Nizozemské silnice a dálnice

Pokud budete do Nizozemského království přijíždět po silnici, lépe řečeno po dálnici, setkáte se s nějakou tou odlišností od českých pravidel silničního provozu. Tedy těch pravidel, co na silnici platí a každodenně se používají. Nemyslím tím ta pravidla, co jsou napsána v učebnicích autoškol. Na úvod mého článku musím říci, že Nizozemsko má opravdu hustou a kvalitní dálniční síť. Ze strategických důvodů jejich síť má parametry 25 km na 25 km. Dálnice jsou pro Nizozemce únikové cesty v případě nebezpečí a rovněž každodenní spojnicí s městem a prací. Průměrný Nizozemec dojíždí do svého zaměstnání více než do 45 km vzdáleného města. Není žádnou výjímkou, že člověk z Bredy (skoro hranice s Belgií) denně cestuje do Amsterdamu a zpět. Denní vzdálenosti pro Nizozemce nejsou žádnou překážkou, navíc jim jejich zaměstnavatel proplácí náklady na cestu do a ze zaměstnání. Každý „pracovní“ kilometr je proplacen, tak proč necestovat autem do práce? Pak nastává otázka, zda i silnice a dálnice mají potřebnou kapacitu. Odpověď znáte jistě předem: nestačí. Dálnic je zde opravdu dost, místy mají 4-5 jízdních pruhů, ale i tak to nestačí. Tak se pro dojíždějící dálnice každý den ráno a večer mění v jedno velké pomalu-se-pohybujicí-parkoviště. Holandsky se dopravní zácpě říká FILE a na radiu slyšíte každé ráno přehled těch nej... V jiných zemích hrají po ránu topten z pop-music, ale tady hlásí topten FILE (zácpy). Já osobně to považuji za národní sport: „Kolik kilometrů FILE máme dneska? Oh, jenom 280km...nebo opravdu 750Km, to je opravdu hodně.“ Několikrát ročně se stane (hlavně v období prázdnin), že není žádná zácpa, pak si reporteři na FM-vlnách nevědí rady s volným časem a brblají něco jiného o dopravě. Tento fakt je dokonale vykolejí a oni v daný okamžik nevědí, co by místo 3 minut výčtu dopravní zácpy na dálnici té a té, říkali. Je to smutné, ale je to tak. Národní sport - stát v zácpě, jse stal skoro národní závislostí. I její každodenní účastníci si nevědí rady s nastalou situací...každý den ráno přeci v autě snídají, dolaďují přednášku nebo make-up, relaxují cestou domů, ale pokud není FILE, jsou jako nemocní, nestíhají a bloumají pomalu po dálnici. Dálnice, to je v dopravní špičce jeden velký autosalon. Pokud potřebujete nové auto, stačí pomalu popojíždět a koukat kolem sebe...určitě si nějaký model vyberete. Nejednou na radiu slyšíte poznámky o „kijkers“ (čumilech), co způsobili nějakou tu drobnou nehodu, protože koukali někam jinem než měli. Zpět ale k situaci, kdy dálnice funguje, jak má, tedy v mezičasech dopravní zácpy ( před 8:30, mezi 9:30-16:30, po 18:30). Dálnice mají dokonalé značení a na každé křižovatce máte směr na město Utrecht. To je pomyslný střed Nizozemska, a tak každá křižovatka ukazuje cestu právě tam. Ostatní směry jsou dokonale značeny, včetně přístavních mol Europoortu. Dálnice jsou dobře udržované a i za deště nemáte problémy. Tady se používá porézní asfalt, který propouští dešťovou vodu a za auty se netvoří žádný aerosolový oblak. To je prima, pokud nezačne mrznout. Potom se dálnice změní v jedno velké kluziště, jelikož porézní asfalt má v sobě vodu