Korunovace nizozemského krále nebo královny

             Jelikož se pomalu blíží 30.duben 2013 a s ním i uvedení do úřadu nového nizozemského krále Willema Alexandra, musím se zmínit o několika historických faktech s tímto ceremoniálem spojených.

           V roce 2013 bude Nizozemské království slavit 200 let  samostatného a nezávislého království , pod jehož správu dnes spadá nejen území 12 provincií v západní Evropě, ale i ostrovy Bonaire, Saba a Sv.Eustacha, dále historická území v karibské oblasti jako je  Curacao, Sv.Martin a Aruba. V roce 1813 byl historicky prvním Nizozemských králem korunován Vilém I.  van Oranje-Nassou.  Tento král si u Amsterdamského obchodníka objednal i korunovační klenoty. Jelikož objednávka byla učiněna narychlo a státní pokladna nebyla zrovna přeplněná, nechal budoucí král Vilém I. královské korunovační klenoty vyrobit z mědi, stříbra a polodrahokamů. V pohledu evropské historie monarchií jsou tyto klenoty velmi mladé a ne tak „ výstavné“ jako mají nebo měla jiná království. V roce 1840 je nechal budoucí král Vilém II. vyrobit ze zlata a poněkud dražších kamenů.

Nizomská společnost má vždy něco extra, a tak i korunovace není v pravém slova smyslu korunovací, ale pouhým uvedením krále do úřadu – INHULDIGING.  Ceremonál se v letošním případě bude odehrávat 30. dubna 2013 v Amsterdamu v kostele Nieuwe kerk, jež je ke královským ceremoniálům ze zákona určen. Zde se odehrávají královské svatby a korunovace/uvedení do úřadu ( Královské pohřby se ale konají ve městě Delfty v kostele Oude Kerk, kde je i královská hrobka). V tomto případě abdikující královna Beatrix musí podepsat v paláci De Dam svoji abdikaci a poté  bude její syn Willem-Alexander, Z.K.H.de Prince van Orajne-Nassou slavnostně uveden do úřadu krále. Před zraky všech členů parlamentu ( de Eeste a Tweede kamer/ senát  a sněmovna lidu) slíbí lidu, že bude spravedlivě vládnout a udělá maximum pro rozkvět království. Po slavnostním slibu krále, který sedí na trůně v čele kostela Nieuwe Kerk a má přes ramena královský hermelín, mu slíbí všichni členové parlamentu svoji poslušnost a on je opětovně jmenuje do úřadu.

 

Nizozemský král nemá nikdy na hlavě korunu, proto se také tento ceremoniál nejmenuje korunovace. Královská koruna, jež byla vyrobena v roce 1815 z mědi a stříbra v Amsterdamu, leší na královské podušce a nikdy není umístěna na hlavu monarchy. Na stole před králem leží také královské žezlo – symbol královské moci nad královstvím, královské jablko – vazba krále k zemi/ suvenerita státu, královský meč – královská moc, schopnost panovníka vládnout zemi a výtisk Grondwet (ústavy), na který král přísahá. Podle ústavy se jedná o článek 32.

Jelikož je Nizozemské království zemí s demokratickým zřízením, musí monarcha slíbit poslušnost a povinnost tzv. Staat-Generaal, reprezentantům správní moci. Tento ceremoniál je pouze občanským ceremoniálem, de jure, a nikoliv církevním pomazáním panovníka. Z tohoto důvodu nemá panovník nikdy korunu na hlavě. Zlý jazykové říkají, že je příliš těžká, aby ji někdo nosil na hlavě, ale v to se znalostmi o Svatovítské koruně nevěřím.

A proč byla královna Beatrix bez krále? Její manžel byl pouhým pricem Clausem, nikoli králem. Je pro to jednoduché vysvětlení – král znamená de jure mnohem více než královna. Takže když království dědí dcera, bude královnou a její, přiženěný, manžel bude celý život pouhým princem. Pokud království dědí princ, případ Willema Alexandra, jeho žena může být na základě rozhodnutí Staat-Generaal královnou. A tak se z prince Willema Alexandra stane posledního dubna 2013 král a z jeho ženy, argentincké dívky Máximy, královna. Z jejich nejstarší dcery poté  bude korunní princezna Cathrina-Amelia van Oranje-Nassou. Toto přijmení má oficiálně vždy jen přímý dědic trůnu.

