Nejdříve bych se ráda zmínila o
zvyklostech, které jsou velmi odlišné a mohou nejednoho člověka-návštěvníka
uvést v omyl nebo mu tzv. vyrazit dech. Na jednu stranu si říkáme, že
Nizozemci jsou skoro stejní jako my, jsou také sousedy Němců a ti je, tak jako nás, nemálo ovlivňují.
Historicky jsou zemědělci převychovaní na obchodníky, my Češi jsme zase zemědělci
změnění na průmyslníky. Oba dva národy jsou relativně malé a politicky
nevýznamné, a proto se musí skoro vždy podřizovat nějakému velkému bratrovi.
My, Češi podléhali po staletí rakouským Habsburkům a Nizozemci podléhali dlouhá staletí
španělským Habsburkům a poté Francouzům. Ale to je historie!
Dnes je Nizozemské království více
než 200 samostatným a suverenním státem, takže se rozhodují sami za sebe a
jejich ekonomika stojí především na obchodě. Model koupím a se ziskem prodám je v jejich genech dostatečně
zakotven a skoro každý Holanďan přepočítává své štěstí a radost z žítí na
peníze. Jednou jsem slyšela, že my Češi jsme velmi šikovní a podnikaví, ale
štěstí pro „západ“, že jsme marniví. Takže nikdy nebudeme bohatí, protože
všechny své výdobytky „rozfofrujeme“. Prostě se držíme hesla „Parte diem“, což Nizozemci neumí. Kdy a
kde se zrodil tento rozdíl nevím, ale lze to částečně přičítat náboženství.
Nizozemci jsou převážně protestanti
a ti žijí velmi střídmý život. Protestant si nemůže odčinit svoje hříchy odpůstky
nebo zpovědí, ten si je nese celý život a budou nakonec na nebesích hodnoceny a
zvažovány. Tak si průměrný Nizozemec nese od raného dětství nějaký ten hřích a
doufá, že mu to nakonec nějak projde. Když už píši o náboženství, musím zmínit
jeden významný rozdíl – chování společnosti v neděli. Jako Češka jsem
zvyklá, že není problém jít v neděli nakupovat. Tady v Holandsku to
neplatí. Neděle je věnována návštěvě kostela a rodině, a proto jsou obchody
(supermarkety i hypermarkety) zavřeny. To platí i pro velké nadnárodní obchodní
řetezce jako je např.Ikea V tomto případě zvítězila víra nad obchodem.
Mnohokrát zde proběla diskuse, zda by nebylo vhodné otevřít obchody třeba
v neděli odpoledne, ale zatím to neprošlo. Neděle je prostě od slova „nedělat“.
Jsou zde i příslušníci striktního církevního směru –
Nederlandse Gereformeerde kerk, a ti nesmí v neděli dokonce ani cestovat
žádným dopravním prostředkem. Mohou jít pouze pěšky do kostela a zpět. Ale to
je obšírněji zmíněno v jiné kapitole této brožury.
K dalším odlišnostem patří
stravovací návyky. Samozřejmě se detailněji rozepisuji o národních jídlech
v jiné kapitole, ale pro zjednodušení a vyvarování se nepříjemných
překvapení, musím zmínit jednu odlišnost. Nizozemci k obědu jedí pouze
chléb s něčím a zapíjí to nejčastěji mlékem. Do práce nebo školy si svůj
„boterham – BH“ nosí ve speciálních krabičkách. V poledne i ředitel velké
firmy sáhne do tašky a vyndá si na stůl svůj obložený chléb a jablko nebo
banán. Další odlišností je pití kávy. Pokud přijdete k někomu na návštěvu,
zeptá se vás, zda si dáte kávu a sušenku. Pokud podle českých pravidel poprvé
odmítnete, zbytek návštěvy již nic nedostanete. Navíc sušenky jsou v dóze
s víčkem. Ta se otvírá pouze jednou! Nechceš, nebude! Musíte si vzít ihned
nebo později budete litovat, že jste tak neučinili.
Ale teď k něčemu slavnostnějšímu.
Dárky v prosinci nenosí ani Jéžíšek, ani Santa nebo Kerstman, ale
Sinterklaas. Ten připlouvá do království již koncem listopadu z dalekého
Španělska, aby měl dostatek času nakouknout do každé domácnosti a posbírat
dopisy s přáními. Pozor, dopis musíte dát koncem listopadu večer do boty,
přidat mrkev pro Sintaklaasova bělouše a věřit, že v danou noc pojede okolo.
Dárky, jež jste si přáli, pak dostanete na den sv.Mikuláše, t.j. 5.prosince
večer.
Poslední velkou odlišností je vztah
Nizozemcům ke svým domácím mazlíčkům. Netuším, jak moc se vztah Čechů a
domících mazánků za posledních deset let změnil, ale tady je pejsek nebo
kočička tím nejváženějším členem rodiny. To, že jim kupují jejich páníčkové
všelijaké dobrůtky, to není nic tak zvláštního, ale že můžete zvířeti uzavřít
speciální zdravotní pojištění, to už jiné je! Svému pejskovi nebo kočičce
můžete u většiny pojišťoven uzavřít nejen zdravotní pojištění, ale i cestovní a
spoření na pohřeb. Ano, čtete dobře. Pohřeb domácího mazlíčka není levná
záležitost – představte si pronájem rozlučkové síně, profesionální řečník,
květinová výzdoba, rakev, hrob. To něco stojí. Jako majitel se můžete samozřejmě rozhodnout,
zde preferujete pohřeb do hrobu nebo kremaci. Vše je možné a záleží jen a jen
na vás. Bohužel ne každý hřbitov nabízí prostor pro hroby mazlíčků, takže ještě
musíte léta na hrob svého Rexíka dojíždět 50 a více kilometrů. Ale, co byste
pro lásku k němé tváři neudělali! Nebo se pletu?
A jaké nás mohou potkat úskalí
v jazyce? Slov je spousta a některá zní skoro stejně, ale významem se
často velmi liší. To, že se skupina Holanďanů bude celý večer bavit o spoustě
věcí a mezi větami zaslechneme slovo pinda,
nás nemusí vykolejit. V první moment, když vám pindu nabídnou, pod vlivem češtiny zaváháte, přeci jen sedíte ve
slušné společnosti, ale později vám dojde, že toto slovo znamená burský oříšek. Ten je jednou
z nejpopulárnějších dobrůtek na party. Pak už vám zbývá jen se nad těmito
false-friends zasmát.
Jaké další jazokově záludné dvojice
můžete v Nizozemí a Vlandrech potkat?
Čeština nizozemština překlad do češtiny
Bít/být bit morda,
tlama
Blázen blazen foukat
Bod bod nabídka
Bol bol koule, kulička
Den den smrk
Rám raam okno
Drát draat nit
Stůl stoel židle
Pád pad cesta,
cestička
Bio- bio kino
Určitě bychom společně našli další a
další rozdíly, ale ty už nechám na vás. Pokud vyrazíte do Nizozemska, buďte
připraveni na milá i nemilá překvapení. Tady určitě platí: „Jiný kraj, jiný
mrav.“
Žádné komentáře:
Okomentovat