V pondělí dne
28.ledna 2013 v 19:00 hodin přerušilo vysílání nizozemské televize NOS
nalehávé sdělení královny Beatrix. V den,
kdy oslaví své 75.narozeniny ( 31.1.1938), celému království oznámila, že se ke
dni 30. dubna 2013 vzdává trůnu ve prospěch svého nejstaršího syna Willema
Alexandra van Oranje-Nassou.
Ve svém projevu, který
byl tak trochu v letošním roce očekávan, zaskočila většinu obyvatel
Nizozemského království,když uvedla, že je již ve věku, kdy má nárok na
zasloužilý odpočinek a že její nejstarší syn je plně připraven převzít vládu nad zemí. Královna uvedla, že je čas na
novou generaci, která zemi bude vládnout a že moc děkuje svým poddaným, že ji umožnili tolik
let být jejich královnou. Tyto dvě věty, získaly srdce národa i politiků. Všichni jsme se cítili být součástí jejiho
prohlášení a mladší generace plně souhlasila, že je čas na novou krev a někoho
mladšího, kdo se ujme vlády.
Pokud bych se vrátila
k historickým faktům, tak „to samé udělala“ královna Juliána (matka
královny Beatrix), kdy v den dceřiných narozenin zveřejnila svoje přání
abdikovat a oznámila národu, že
slavnostní uvedení do úřadu se bude konat v den jejich narozenin, t.j. 30.
dubna 1980. Královna Beatrix jde ve šlépějích své matky a dodrží dokonce i data. Po 33 letech vlády
nad Nizozemských královstvím a dalšími zeměmi, jež pod korunu patří, předá
dobrovolně vládu svému synovi. Pro svoji abdikaci si vybrala rok, kdy
Nizozemsko slaví 200. výročí nezávislého království. V roce 1813 se král
Vilém Frederik ujal vlády nad Nizozemských královstvím a stal se historicky
prvním nizozemským králem.
Pokud bychom šli zpátky
do nizozemské historie, objevili bychom jména jako Willem Oranžský, který se
zasloužil o nizozemskou nezávislost na Španělsku, ale tehdy nebyl prohlášen
králem, ale pouze Stadshouderem. Později Nizozemí bylo okupováno Napoleonem a
patřilo pod správu Napoleonova bratra Ludovika. Až po roce 1813 se nizozemské
stavy dohodly a vyhlásily nezávislé království. Tou dobou také ztácí Nizozemí
území dnešní Belgie a později, když
nastoupila na trůn královna (nikoli král) zrácí dnešní Lucembursko. Pokud mi
dovolíte trochu odbočit, tak v Lucemburské ústavě je zakotveno, že trůn
může trůn dědit pouze muž. Když na trůn nastoupila královna-regentka, stalo se
Lucemburské velkoknížectví na Nizozemsku nezavislým. Proto se dodnes podobají
jejich národní vlajky, rozdíl je jen v odstínu modré barvy.
Ale zpět k nizozemským králům a královnám. Všichni z hodin dějepisu
známe něco málo ze života jednoho z Vilémů van Oranje-Nassou. Ale od roku
1890 vládne Nizozemskému království žena. Nejdříve to byla královna-regentka
Emma, poté její dcera královna Vilemína, jež byla striktní v dodržovaná všech
nařízení a královského protokolu. Občas
ji lidé nazývali „mužem v sukni“. Byla prý velmi strikní a plně oddaná
vládě. Její dcera, královna Juliána, byla úplně jiná. Lidem byla nazývána „matkou
národa“ a celý život měla velmi silné socialně-ekonomické cítění. Nikdy
nevyžadovala složité španělské královské protokoly a byla prostě jednou z „nizozemců“.
V roce 1980 nastoupila na trůn její dcera Beatrix a stala se
královnou-businessmankou. Všichni její poddaní o ní hovoří jako o dokonalé obchodnici
a profesionálce. Svoji rodinu v jednom ze svých projevů povýšila na firmu
van Oranje-Nassou, kde má každý svoji funkci a své pevně dané úkoly. Vše tam musí
dokonale klapat, pak bude dokonale fungovat i nizozemská společnost. Není jistě
neznámým faktem, že sama královna je vlastníkem několika desítek akcií firmy
Heiniken nebo dalších prosperujících nizozemských firem. V devadesátých letech
20.století byla agenturou Forbes prohlášena za nejbohatší ženu Evropy a ve světovém
měřítku byla v první desítce. A proč? Kde vzala tolik majetku a peněz?