a ta zamrzá. Nizozemci nemusí ze zákona v zimě používat zimní pneumatiky, mohou v klidu jezdit na svých letních se super anti-aquapleing effektem, jež okamžitě změní kola na brusle bez brzd. I sebemenší kopeček je pro tato auto nesjízdný a po dálnici se klouzají zleva-do-prava. Posypové vozy nečekejte. V minulých letech jejichpočet sice stoupl na celých 10 kusů, ale i tak je to tolik kilometrů dálnic málo. Jedinou útěchou je snad jen fakt, že zimy jsou zde mírné a sněží tak 3 dny v roce a hned po obědě vše taje. Dalším překvapením pro českého motoristu jsou „kostičky“ na nájezdech na dálnici. Tady se připojují auta z nájezdu v plné rychlosti do průběžného pruhu. Pokud někomu neumožníte se „zipem“ připojit a dojde na nehodu/rozbité plechy, tak ten, kdo má rozbitou přední část auta je vinen. Ten neumožnil ostatním se plynule zapojit do dopravy. To je sice napsáno i v českých knihách, ale nikdo toto pravidlo zatím moc nedodržuje. V Nizozemsku je to strikní a neomluvitelné. Musíte vzít v úvahu, že je zde na malém kousku země mnohem více lidí a ti všichni se musí někam dostat. I frekvence dálničních nájezdů a sjezdů je mneho vyšší. Pozor, pokud přijíždíte z Německé spolkové republiky! Silnice nižší třídy nejsou již tak frekventované, ale i tak mají svá specifika. Silnice 1.třídy, označené zde jako N (Nizozemci označované jako Rijksweg) jsou prostorné a mají často uprostřed barevnou dělící čáru. Ta určuje povolenou maximální rychlost a možnosti předjíždění (ty nejsou tak časté jako v Čechách). Silnice nižší třídy jsou opravdu malé a často jedete po hrázi, jež je navíc lemována stromy a vodou. Chce to odvahu, když potkáte nákladní auto nebo nějaký ten zemědělský stroj. Ale odvážnému štěstí přeje! Kolem silnic není mnoho restaurací ani parkovišť, kde by se člověk občerstvil, tak jako v České republice nebo Německu. Nizozemci jsou šetřílkové a vozí si svoji svačinu s sebou. Na čerpacích staních si můžete něco koupit, ale počítejte s tím, že výběr není veliký a kvalita vysoká. Pohonné hmoty jsou v Nizozemí paradoxně dražší než v sousedních státech. Přestože firma Shell sídlí na předměstí Rottedamu, má domácí ceny mnohem výšší než ty zahraniční. Pokud se Vám při jízdě autem něco stane, zavolejte ANWB wegenwacht (žluté anděle), jejichž žluté autíčko Vám přijede na pomoc. Nizozemci jsou skoro hromadně pojištěni proti nějaké kolizi na silnici, ale i jako cizinic máte velkou šanci, že Vám okamžitě pomohou, i když ve Vašem případě za poplatek. Závěrem snad jen krátká poznámka o nizozemských řidičích. Asi nejsou špatní, jen jezdí velice blízko a okamžitě blikají, když nejedete podle jejich představ. Auto s cizí poznávací značkou má malou výhodu, Nizozemci jsou o trochu tolerantnější a drží o pár centimetrů větší odstup. Správa dálnic a silnic si v Nizozemí libuje v cedulích, kde je napsán skoro román-na-pokračování, a ani průměrný Nizozemec nemá šanci si přečíst celé sdělení, když v rychlosti 100km/h a víc míjí jejich informační cedule. Prostě v daném případě pozorujte okolí a jeďte jako oni. Často se jedná o objížďky a tzv. „WERKZAAMHEDEN“ (práce na silnici).

Jsou NS-nizozemské dráhy stejné jako ty české?

