Pracovní možnosti a příležitosti v Nizozemí

V Nizozemském království můžete kdykoli začít pracovat, jelikož zde platí úmluva rovných pracovních příležitostí v rámci EU. Jedinou podmínkou je, zajistit si na úřadě tzv. BURGERSNUMMER (po staru tomu stále říkají SO.FI nummer. Je to nizozemský ekvivalent českého rodného čísla). Pro uzavření pracovní smlouvy, budete samozřejmě potřebovat nějakou nizozemskou adresu pobytu a bankovní účet u jedné z místních bank. Zatím nelze použít bankovní účet založený u české banky. Zaměstnavatel většinou nepřistoupí na převod peněz mimo území státu. Po uplynutí pracovního poměru nebo na konci daňového období, je třeba podat daňové příznání z příjmu i u nizozemského finančního úřadu. Doposud nejsou úřady spolu propojeny. Pracovní smlouva se pravidelně uzavírá na 1 rok. To může zaměstnavatel opakovat 3krát, poté máte nárok na smlouvu na dobu neurčitou. Bohužel většina firem se snaží tuto situaci eliminovat a smlouvu prodlouží pouze 2krát. Pak Vás již nepotřebují nebo najdou něco, co neděláte úplně dobře. Výmluvou může být i nedokonalá znalost jazyka. Pokud získáte smlouvu na dobu neurčitou, tak to jste právně ochráněni mnohem lépe než v Čechách podle českého zákoníku práce. Pak máte vyhráno a jen tak Vás nikdo nepropustí z práce. Pokud samozřejmě firma nezkrachuje nebo se nezruší ono pracovní místo. Pak máte samozřejmě nárok na odstupné, tak jako v rodné zemi. Počet odpracovaných let se v rámci EU započítává do důchodu a pokud překročíte určitou hranici odpracovanyých let, máte nárok na důchodové zabezpečení nebo jeho procentuální podíl v Nizozemí. Jinak se vše sčítá a jednou bude na Vás samotných rozhodnutí, v které zemi budete pobírat svůj starobní důchod. Stejné pravidlo platí i pro podporu v nezaměstnanosti. Pokud jste pracovali v Česku a poté, bez nárokování podpory v rodném městě, odjeli do Nizozemí a zde pracovali minimálně 90 dní, máte nárok na podporu v nezaměstnanosti. Ta se poprvé vypočítává i s doloženými odpracovanými měsíci či roky v ČR. Doklady o dosaženém vzdělání je třeba nechat přeložit do nizozemštiny. Pokud se jedná o univerzitní vzdělání, je třeba požádat o jeho uznání a udělení ekvivalentu akademické hodnosti v Nizozemí. Místní úřady nepracují zrovna nejrychleji, a proto tuto akci doporučuji podstoupit v předstihu několika měsíců. Překladatelé pracují rychle, ale poněkud draze. Např. překlad rodného listu z češtiny do nizozemštiny stál v roce 2009 €85,-. Nizozemské úřady bohužel nepoužívají formuláře EU příliš často a většinou chtějí mít vše přeloženo do holandštiny. Pokud si necháte v ČR vystavit např. EU rodný list ( i ten je v domovině s příplatkem), musíte mít v NL holandskou verzi. Bohužel, byrokracie je tady veliká a úředníci nejsou kreativní a EU formuláře jim moc neříkají. Pokud v Nizozemském království legálně pracujete a onemocníte, musíte daný den zavolat zaměstnavateli, že jste nemocní a v nejbližších dnech navštívit lékaře. Pokud jste nemocni déle než 2 týdny, pozve si vás odborná lékařská komise na pohovor: jak moc jste nemocní a jak to vidíte do budoucna. Samozřejmě v průběhu nemoci může přijít kontrola. Ta většinou chodí až při delší nebo častější absenci. Když se cítíte zdráv, zavoláte den předem zaměstnavateli a řádně nastoupíte zpět do pracovního procesu. Při kratší době nemoci – tři nebo čtyři dny chřipka, není třeba navštěvovat lékaře. Zůstanete v klidu doma podle vlastního uvážení. Je možné, že Vám zaměstnavatel některý den zavolá, aby Vám popřál brzké uzdravení. Je zde také zvykem posílat pozdrav a přání rychlého uzdravení. Podle