Amsterdam, osobité hlavní město

Obchodní a zároveň kulturní centrum Evropy.

Město, které nenuceně kombinuje měšťáckou vážnost s mladistvým radikalismem.

Amsterdam je dnes kompaktní pulsující město s více než miliónem obyvatel. Jeho typicky holandská čistota a úpravnost jako ze škatulky je v rozporu s tím, že je město považováno za hlavní centrum evropské alternativní kultury a jež je charakteristické uvolněnou atmosférou a místy, kde se otevřeně prodávají měkké drog, jež jsou dlouholetým sporem. Na jedné straně má vláda jisté příjmy z drog a kontrulu nad jejich uživately, na druhé straně společnost musí čelit chování jejich uživatelů. Paradoxem tzv. Coffeeshopů je fakt, že nikde v Nizozemí nelze oficiálně drogy koupit (není zde žádný velkosklad) či pěstovat, ale Coffeeshopy je mohou legálně prodávat. Hádanka zní: Jak se droga do obchodu dostane, aby mohla být legálně prodána?... odpovězte si sami.

Ale zpět k historii města na řece Amstel. Už víte odkud pochází její jméno? Ano, v údolí řeky Amstel byla okolo roku 1200 založena rybářská vesnice, jež byla výhodně umístěna na vnitrozemském pobřeží mořského zálivu Zuiderzee a chráněna před bouřemi.  Na druhé straně byla propojena se Severním mořem, a tak nic nebránilo rozvoji mořeplavectví a obchodu po moři. Brzy se tak Amsterdam stal vzkvétajícím přístavem. Okolo roku 1270 postavili zdejší obyvatelé přehradu (nizozemsky – dam), aby mohli efektivněji chránit svá obydlí před přílivovými vlnami, a ta dala městu jméno Amsterdam: Amstel (jméno místní řeky)+dam (hráz)+ trochu jazykové kreace. Již roku 1300 se Amsterdam stává městem a získává i městská práva, na druhé straně je osvobozeno od poplatků na holandských vodních kanálech. Amsterdam se ve 14.-16.století stává členem hanzy (jako např. Hamburk nebo Brémy) a stal se tak důžetým přístavem na trase do beldických Brugg. Holanďané tak začali obchodovat skoro se vším od obilí až po cenné látky a kovy.

Město rostlo a potřebovalo více a více místa, jenže kolem byla mokrá blata nebo moře. Tím byli obyvatelé přinuceni stavět hráze a vysušovat území uvnitř hrází. Tak vznikaly první poldery. Okolo roku 1380 bylo město zvětšeno, byl vykopán nový příkop a postaveny nové hradby. Starý příkop se stal vnitřním grachtem. Tento postup opakovali v historii města Nizozemci celkem pětkrát.

V roce 1602 byla založena pověstná Holandská východoindická společnost a krátce na to následoval bouřlivý rozvoj města a obchodu. V těchto letech zažívá Nizozemí tzv. Zlatý věk. V roce 1621 byla založena méně úspěšná Západoindická společnost, jejíž členové záhy zakládají na novém kontinentě Nový Amsterdam (dnes New York). Amsterdam den ode dne prospíval, zatímco belgické Antwerpy den ode dne upadaly. Náboženská tolerance města lákala příslušníky všech náboženských směrů, a tak město pomalu opanovali Židé z Portugalska, kteří z Amsterdamu udělali centrum obchodu s klenoty. Kromě spousty spotřebního zboží vyžadovali bohatí obyvatelé své portréty a obrazy ke zkrášlení svých luxusně vybavených domů. To sem přilákalo mnohé umělce, např. Rembrandta van Rijn, který se do Amsterdamu přistěhoval v roce 1631.

V roce 1655 město čítalo již neuvěřitelných 200 000 obyvatel a byla zde otevřena nová velkolepěpojatá radnice. Koncem 17.století končí i zlatý věk Holandska a nastává období okupace a úpadku. V roce 1806 bylo vytvořeno Holandské království a Napoleonův bratr Louis byl ustanoven králem. Usídlil se na nové radnici a prohlásil ji za královský palác. V roce 1815 bylo vytvořeno království nizozemské, ale obnovit obchod a intenzivní spojení s koloniemi se již nepodařilo v plné míře. Navíc lodě nemohly proplouvat přes mělký záliv Zuiderzee a přístav se přesunul do Rotterdamu, ležícím v ústí řek Rýna a Maasy.

Město si stále udržovalo svůj kolorit a snažilo se držet své prvenství v obchodování. Díky neutralitě během 1.světové války se Amsterdam nadále rozvíjel a poskytoval útočistě běžencům z celé Evropy. Za 2.světové války se město vyhnulo katastrofálnímu bombardování, jež postihlo Rotterdam, a tak si uchovalo svůj historický šarm a stalo se tak pozvánkou pro turisty z celého světa.

Dnes Amsterdam nabízí historické centrum s mnohými „nahnutými“ domy a grachty. Turista se může celý den toulat po ulicích a nábřežích, kochat se krásou holandských, tzv.amsterdamských domů, jež nejužší má pouhých 92cm fasády směřující do ulice.

Co v Amsterdamu navštívit? Určitě se vydáte na náměstí Dam, kde se odehrávají všechna důležitá shromáždějí lidu a demostrace nespokojených (takový nizozemský Václavák). Zde stojí i královský palác, který byl kdysi radnicí a jež Louis Bonaparte prohlásil za svůj palác. Dnešní královská rodina jej používá pouze k velmi oficiálním událostem, většinu času královna/král tráví v Den Haagu. K malebné procházce podél vody zvou kanál Singel, Herengracht a Prinsengracht. Dál může každý navštívit dům Rembrandta van Rijn či jedno z mnohých muzeí či galerií. Možností je nekonečné množství a každý si musí vybrat, co jej zajímá a co během svého krátkého pobytu stíhá.  Dnes lze navštívit Amsterdam letadlem tzv. „na otočku“ nebo na víkend. Z letiště vás doveze vlak až na hlavní nádraží, jež je v samém centru města.

Jediný den, který je trochu jiný, je tzv. Koninginedag (Den královniných narozenin), jež se slaví každoročně 30.dubna. Tento den se město promění v oranžový cirkus pod širým nebem a masa lidí je kontrolována a usměrňována policií. Mnohdy policie kontroluje nově přijíždějící hned na nádraží a většině mimo-Amsterdamských není dovolen vstup do města. V roce 2013 proběhne 30.dubna oficiální korunovace nového krále Willema-Alexandra, a tudíž se nebude slavit Koninginedag. Od roku 2014 budeme slavit Den králových narozenin, 26.4. Všichni předpokládáme, že oslavy budou ve stejném duchu jako doposud, ale na to si budeme muset počkat až do roku 2014.

Už máte letenku? A jste ready vyrazit do města na řece Amstel?