NS – Nederlandse spoorweg, je rovněž státním podnikem, který má po celé zemi monopol na dopravu lidí a zboží po kolejích. Tak jako v Čechách a na Moravě se jedná o obrovskou firmu, co stále hledá výmluvy, proč něco nefunguje, proč se musí zdražovat a na druhé straně se „bijí v prsa“ kolik lidí a zboží ročně přepraví. Prostě to samé, co české dráhy. Jen vyměňte název firmy v novinových titulcích a je to! Místo CD, čtěte NS! Ale zpět do Nizozemska. Jako turista bez auta, se určitě již záhy po vstupu do země setkáte se službami NS. Pokud přiletíte letadlem do Amsterdamu, můžete okamžitě sjet eskalátory na nástupiště NS. Jízdenku si ale musíte koupit již v příletové hale v automatu. NS dráhy šetří na každém kroku, a tak pokladny nahradily z 90% automaty. Na Schipholu (letiště Amsterdam) naštěstí automat mluví i anglicky a německy, ale pokud jste přistáli třeba v Maastrichtu nebo Eindhoevenu, tam je automat ryze lokální a mluví pouze holandsky. Takže aktivujte nejen svoji kreditní kartu, ale i svoje znalosti jazyků. Na druhou stranu je automat velice štědrý a nabídne Vám obrovskou škálu možností. Jaký lístek a za kolik si nakonec koupíte záleží jen a jen na Vás a Vašich jazykových schopnostech. Mé doporučení je „enkele reis“ (jednosměrná jízdenka) volwassen (dospělí). Pokud víte, že se během 24 hodin budete vracet, můžete si koupit dagretour (denní zpáteční), ale pozor platí pouze 24 hodin. Na druhou stranu, pokud podniknete krátký výlet do okolí je finančně mnohem výhodnější než jednosměrná jízdenka. Jízdenka je buď přímo označena automatem a nemusíte ji dále „znehodnocovat“ v turniketu nebo je bez data a času a musíte si ji označit v turniketu. Pokuty ve vlaku jsou opravdu vysoké a nelze si u průvodčího koupit standardní lístek. Ten prodává jen jízdenku s přirážkou (pokutou). V dopravní špičce je sice minimální šance jej potkat, protože i průvodčí je člověk a nechce se „rvát“ davy, takže v klidu počká, až špička opadne, a teprve pak zvolna prochází vlakem. Takže lístek už máme. No, za předpokladu, že máte tu správnou platební kartu. Ne všechny karty jsou automatem vítány a na mince a bankovky zapomeňte. Teď bychom se měli rozhodnout, kterým vlakem pojedeme. V nabídce je několik možností: stoptrein (osobní vlak), sneltrein (rychlík), Fyra (ekvivalent českého pendolína), Thalys (super rychlý vlak do Paříže). Stoptrein (osobní vlak) jezdí relativně pravidelně, každých 15-20 minut a staví na každé zastávce. Občas jej nazývají i Sprinter... příměstský vlak. Pozor, nemá vždy toalety a pokud cestujete např. z Haagu až do Bergen op Zoom (cca 2,5 hodiny) můžete mít problém. Pak není od věci někde vystoupit a dojít si, kam potřebujete, a v klidu nastoupit na další vlak. Jízdenky jsou poze časově označeny (místo nástupu a čas/den), takže máte 24 hodin na to docestovat do místa určení. Sneltrein (rychlík) má stejnou cenu jako osobní vlak, ale nestaví všude. Je třeba se předem informovat, zda stanice, kam jedete, je jeho zastávkou. Velikost města nebo obce nehraje v tomto směru příliš roli. I Nizozemské dráhy jsou konzervativní a řídí se velikostí osad v okolí stanic z období konce 19.století. Pokud při cestě zjistíte, že vlak na Vaší stanici nestaví, můžete vystoupit dřív, pak je to v ceně jízdného nebo později, pak si ovšem musíte koupit jízdenku zpět. Vlaky Fyra (ekvivalent