé vypočítává i s doloženými odpracovanými měsíci či roky v ČR. Doklady o dosaženém vzdělání je třeba nechat přeložit do nizozemštiny. Pokud se jedná o univerzitní vzdělání, je třeba požádat o jeho uznání a udělení ekvivalentu akademické hodnosti v Nizozemí. Místní úřady nepracují zrovna nejrychleji, a proto tuto akci doporučuji podstoupit v předstihu několika měsíců. Překladatelé pracují rychle, ale poněkud draze. Např. překlad rodného listu z češtiny do nizozemštiny stál v roce 2009 €85,-. Nizozemské úřady bohužel nepoužívají formuláře EU příliš často a většinou chtějí mít vše přeloženo do holandštiny. Pokud si necháte v ČR vystavit např. EU rodný list ( i ten je v domovině s příplatkem), musíte mít v NL holandskou verzi. Bohužel, byrokracie je tady veliká a úředníci nejsou kreativní a EU formuláře jim moc neříkají. Pokud v Nizozemském království legálně pracujete a onemocníte, musíte daný den zavolat zaměstnavateli, že jste nemocní a v nejbližších dnech navštívit lékaře. Pokud jste nemocni déle než 2 týdny, pozve si vás odborná lékařská komise na pohovor: jak moc jste nemocní a jak to vidíte do budoucna. Samozřejmě v průběhu nemoci může přijít kontrola. Ta většinou chodí až při delší nebo častější absenci. Když se cítíte zdráv, zavoláte den předem zaměstnavateli a řádně nastoupíte zpět do pracovního procesu. Při kratší době nemoci – tři nebo čtyři dny chřipka, není třeba navštěvovat lékaře. Zůstanete v klidu doma podle vlastního uvážení. Je možné, že Vám zaměstnavatel některý den zavolá, aby Vám popřál brzké uzdravení. Je zde také zvykem posílat pozdrav a přání rychlého uzdravení. Podle oblíbenosti v pracovním kolektivu jich můžete během týdne nemoci dostat i desítky. Pokud jste mladou dámou, která v průběhu pobytu v Nizozemí otěhotní a budete muset zůstat doma s miminkem, je zde jednoduché pravidlo. Máte nárok na celkem 8 týdnů mateřské dovolené. Můžete si vybrat pár dní nebo týdnů před porodem, a pak zbytek čerpáte po porodu. Po 8 týdnech se musíte vrátit do zaměstnání nebo jej ukončit – dát vypověď. Jesle tady samozřejmě fungují a jsou zařízeny i na ty úplně nejmenší (6 týdnů). Tady je důležité zvážit výši výdělku a cenu jeslí (většinou se pohybuje kolem €1.100 – 1.600 měsíčně, plus jídlo, pleny atd. musíte dodat sama). Tzv. hlídací babičky tady moc nefungují. Spíše je pravidlem, že žena zůstává doma a muž pracuje a finančně zabezpečí celou rodinu. Další varianta je, že oba rodiče pracují na částečný úvazek a o péči o dítě se dělí. Pro ženy s dětmi je zcela běžné, že pracují na tzv. „duo-baan“ (o jeden pracovní úvazek se dělí ještě s jednou nebo dvěma kolegyněmi), takže pracují cca 12 hodin týdně. Ale lze pracovat i 6 hodin týdně, záleží na každém. Někteří zaměstnavatelé přistoupí na možnost odpracovat si během jednoho pracovního dne více hodin než 8. Tak je možné odpracovat plný pracovní úvazek za 4 dny. Ale to nelze vždy. Jiní zaměstnavatele nabízejí možnost, pracovat několik hodin týdně z domova. Tyto možnosti zavisí na Vašem pracovním zařazení a důležitosti pro zaměstnavatele. Málem bych zapomněla na 13. A 14. plat. Tady mu neříkají takhle, ale peníze na dovolenou (vypláceno s květnovou výplatou) a na vánoce (vypláceno s listopadovou výplatou). Je to příjemné finanční zpestření, ale je třeba mít na paměti, že si tyto peníze celý rok spoříte. Zaměstnavatel Vám každý měsíc odečte poměrnou částku. To se stává i u sezonních a krátkodobých smluv. Pokud se do Nizozemí chystáte jen na letní brigádu, je třeba si tyto peníze při ukončení pracovního poměru u zaměstnavatele vyžádat dřív, než je pravidelný termín. Pokud na to zapomenete, zaměstnavatel Vám je pošle na účet v pravidelném termínu. Do práce se chodí včas nebo i o 15 minut dříve, abyste stihli vypít společnou kávu s kolegy. Ta bývá větčinou na pracovišti zdarma a ve neomezeném množství. Přestávky v práci jsou povinné, většinou pevně stanovené firmou a nezapočítávají se bohužel do pracovní doby.