 



A co se stane z královny Beatrix? Z ní od 1.května 2013 bude princezna. Odevzdá své paláce svému synovi a odstěhuje se na zámeček Draakenstein, kousek od paláce ´t Loo. Vždy se o královně říkalo, že tento zámeček má nejraději a že dokonce od něj má i vlastní klíče. Od ostatních paláců nikoliv. Tam je vždy někdo, kdo ji dveře odemkne a otevře. I Willem Alexander pude sídlit v Den Haagu a pouze oficiální státní návstěvy bude přijímat v Amsterdamu v paláci De Dam, tak jak bylo až dopusud zvykem.

A co se říká a šušká o nadcházející korunovaci? Lid je potěšen královniným prohlášením, jež pronesla v pondělí 28.1.2013 v 19:00hodin.Kdy všem svým poddaným dpoděkovala za dlouhá léta (1980-2013), jež mohla strávit jako jejich královna. Dále uvedla, že cítí, že je čas uvolnit místo nové mladší generaci a že její nejstarší syn je na tuto důležitou funkci plně připraven. Předseda vlády Mark Rutte o královně prohlásil, že je ikonou své doby – „ Icoon van Nederland“, což je v očích prostého lidu velký kompliment.  Královna vyzvala občany, aby pokojně a bez zbytečných komplikací přijali i malou změnu v systému státních svátků a od roku 2014 místo Koninginnedag (Den královny, 30.4.) slavili o pár dní dříve de Koningsdag (Den krále, narozeniny Willema Alexandra, 27.4.). Systém oslav zůstává pro rok 2014 nezměněn. V roce 2013 se žádný Den královny nebo krále slavit nebude, jelikož na tento den připadá ceremoniál uvedení krále do úřadu – tzv. Inhuldiging.

Společně se teď přenesme do úterý  30. dubna 2013. Princ Willem Alexander je prohlášen králem a jeho žena Máxima královnou, společně s ex-královnou Beatrix se objeví po oficiálním ceremoniálu v kostele Nieuwe Kerk v Amsterdamu na balkóně paláce de Dam a zamávají davu. Ex-královna Beatrix se oficiálně rozloučí se svými poddanými a dav může provolat slávu novému králi Willemu-Alexanderovi. Umíte si to představit? Já docela ano, jen doufám, že i počasí bude na straně Z.K.M. (Zijne Koninglijke Majesteit) a nebude příliš foukat a pršet. Snad jen jediný mráček bude na tváři princezny Máximy, jelikož její rodiče z politických důvodů nemohou být přítomni tomuto významnému dni a nesmí přijet do Nizozemí. S největší poravděpodobností se bude opakovat situace z jejich svatby dne 2.2.2002, kdy rodiče Máximy sledovali vše v televizi v Londýně. Podle nizozemských politiků je politicky nepřípustné, aby její rodiče byli osobně přítomni na tak důležitém politicko-společenském ceremoniálu.

Co nás čeká? Uvidíme, ale určitě to budou změny a nový vítr v Nizozemském království.

Čas pro mladou generaci – nečekaná abdikace nizozemské královny

                V pondělí dne 28.ledna 2013 v 19:00 hodin přerušilo vysílání nizozemské televize NOS nalehávé sdělení královny Beatrix.  V den, kdy oslaví své 75.narozeniny ( 31.1.1938), celému království oznámila, že se ke dni 30. dubna 2013 vzdává trůnu ve prospěch svého nejstaršího syna Willema Alexandra van Oranje-Nassou.