oblíbenosti v pracovním kolektivu jich můžete během týdne nemoci dostat i desítky. Pokud jste mladou dámou, která v průběhu pobytu v Nizozemí otěhotní a budete muset zůstat doma s miminkem, je zde jednoduché pravidlo. Máte nárok na celkem 8 týdnů mateřské dovolené. Můžete si vybrat pár dní nebo týdnů před porodem, a pak zbytek čerpáte po porodu. Po 8 týdnech se musíte vrátit do zaměstnání nebo jej ukončit – dát vypověď. Jesle tady samozřejmě fungují a jsou zařízeny i na ty úplně nejmenší (6 týdnů). Tady je důležité zvážit výši výdělku a cenu jeslí (většinou se pohybuje kolem €1.100 – 1.600 měsíčně, plus jídlo, pleny atd. musíte dodat sama). Tzv. hlídací babičky tady moc nefungují. Spíše je pravidlem, že žena zůstává doma a muž pracuje a finančně zabezpečí celou rodinu. Další varianta je, že oba rodiče pracují na částečný úvazek a o péči o dítě se dělí. Pro ženy s dětmi je zcela běžné, že pracují na tzv. „duo-baan“ (o jeden pracovní úvazek se dělí ještě s jednou nebo dvěma kolegyněmi), takže pracují cca 12 hodin týdně. Ale lze pracovat i 6 hodin týdně, záleží na každém. Někteří zaměstnavatelé přistoupí na možnost odpracovat si během jednoho pracovního dne více hodin než 8. Tak je možné odpracovat plný pracovní úvazek za 4 dny. Ale to nelze vždy. Jiní zaměstnavatele nabízejí možnost, pracovat několik hodin týdně z domova. Tyto možnosti zavisí na Vašem pracovním zařazení a důležitosti pro zaměstnavatele. Málem bych zapomněla na 13. A 14. plat. Tady mu neříkají takhle, ale peníze na dovolenou (vypláceno s květnovou výplatou) a na vánoce (vypláceno s listopadovou výplatou). Je to příjemné finanční zpestření, ale je třeba mít na paměti, že si tyto peníze celý rok spoříte. Zaměstnavatel Vám každý měsíc odečte poměrnou částku. To se stává i u sezonních a krátkodobých smluv. Pokud se do Nizozemí chystáte jen na letní brigádu, je třeba si tyto peníze při ukončení pracovního poměru u zaměstnavatele vyžádat dřív, než je pravidelný termín. Pokud na to zapomenete, zaměstnavatel Vám je pošle na účet v pravidelném termínu. Do práce se chodí včas nebo i o 15 minut dříve, abyste stihli vypít společnou kávu s kolegy. Ta bývá větčinou na pracovišti zdarma a ve neomezeném množství. Přestávky v práci jsou povinné, většinou pevně stanovené firmou a nezapočítávají se bohužel do pracovní doby.

pracovní schůzka a podnikání

Nizozemsko je vcelku jazykově homogenní, 90℅ obyvatel mluví holandsky, přestože nejsou všichni Nizozemci. V posledních desetiletích přibývá přistěhovalců a podnikatelů z Maroka, Turecka, Indonésie a Číny. Můžete narazit i na polské podnikatele nebo někoho ze Surinamu, Aruby či Ghany. Především v oblasti Randstad (souměstí kolem Rotterdamu a Den Haagu) potkáte mnoho „naturalizovaných“ přistěhovalců. Pokud se budeme zabývat nizozemskou obchodní kulturou, budeme vycházet z typických pravidel tradiční nizozemské firmy. Nizozemci jsou už od ranného středověku obchodníky. Nakoupit a obratem ruky prodat, nejlépe s maximálním ziskem, to je obchodní filosofie Holanďanů. Vše je podřízeno finanční stránce věci a obchodu. Holanďané nesmlouvají. Stanoví cenu a tváří se, že tak nízkou cenu už více snížit nemohou. Cena je, kromě burzy, opravdu pevná. Na pracovní schůzku je třeba dostavit se opravdu na čas. Dochvilnost je jedním z typických rysů obchodníků. Při vstupu se obě strany většinou představí při podání ruky a vyměny vizitek. Častokrát se stává, že při jednání používají pouze křestní jméno a oslovují se více přátelsky. Skoro vůbec nepoužívají akademické tituly. V běžném obchodním jednání se používá pouze jméno. Pokud dostanete