Co bylo dřív: Nizozemská vlajka nebo trikolóra?

Všichni jistě víte, že nizozemská vlajka má 3 vodorovné, stejně široké pruhy. Nahoře je jasně červený, pod ním je čistě bílý a dole je kobaltově modrý. Tato vlajka je symbolem jednoty, samostatnosti a sounáležitosti Nizomenského království. Vlajka byla oficiálně přijata ústavním zákonem z roku 1937, kde byly popsány její barvy a rozměr byl stanovem pouze poměrem stran 2 : 3. Tzv. Vlaggenwet je  vůbec nejkratší zákon, který kdy nizozemský panovník podepsal. Má jen jednu řádku.

„ De kleuren van de vlag van het Koningrijk der Nederlanden zijn rood, wit en blauw.“ (královna Wilhemína, 19.2.1937)

Historie nizozemské vlajky se začala psát již v roce 1572, v dobách tzv. Osmdesátileté války. Tehdy severní nizozemské provincie pod vedením Wiléma Oranžského povstaly proti španělské nadvládě. Tehdy  byla ale barevná kombinace trochu jiná – oranžová, bílá a modrá. Oranžovou použil Wilém Oranžský podle svého jména, ale záhy ji námořníci změnili na červenou. Důvodů uvedli hned několik – červená je na moři lépe vidět, oranžová rychle bledne a navíc obarvit plátno na oranžovou barvu je velmi drahé, červené barvivo je levnější. Inu Holanďané. Za vším hledej peníze!

 

Tak se začaly použít dvě varianty vlajky – na moři s červeným pruhem a na souši s oranžovým. Pokud se podíváte na historická plátna ze 16. a 17. století, uvidíte na nich lodě s různými barevnými kombinacemi nizozemské vlajky. Na konci Osmdesátileté války (1648) Nizozemci mluví o své „Oranjevlag“, jež je ale již s červeným pruhem. A tak oranžový pruh zůstal jen výsadou panovníků z rodu Oranje  a stal se tzv. Prinsenvlag. V roce 1796 Generální stavy (nizozemský parlament) rozhodl, že se bude používat pouze jedna jediná vlajka a to s červeným pruhem.  Žádná jiná varianta nebyla přípustná, oranžová byla výslovně zakázána.

Tímto vznikla vlajka jako symbol nezávislosti a demokracie, první republikánská trikolora na světě. Jako symbol svobody dala základ všem dalším povstaleckým vlajkám a trikolórám. Podle ní vznikla snad nejznámější trikolóra francouzské revoluce. Podle nizozemské vlajky vytvořil ruský car Petr Veliký ruskou vlajku – jen červenou umístil až dolů. Podle ní tvořili slovanští obrozenci v 19.století svoje národní vlajky... dnes trikolórové barvy najdeme na slovenské, slovinské, srbské i chorvatské vlajce. A jakou barevnou kombinaci má ta česká??? Samozřejmě, bílo-červeno-modrá.

Ale zpět do Nizozemského království a jejich vlajce.  Od roku 1937 má vlajka kodifikované vlastnosti a je jen jedna pro použítí na moři, souši i pro panovníka. Přesto k ní občas přídávají Nizozemci oranžový praporec (wimpel). Ten se používá pouze v přímém spojení dané události a královské rodiny... např. královniny narozeniny, narozeniny dalších členů královské rodiny, návštěva královny/korunního prince atd.

 

Od roku 1980 existují také pevně stanovená pravidla použití vlajky a instrukce jejího rozvinutí a svinutí.  Vlajky mohou konstatně vlát nad státními budovami jako je Rijskmuzeum, ministerstva, parlament atd. Nad královskými paláci vlaje vlajka pouze v přítomnosti panovníka. Během roku je pak několik dat, kdy by měly vlajky zavlát po celé zemi, a to:

31.1/1.2.              Narozeniny královny Beatrix, s oranžovým praporcem

27.4./28.4.          Narozeniny prince van Oranje Wiléma Alexandra (od 30.4.2013 krále), s oranžovým praporcem

29.4./30.4.          Koninginnedag (od 2014 zrušeno), s oranžovým praporcem

4.5.                        Národní den smutku/ Uctění památky padlých, 18:00 do 21:10 na půl žerdi

5.5.                        Den osvobození

9.5.                        Den Evropy, společně s vlajkou EU

17.5/18.5.           narozeniny princezny Maximy (od 30.4.2013 královny), s oranžovým praporcem

Poslední sobota v červnu            Den nizozemských válečných veteránů

15.8/16.8.           formální konec Druhé světové války

3.úterý v září     otevření parlamentu – opening van de Staten-Generaal, pouze v Den Haagu

7.12/8.12.           narozeniny princezny Amalie, (od 30.4.2013 korunní princezna), s oranžovým praporcem

15.12/16.12.       Den království – Koninkrijksdag

 

Pokud nastanou další příležitosti zvláštního významu, vlajka se vyvěsí podle instrukcí. V tomto případě se jedná o královské svatby, pohřby, korunovace či státní návštěvy.

Podle protokolu, by vlajka neměla viset přes noc venku. Správně by se měla vyvěsit s ranním úsvitem a se soumrakem opět svěsit. Vlajka se nesmí dotknout země. Státní vlajka není součást standardní výzdoby, a proto by neměla být na školních aktovkách, jako výzdoba pokoje či na sportovním náčíní. Pokud vlajka visí společně s jinými, náleží jí místo napravo (stojíme-li zády k vlajkám). Pokud jsou vlajky tři, národní visí uprostřed.

Složit vlajku má také svá pevně stanovená pravidla. Inu jednou z barev je bílá a vlajka je vždy někde uložena, takže se nesmí bílá umazat. Dáme si malé cvičení ve skládání vlajky Nizozemského království.

1.       Připravíme se, samozřejmě potřebujeme pomocníka. Naše vlajka stále visí na žerdi. Pomalu ji spustíme a hlídáme, aby se nedotkla země.

2.       Na protilehlých koncích vlajku uchopíme jednou rukou na švu bílé a červené. Druhou rukou uchopíme šev modré a bílé.

3.       Vlajku složíme jako reporelo, do písmene Z. Tak je bílé pole uvnitř.

4.       Červené pole umístíme nahoru, potom ji na 2x přeložíme, tak se modrá dostane nahoru. Konec s úpony nebo zašivkou na žerď jsou nahoře celé složené vlajky.

5.       Vlajku uložíme na vhodné místo.