                Ve svém projevu, který byl tak trochu v letošním roce očekávan, zaskočila většinu obyvatel Nizozemského království,když uvedla, že je již ve věku, kdy má nárok na zasloužilý odpočinek a že její nejstarší syn je plně připraven převzít  vládu nad zemí. Královna uvedla, že je čas na novou generaci, která zemi bude vládnout a že moc  děkuje svým poddaným, že ji umožnili tolik let být jejich královnou. Tyto dvě věty, získaly srdce národa i politiků.  Všichni jsme se cítili být součástí jejiho prohlášení a mladší generace plně souhlasila, že je čas na novou krev a někoho mladšího, kdo se ujme vlády.

 

                Pokud bych se vrátila k historickým faktům, tak „to samé udělala“ královna Juliána (matka královny Beatrix), kdy v den dceřiných narozenin zveřejnila svoje přání abdikovat  a oznámila národu, že slavnostní uvedení do úřadu se bude konat v den jejich narozenin, t.j. 30. dubna 1980. Královna Beatrix jde ve šlépějích své matky  a dodrží dokonce i data. Po 33 letech vlády nad Nizozemských královstvím a dalšími zeměmi, jež pod korunu patří, předá dobrovolně vládu svému synovi. Pro svoji abdikaci si vybrala rok, kdy Nizozemsko slaví 200. výročí nezávislého království. V roce 1813 se král Vilém Frederik ujal vlády nad Nizozemských královstvím a stal se historicky prvním  nizozemským králem.

                Pokud bychom šli zpátky do nizozemské historie, objevili bychom jména jako Willem Oranžský, který se zasloužil o nizozemskou nezávislost na Španělsku, ale tehdy nebyl prohlášen králem, ale pouze Stadshouderem. Později Nizozemí bylo okupováno Napoleonem a patřilo pod správu Napoleonova bratra Ludovika. Až po roce 1813 se nizozemské stavy dohodly a vyhlásily nezávislé království. Tou dobou také ztácí Nizozemí území dnešní Belgie  a později, když nastoupila na trůn královna (nikoli král) zrácí dnešní Lucembursko. Pokud mi dovolíte trochu odbočit, tak v Lucemburské ústavě je zakotveno, že trůn může trůn dědit pouze muž. Když na trůn nastoupila královna-regentka, stalo se Lucemburské velkoknížectví na Nizozemsku nezavislým. Proto se dodnes podobají jejich národní vlajky, rozdíl je jen v odstínu modré barvy.

Ale zpět k nizozemským  králům a královnám. Všichni z hodin dějepisu známe něco málo ze života jednoho z Vilémů van Oranje-Nassou. Ale od roku 1890 vládne Nizozemskému království žena. Nejdříve to byla královna-regentka Emma, poté její dcera královna Vilemína, jež byla striktní v dodržovaná všech nařízení a královského protokolu.  Občas ji lidé nazývali „mužem v sukni“. Byla prý velmi strikní a plně oddaná vládě. Její dcera, královna Juliána, byla úplně jiná. Lidem byla nazývána „matkou národa“ a celý život měla velmi silné socialně-ekonomické cítění. Nikdy nevyžadovala složité španělské královské protokoly a byla prostě jednou z „nizozemců“. V roce 1980 nastoupila na trůn její dcera Beatrix a stala se královnou-businessmankou. Všichni její poddaní o ní hovoří jako o dokonalé obchodnici a profesionálce. Svoji rodinu v  jednom ze svých projevů povýšila na firmu van Oranje-Nassou, kde má každý svoji funkci a své pevně dané úkoly. Vše tam musí dokonale klapat, pak bude dokonale fungovat i nizozemská společnost. Není jistě neznámým faktem, že sama královna je vlastníkem několika desítek akcií firmy Heiniken nebo dalších prosperujících nizozemských firem. V devadesátých letech 20.století byla agenturou Forbes prohlášena za nejbohatší ženu Evropy a ve světovém měřítku byla v první desítce. A proč? Kde vzala tolik majetku a peněz? Pokud odečteme hodnotu jejích nemovitostí a děl Rembrandta a van Gogha, zůstává stále úctihodný kapitál, který vznikl díky jejím obchodním zájmům. Jejím stínovým poradcem byl mimo jiné její manžel princ Claus.