Pokud odečteme hodnotu jejích nemovitostí a děl Rembrandta a van Gogha, zůstává
stále úctihodný kapitál, který vznikl díky jejím obchodním zájmům. Jejím stínovým
poradcem byl mimo jiné její manžel princ Claus.
Ale zpět ke změnám v Nizozemském království.
30.dubna 2013 bude oficiálně do úřadu uveden nový král Willem-Aexander. V novinách
se spekulovalo o králi Willemu IV., ale sám princ Willem-Alexander Claus George
Ferdinand (*27.4.1967) prohlásil, že nechce být žádným číslem v pořadí, a
proto bude králem Willemem-Alexandrem. Jeho zákonnitá manželka Máxima
Zorreguieta (*17.5.1971) se spolu s ním stane nizozemskou královnou. Jejich
nejstarší dcera Catharine-Amelia Beatrix Carmen Victoria (*7.12.2003) se od
30.dubna 2013 oficiálně stane korunní princeznou H.K.H. de Princes van Oranje-Nassou
(Její Královská Výsost princezna Oranžsko-Nassauská), první dědička trůnu.
Samozřejmě ten den princ
Willem-Alexander ztrácí svůj současný oficiální titul Z.K.H. de Princ van
Oranje-Nassou a stane se Z.K.H. de Koning van het Koninkrijk der Nederlanden (Jeho
Královská Výsost, král Nizozemského království).
Ve svých 46 lechtech se Willem-Alexander stane
jedním z nejmladších monarchů světa. Nizozemská politická platforma to vítá
a říká, že král a premiér Mark Rutten jsou vrstevníci a vidí svět určitě jinak,
než generace jejich rodičů. Willem-Alexander je také léta členem Olympijského
výboru IOC, kde bude muset svou činnost ukončit. Spolu s Máximou a dcerami
jsou velkými fandy nizozemských národních týmů a nevynechají jediné mistroství
světa či olympijské hry. Na V.I.P. tribuně jsou vždy plni optimismu,
sportovního elánu a vždy v oranžovém.
Dalším z Alexandrových specifik je jeho
aktivní zapojení do projektů spojených s water-managementem
(managementem vody) a projektů v rámci Oranjefond-microfinancering (Mikro-ekonomické
projekty, doména především jeho ženy princezny Máximy).
Co se v nizozemské kultuře od 30.dubna 2013
změní? Až do roku 2012 jsme slavili 30.dubna Koninginnedag (Den královny,
oficiálně narozeniny královny Juliány), od roku 2014 budeme slavit de
Koningsdag 27.dubna, narozeniny Willema-Alexandra. První dvě obce, kde se Den krále
bude slavit, jsou Amstelveen a de Rijp.
Zde se měl slavit Koninginnedag v roce 2013, ale tento rok se žádný Den
královny neslaví. V daný den bude „pouze“ oficiální abdikace královny Beatrix
a uvedení nového krále Willema-Alexandra a jeho ženy do úřadu. Obě obce jsou s tímto
faktem smířeny a těší se na historický fakt, že budou historicky prvnými v přehledu
svátků Dne krále. Pro upřesnění, každý rok byly vybrány vždy dvě obce/města,
kam královna Beatrix s Princem van Oranje dorazila, v jedné strávili
dopoledne a v druhé odpoledne. V roce 2013 se žádný svátek slavit
nebude a obě obce/gemeente jsou automaticky nominovány na rok 2014.
A jak se změní pořadí „čekatelů na trůn“ po
30.4.2013? Od 1. května 2013 je první v pořadí H.K.H. Princezna
Catharine-Amelia(*2003), princezna van Oranje-Nassau, poté její sestry
princezna Alexia(*2005) a Ariane (*2007). Po nich by následoval bratr
Willema-Alexandra princ Constantijn a nakonec jeho děti. Kdyby celá tato
rodinná větev vymřela, přišla by na řadu sestra stávající královny Beatrix,
princezna Margariet. Bohužel její děti se v následnictví trůnu už neuvádí. Jen tak na okraj, princezna Amelia je také 827. v pořadníku
na anglický královský trůn.
Takže „ Long life the Queen!“ ( do 30.4.2013) a „
Long life the King!“ (po 30.4.2013)
Žádné komentáře:
Okomentovat