tištěnou pozvánku na jednání, většinou z formy příjmení nepoznáte, zda se máte setkat s mužem či ženou. Někdy bývá před jménem uvedena zkratka Mw.Vliet (paní Vlietová), Dhr/heer Vliet (pan Vliet). I křestní jména mohou být zavádějící: na vizitce je uvedeno Jacoba, ale dotyčná dáma se Vám představí jako Coby. Nebo Rudolf a onen muž je Ruud. Sami Holanďané se Vás okamžitě zeptají jaké jméno je vaše tzv. ROEPNAAM (oslovovací jméno). Pro Čechy až na vyjímky typu Václav a Josef, se jména většinou shodují. Těžko někdo bude používat při obchodním jednání jméno Kačenka nebo Josífek (tak, jak ho volala kdysi babička k obědu). Na druhé straně se Vám může stát, že se Vám Holanďanka představí jako Katinka nebo Anuška. To je většinou jejich skutečné jméno, nikoli vzpomínka na dětství. Při jednání jsou přímí, až bezohledně otevření, což někdy působí urážlivě. Vše řeknou, tak jak si myslí a nebalí nic do „líbivého“ obalu. Jednání má pevně danou strukturu a většinou se jedná striktně a jasně. Jejich pracovní heslo je: „Kort, maar krachtig.“ (Krátce, ale úderně.) Důležitější rozhodnutí nečiní okamžitě a vyžádají si čas na rozmyšlenou a pročtení příslušných materiálů. I v tomto případě bude ale pevně na minutu stanovena příští schůzka nebo přesně stanovena varianta, jak sdělí protistraně své rozhodnutí. Při jednání nejsou příliš impulsivní a „akční“ a přehnaně impulsivní jednání odsuzují. Při jednání se často stírají rozdíly v pracovním zařazení a hyerarchii. Klidně oslovují ředitele velké firmy Jan. Mnohdy nepoznáte v tónu řeči a stylu jednání, kdo je ředitel a kdo sekretářka. V učitých situacích lze použít nějaký vtip, ale pozor na vtipy o náboženství. Ty jsou zde tabu! Na druhou stranu Nizozemci mají smysl pro humor a klidně se uprostřed jednání „od srdce“ zasmějí jazykovému přebreptu či proloží řeč něčím veselým. Jazykové vybavenosti nizozemské protistrany se obávat nemusíte. Nizozemci jsou jedni z nejlépe jazykově vybavených obchodníků. Většinou mluví bez problémů anglicky, často německy a případně francouzsky. Tyto jazyky mají povinné ve škole. Pokud bude třeba jiný jazyk nebývá většinou problém ve větší firmě najít někoho, kdo daným jazykem mluví. Tím mám na mysli především jazyky jako arabština, čínština, polština, španělština. Slovanské jazyky nejsou zrovna rozšířené. Jsou pro Nizozemce příliš obtížné a dlouhá léta je v obchodním styku nepotřebovali. Pozor na jazykovou past: ja, maar... (ano, ale....) nebo ja, nee... (ano, ne....). V těchto případech je třeba zvýšit pozornost a sledovat, zda je rozhodnutí kladné nebo záporné. Ono JA nemusí vždy znamenat přitakání, ale pouze slovní vatu. Tento zlozvyk si přenáší i do promluv v angličtině. Co se týče dress codu, tak jsou Nizozemci velmi tolerantní. Již dávno neplatí, že je třeba na jednání přijít v obleku a kravatě. Jsou okamžiky, kdy potkáte protistranu v džínách a košili. Ani ženy si s oblečením příliš nelámou hlavu. Nečekejte přehnaně škrobenou kulturu jednání. Před jakýmkoli jednáním mějte na paměti: „ Co Skot zahodí, to Holanďan sebere!“ a tím se řiďte. Pokud budete mít štěstí a pozve Vás protistrana na oběd nebo večeři, je pravidlo, že kdo zve platí. Poznámka závěrem: Jestliže se před jednáním naučíte v holandštině byť jen pozdravit, snadněji si pootevřete dveře a jednající naladíte na tu správnou vlnu. Goede dag. Dobrý den Hoe gaat het? Jak se máte? Dank je wel. Děkuji. Tot ziens. Naviděnou. Eet smakelijk. Dobrou chuť. Zbytek jazyka zní pro české uši jako mix angličtiny a němčiny s ještě něčím. Už chápete, proč jim jde ta angličtina mnohem lépe než Čechům?