českého pendolína) mají jinou barvu vagonů (šedo-růžové pruhy) a jsou v interiéru luxusnější. To samozřejmě znamená, že je zde příplatek k jízdnému. Vlaky nestaví všude. Pouze ve velkých městech a ostatní osady míjí po svých vlastních tratích. Ty jsou postaveny tak, aby vlak mohl jet rychleji a mnohem časově efektivněji. Stinnou stránkou je jejich kvalita. Tak jako české dráhy koupili svá pendolína od italské firmy, i vlaky Fyra pochází od Italů. Při posledním hloubkovém šetření na nich našli odborníci 28 závažných závad. Vlaky co chvíli zůstanou bez „ohlášení“ stát uprostřed luk a polí. Občas „jen-tak“ stojí hodinu v tunelu před Rotterdamem nebo Amsterdamem. Nikdo není zatím schopný odhadnout, kdy vlak sám od sebe zastaví a proč. Pokud jej chcete využít k cestě na letiště, promyslete si další kroky...za extra příplatek k jízdnému, můžete nečekaně řešit i otázku koupě nové letenky. Pokud vše funguje, jak má, jste z Rotterdamu na Schipolu (letiště Amsterdam) za 23 minut. To je skvělé, normálně tam vlakem jedete více než hodinu a půl. Ale pokud zůstanete někde nečekaně stát....minuty plynou a letadlo odlétá. Vlaky Fyra mají jezdit až do Bruselu, ale Belgičané je odmítají v posledních měsících zařadit do jízdních řádů, protože na ně není spolehnutí a belgické dráhy nechtějí platit zpět jízdné a dohadovat se s pasažery. Dalším a snad nejluxusnějším druhem vlaku je Thalys (rychlovlak mezi Amsterdamem a Paříží). Tady platí speciální ceník a jízdenku s místenkou je třeba si koupit pár dní předem. Vlak staví pouze v Amsterdamu, Schipolu (letiště Amsterdam), Rotterdamu, Antwerpách (Belgie), Bruselu (Belgie), Paříži (Francie). Vlak jezdí spolehlivě a relativně na čas. Luxus na palubě je zajištěn. Železniční síť je v Nizozmsku hustá a pokud necestujete zrovna do provincie Zeeland, máte šanci, že najdete vhodné spojení. Vlaky jezdí v pravidelných intervalech 15-20 minut, v dopravních špičkách a ve větších aglomeracích i častěji. Pokud cestujete směrem na jih – provincie Zeeland, tam musíte kombinovat vlak s autobusy, jelikož jzde je mnoho ostrovů a splavných vodních toků, a tak železniční síť je zde opravdu řídká. Avšak pozor v období pozdního podzimu a zimy! Pokud na trať spadne pár lístků ze stromů, vlaky nabírají neskutečná zpoždění a nebo nejedou vůbec. V zimě stačí pár sněhových vloček na výhybce a vlak nejede. Pak se dráhy vymlouvají na nepříznivé klimatické podmínky a okamžitě se srovnávají se Švýcarskem nebo jinými dráhami Evropy, co zrovna nejedou „na čas“. (Paradoxně nikdy neuvedli české dráhy, asi jezdí v zimě porměrně dobře podle jízdního řádu). V tomto období se Vám může stát, že se stanete obětí „nefunkčnosti“ NS a budete muset nouzově přenocovat v místě odjezdu. I tuto situaci Nizozemci šikovně využijí k cviření CO (civilní obrany) a vyšlou do místa „kalamity“ všechny záchranné sbory. Dostanete čaj, zubní kartáček a polní lůžko někde v koutě nádraží. Na pomocné autobusy nečekejte! Ty se tady nepoužívají. Pokud je „výluka“, tak se na dané trati nejezdí. Ani autobus, který relativně kopíruje trasu vlaku, není v plánu. Výluka je uzávěrka a Vy si musíte najít cestu obklikou sám. Tak držím palce a spoléhám na Vaše logistické myšlení: „Kde si koupím lístek, kam dojedu, kde přestoupím, kde přespím.........“

Nakonec Sinterklaas připlul i se Zwarte Pietem.