pracovní schůzka a podnikání

Nizozemsko je vcelku jazykově homogenní, 90℅ obyvatel mluví holandsky, přestože nejsou všichni Nizozemci. V posledních desetiletích přibývá přistěhovalců a podnikatelů z Maroka, Turecka, Indonésie a Číny. Můžete narazit i na polské podnikatele nebo někoho ze Surinamu, Aruby či Ghany. Především v oblasti Randstad (souměstí kolem Rotterdamu a Den Haagu) potkáte mnoho „naturalizovaných“ přistěhovalců. Pokud se budeme zabývat nizozemskou obchodní kulturou, budeme vycházet z typických pravidel tradiční nizozemské firmy. Nizozemci jsou už od ranného středověku obchodníky. Nakoupit a obratem ruky prodat, nejlépe s maximálním ziskem, to je obchodní filosofie Holanďanů. Vše je podřízeno finanční stránce věci a obchodu. Holanďané nesmlouvají. Stanoví cenu a tváří se, že tak nízkou cenu už více snížit nemohou. Cena je, kromě burzy, opravdu pevná. Na pracovní schůzku je třeba dostavit se opravdu na čas. Dochvilnost je jedním z typických rysů obchodníků. Při vstupu se obě strany většinou představí při podání ruky a vyměny vizitek. Častokrát se stává, že při jednání používají pouze křestní jméno a oslovují se více přátelsky. Skoro vůbec nepoužívají akademické tituly. V běžném obchodním jednání se používá pouze jméno. Pokud dostanete tištěnou pozvánku na jednání, většinou z formy příjmení nepoznáte, zda se máte setkat s mužem či ženou. Někdy bývá před jménem uvedena zkratka Mw.Vliet (paní Vlietová), Dhr/heer Vliet (pan Vliet). I křestní jména mohou být zavádějící: na vizitce je uvedeno Jacoba, ale dotyčná dáma se Vám představí jako Coby. Nebo Rudolf a onen muž je Ruud. Sami Holanďané se Vás okamžitě zeptají jaké jméno je vaše tzv. ROEPNAAM (oslovovací jméno). Pro Čechy až na vyjímky typu Václav a Josef, se jména většinou shodují. Těžko někdo bude používat při obchodním jednání jméno Kačenka nebo Josífek (tak, jak ho volala kdysi babička k obědu). Na druhé straně se Vám může stát, že se Vám Holanďanka představí jako Katinka nebo Anuška. To je většinou jejich skutečné jméno, nikoli vzpomínka na dětství. Při jednání jsou přímí, až bezohledně otevření, což někdy působí urážlivě. Vše řeknou, tak jak si myslí a nebalí nic do „líbivého“ obalu. Jednání má pevně danou strukturu a většinou se jedná striktně a jasně. Jejich pracovní heslo je: „Kort, maar krachtig.“ (Krátce, ale úderně.) Důležitější rozhodnutí nečiní okamžitě a vyžádají si čas na rozmyšlenou a pročtení příslušných materiálů. I v tomto případě bude ale pevně na minutu stanovena příští schůzka nebo přesně stanovena varianta, jak sdělí protistraně své rozhodnutí. Při jednání nejsou příliš impulsivní a „akční“ a přehnaně impulsivní jednání odsuzují. Při jednání se často stírají rozdíly v pracovním zařazení a hyerarchii. Klidně oslovují ředitele velké firmy Jan. Mnohdy nepoznáte v tónu řeči a stylu jednání, kdo je ředitel a kdo sekretářka. V učitých situacích lze použít nějaký vtip, ale pozor na vtipy o náboženství. Ty jsou zde tabu! Na druhou stranu Nizozemci mají smysl pro humor a klidně se uprostřed jednání „od srdce“ zasmějí jazykovému přebreptu či proloží řeč něčím veselým. Jazykové vybavenosti nizozemské protistrany se obávat nemusíte. Nizozemci jsou jedni z nejlépe jazykově vybavených obchodníků. Většinou mluví bez problémů anglicky, často německy a případně francouzsky. Tyto jazyky mají povinné ve škole. Pokud bude třeba jiný jazyk nebývá většinou problém ve větší firmě najít někoho, kdo daným jazykem mluví. Tím mám na mysli především jazyky jako arabština, čínština, polština, španělština. Slovanské jazyky nejsou zrovna rozšířené. Jsou pro Nizozemce příliš obtížné a dlouhá léta je v obchodním styku nepotřebovali. Pozor na jazykovou past: ja, maar... (ano, ale....) nebo ja, nee... (ano, ne....). V těchto případech je třeba zvýšit pozornost a sledovat, zda je rozhodnutí kladné nebo záporné. Ono JA nemusí vždy znamenat přitakání, ale pouze slovní vatu. Tento zlozvyk si přenáší i do promluv v angličtině. Co se týče dress codu, tak jsou Nizozemci velmi tolerantní. Již dávno neplatí, že je třeba na jednání přijít v obleku a kravatě. Jsou okamžiky, kdy potkáte protistranu v džínách a košili. Ani ženy si s oblečením příliš nelámou hlavu. Nečekejte přehnaně škrobenou kulturu jednání. Před jakýmkoli jednáním mějte na paměti: „ Co Skot zahodí, to Holanďan sebere!“ a tím se řiďte. Pokud budete mít štěstí a pozve Vás protistrana na oběd nebo večeři, je pravidlo, že kdo zve platí. Poznámka závěrem: Jestliže se před jednáním naučíte v holandštině byť jen pozdravit, snadněji si pootevřete dveře a jednající naladíte na tu správnou vlnu. Goede dag. Dobrý den Hoe gaat het? Jak se máte? Dank je wel. Děkuji. Tot ziens. Naviděnou. Eet smakelijk. Dobrou chuť. Zbytek jazyka zní pro české uši jako mix angličtiny a němčiny s ještě něčím. Už chápete, proč jim jde ta angličtina mnohem lépe než Čechům?

Knihy pro volný čas a pohodu