 

Ale zpět ke změnám v Nizozemském království. 30.dubna 2013 bude oficiálně do úřadu uveden nový král Willem-Aexander. V novinách se spekulovalo o králi Willemu IV., ale sám princ Willem-Alexander Claus George Ferdinand (*27.4.1967) prohlásil, že nechce být žádným číslem v pořadí, a proto bude králem Willemem-Alexandrem. Jeho zákonnitá manželka Máxima Zorreguieta (*17.5.1971) se spolu s ním stane nizozemskou královnou. Jejich nejstarší dcera Catharine-Amelia Beatrix Carmen Victoria (*7.12.2003) se od 30.dubna 2013 oficiálně stane korunní princeznou H.K.H. de Princes van Oranje-Nassou (Její Královská Výsost princezna Oranžsko-Nassauská), první dědička trůnu. Samozřejmě  ten den princ Willem-Alexander ztrácí svůj současný oficiální titul Z.K.H. de Princ van Oranje-Nassou a stane se Z.K.H. de Koning van het Koninkrijk der Nederlanden (Jeho Královská Výsost, král Nizozemského království).

Ve svých 46 lechtech se Willem-Alexander stane jedním z nejmladších monarchů světa. Nizozemská politická platforma to vítá a říká, že král a premiér Mark Rutten jsou vrstevníci a vidí svět určitě jinak, než generace jejich rodičů. Willem-Alexander je také léta členem Olympijského výboru IOC, kde bude muset svou činnost ukončit. Spolu s Máximou a dcerami jsou velkými fandy nizozemských národních týmů a nevynechají jediné mistroství světa či olympijské hry. Na V.I.P. tribuně jsou vždy plni optimismu, sportovního elánu a vždy v oranžovém.

Dalším z Alexandrových specifik je jeho aktivní zapojení do  projektů spojených s water-managementem (managementem vody) a projektů v rámci Oranjefond-microfinancering (Mikro-ekonomické projekty, doména především jeho ženy princezny Máximy).

Co se v nizozemské kultuře od 30.dubna 2013 změní? Až do roku 2012 jsme slavili 30.dubna Koninginnedag (Den královny, oficiálně narozeniny královny Juliány), od roku 2014 budeme slavit de Koningsdag 27.dubna, narozeniny Willema-Alexandra. První dvě obce, kde se Den krále bude slavit, jsou  Amstelveen a de Rijp. Zde se měl slavit Koninginnedag v roce 2013, ale tento rok se žádný Den královny neslaví. V daný den bude „pouze“ oficiální abdikace královny Beatrix a uvedení nového krále Willema-Alexandra a jeho ženy do úřadu. Obě obce jsou s tímto faktem smířeny a těší se na historický fakt, že budou historicky prvnými v přehledu svátků Dne krále. Pro upřesnění, každý rok byly vybrány vždy dvě obce/města, kam královna Beatrix s Princem van Oranje dorazila, v jedné strávili dopoledne a v druhé odpoledne. V roce 2013 se žádný svátek slavit nebude a obě obce/gemeente jsou automaticky nominovány na rok 2014.

A jak se změní pořadí „čekatelů na trůn“ po 30.4.2013? Od 1. května 2013 je první v pořadí H.K.H. Princezna Catharine-Amelia(*2003), princezna van Oranje-Nassau, poté její sestry princezna Alexia(*2005) a Ariane (*2007). Po nich by následoval bratr Willema-Alexandra princ Constantijn a nakonec jeho děti. Kdyby celá tato rodinná větev vymřela, přišla by na řadu sestra stávající královny Beatrix, princezna Margariet. Bohužel její děti se v následnictví trůnu už  neuvádí. Jen  tak na okraj, princezna Amelia je také 827. v pořadníku na anglický královský trůn.

Takže „ Long life the Queen!“ ( do 30.4.2013)     a       „ Long life the King!“ (po 30.4.2013)