Moudrý muž stavěl dům na skále, ten druhý byl Holanďan

Ten stavěl dům na písku nebo na blatech. Jak jistě již víte, více než polovina Nizozemského území je buď vysušená delta řeky, takže vysušená blata, nebo je to oblast kolem velkých vodních toků, takže písečné podloží. S tímto podložím je opravdu hodně těžké něco udělat. Přesto se Nizozemci nevzdávají a po staletí budují své domy na písku. Aby jim nespadly hned příští zimu, zatloukají pod ně dlouhé piloty. Pilot může být jen pár metrů hluboko ( mluvím tady tak o 5-8 metrech), nebo se může jednat o hodně problematickou oblast a tam se pak zatlouká 32 metrů dlouhý pilíř v rozmezí 80 cm. To je samozřejmě důležitá finanční položka ve stavbě domu. Nizozemci nemají sklepy, ty by jim dělaly jen problémy, ale mají domy na kůlech. Každý dům má několik desítek pilotů v zemi a na nich je pak základová deska. Ta nese celou další stavbu domu. Proto také staví domy jako z lega. Nic složitého, žádné tlusté zdi, nic extra. To vše by přidalo váhu na desku a zvýšilo by se nebezpečí, že se dům začne naklánět nebo propadat.

Domy i kancelářské budovy se v Nizozemí staví velmi účelově. Co doslouží své funkci, se prostě ihned zbourá. Země je drahá a každý čtvereční metr je 10 krát využit. Rekonstrukce naklánějícího se domu je neuvěřitelně drahá a pokud se nejedná o památku Unesco, tak ji nemá cenu zachraňovat. Zbourat a postavit nové, je mnohem ekonomičtější a efektivnější.

Ale jak si postavit nějaký malý holandský domeček? Ten si jen tak sami nepostavíte. Tady je monopol radnice a velkých firem. Celý proces začíná již rozhodnutím provincie, která obec se stane tzv. vinix-oblastí, t.j. obcí, kde se může stavět. Potom rozhoduje radnice, který polder nebo pole se zastaví novou obytnou zónou, tzv.wijkem. Tady se netroškaří a plánuje se několik desítek domů najednou. Páni radní osloví nějakou projekční kancelář a ta vyprojektuje několik typů domů...velké, malé, levné i drahé, všechno hezky dohromady v jednom wijku, ať se nikdo před nikým nepovyšuje, ani neponižuje. S projektem v ruce se osloví stavební firmy a ty pak v neskutečně krátkém čase domy vystaví. Častokrát se stává, že domy na začátku ulice jsou již hotové a lidé se pomalu do nich stěhují a konec ulice je jedna velká díra plná vody. Domy se prodávají již před zahájením výstavby, v průběhu i po dokončení. Cena se pohybuje podle zájmu zvolna nahoru a dolů. Nejlevnější je si koupit dům na papíře. Tam si můžete i vznést vlastní připomínky a přání. Později je vše už na vás samotných.

Když se dům dokončí, přijde potencionální kupec a dům si koupí. Taková samoobsluha ve stavebnictví. Žádné soboty a neděle na stavbě. Prostě chvilku počkáte a dům stojí hotov, jen se do něj nastěhovat. O kvalitě a životnosti nebudeme tady mluvit. Dům má svoji funkci: jedna generace v něm bude bydlet maximálně tak 50 let. Pak se asi zbourá.

A kolik takový dům s mini zahrádkou stojí? Ceny se pohybují od 200.000 euro výše. Za tohle máte malý domeček, tak pro pejska a kočičku někde daleko od města. Realnější je cena tak kolem 450.000 euro. To už je dům se zahrádečkou. Krásná cena, že? A kde na něj vzít a nekrást? Jednoduše. Hypotéka. V Nizozemí je hypotéka vcelku dosažitelná pro každého, kdo v daný moment pracuje a má nějaké pravidelné příjmy. Hypotéka se uzavírá na 30-40 let, mnohdy i na déle. Je překvapivé, že zde dostane hypotéku i senior v důchodu. Banka pak jen řekne, že v případě smrti je nemovitost její a hotovo. No problem, at all! Podle posledních statistik bydlí pouze 10% Nizozemců ve vlastním domě, který není zatížený ani půjčkou, ani hypotékou. Šest z deseti obyvatel Nizozemí má na svůj dům hypotéku. Zbytek bydlí v obecních nebo najemních bytech.

Pokud bydlíte v bytě, jedná se často o pavlačový dům. Nikdo přeci nechce mít společnou chodbu. Tak mají společný balkon, na který prší a sněží. V nájmu pak platí úklidovou firmu, jež uklízí schody a okolí domu. Pokud má nájemce štěstí, má malou sklepní kóji na kolo a možná brašnu s nářadím. Pokud máte byt v přízemí, bývá obyčejně o trochu dražší, ale má malou zahrádku s terásečkou.

Další možností je bydlet v domě pro seniory, tzv.55+ bydlení. Tady si můžete pronajmout byt, až když je vám více než 55 let. Domy jsou většinou uzpůsobené snížené mobilitě nájemců a v blízkosti bývá dům s pečovatelskou službou, kam se člověk při větších potížích může přestěhovat.

Je zarážející, že každý Holanďan desetkrát obrátí každé euro, ale domy se tady nedědí, ani se nedarují v rámci rodiny. Syn nebo dcera si dům buď koupí nebo jej až po smrti rodičů dědí. To už většinou mají nějaký svůj a dům rodičů se prodá. Jak jsou šetřiví, tak mne tento fakt zarazil, že tady doslova mrhají penězi ve prospěch hypotéčních bank. Ale jiný kraj, jiný mrav.

 

A jak se staví kancelářské a průmyslové budovy? Úplně stejně. Provincie udělá studii a pak se začne stavět. Do výšky toho mnoho nemohou postavit, i když by rádi chtěli. Písečné nebo jílovité podloží jim to nedovoluje. I tak v Rotterdamu pomalu vzniká cityscape s mrakodrapy. Nejvyšší zatím do provozu uvedenou budovou v Nizozemí je Maastoren Rotterdam 165m, 2009. Euromast je potom nejvyšší nizozemská vež s restaurací s celkovou výškou 186 m (Rotterdam, 1960).  Jen pro srovnání Kingdom Tower, Saudská Arabie, má 1000m a postavila ji paradoxně nizozemská firma. Tady vidíte, že stavět se dá hodně vysoko, ale co je pod budovou samotnou, to pro nás kolemjdoucí neviditelně ovlivňuje její výšku. Jen krátce odbočím, v Rotterdamu je na Wileminapier starý terminál lodní dopravy Rotterdam-New York, dnes café New York. Na začátku 20.století to byla jedna z nejvyšších budov Rotterdamu, dnes je velmi těžké ji mezi ostatními mrakodrapy najít. Vše je pomíjivé, budovy i parníky do New Yorku nám za těch posledních sto let nějak moc vyrostly.

 

A závěrem? Co si tedy v Nizozemí postavíme? Asi jen hrad z písku na pláži nebo stan v kempu. Zbytek za nás postaví developerská firma a radnice, banka dodá peníze a my musíme jen dalších 40 let pilně pracovat.