Po všech těch politických diskusích a kuloárních vyjednávání se nakonec náš Sinterklaas přeci jen rozhodl připlout se svým pomocníkem Zwartem Pietem (Černým Petrem). Riskoval velmi mnoho, jelikož byl před pár týdny nařčen, že je rasistou a zneužívá ubohého Maročana černé pleti. Pčiplouval jako největší kriminálník posledního desetiletí. Ale byl odvážný a nenechal se odradit. Sinterklaas byl statečný a odhodlaný i letos splnit všechna dětská přání. Proto podnikl opět tuto dlouhou plavbu po moři na svém starobylém parníku a zakotvil nečekaně daleko od vládních měst Amsterdam a Den Haag, až na dálném severu, ve městě Groningen. Plavba byla určitě složitá, protože v minulých dnech pobřeží západní Evropy bičoval silný vítr, místy síly až orkánu, déšť a chlad. Sinterklaas, jeho bělouš i Zwarte Piet to vydrželi a připluli s plnou parádou do přístavu, kde je již netrpěllivě očekávaly zástupy dětí. Někdo si sice stěžoval, že měli půl hodiny zpoždění, ale to je zanedbatelné. Nebo tak to vidím alespoň já, Středoevropan. Plout po moři ve větru a bouři, podstoupit tak dlouhou cestu z Biskajského zálivu až k severnímu pobřeží Nizozemského království, je hrdinský čin. Navíc Sinterklaas připlouvá jen a jen pro potěšení dětí a aby splnil jejich tajná přání. Od včerejšího večera se Sinterklaasovy pomocníci rozeběhli po celém království a shromažďují seznamy přání. Musí prolézt nespočet komínů, nakouknout za tisíce závěsů na oknech, sesbírat kila mrkve pro Sinterklaasova bělouše a nechat v botách nějakou tu malou dobrůtku. Prostě práce na plný úvazek a ještě přes čas. No, spíše hlavně přes čas, protože Zwarte Piet chodí pouze v noci, když je v domě klid. Až budou mít všechna přání pohromadě, musí nachystat všechny dárečky, zkotrolovat „knihu hříchů“ a naplánovat svoji cestu královstvím. Samozřejmě mají čas do 5.prosince, ale nezapomínejte, že v Nizozemském království žije více než 16 milionů obyvatel. A kolik z nich je dětí? Samozřejmě i dospěláci by uvítali nějaký ten dáreček.... Takže vyhrnout rukávy a do práce! Dovolená se rýsuje pro celou partu ve slunném Španělsku, ale až po 5.12.2013.

Je holandský Sinterklaas rasista?

Vím, že je teprve začátek listopadu a tudíž dost času zabývat se Mikulášem a nadílkou. Ale nizozemský parlament a vláda byla letos nucena již koncem října zasednout a zabývat se vážnou společenskou otázkou, zda Sinterklaas (nizozemskzý ekvivalent českého Mikuláše) je rasistou nebo ne. Základní obvinění se týká skutečnosti, že Sinterklaas má svého pomocníka Zwarte Pieta (Černého Petra), který pro něj shromažďuje informace o dětech a jejich chování, sbírá v noci seznamy přání dětí a stará se o Sinterklaasova bělouše... zjednodušeně dělá všechnu podřadnou práci. Na většině vyobrazení je potom Zwarte Piet jako černoch nebo jako Maur (raně středověký obyvatel Španělska, původem z Maroka). A tady nastává vážný problém. Většina nizozemských přistěhovalců je arabského původu a nejproblematičtější skupina pochází z Maroka. Už vidíte paralelu se Zwarte Pietem? Chudák je Marokánec a musí celoročně sloužit bílému Siterklaasovi. Tady je jasné jádro celého problému. Aby se stihl tento zapeklitý problém do 5.prosince vyřešit zasedal již několikrát nizozemský parlament a samozřejmě se ustanovila speciální komise na „vyšetřování“. V Den Haagu o víkendech probíhají portesty pro a proti, jež doprovází otevřené diskuse na internetu i v mediích. Opravdu problém číslo jedna! Stoprocentně horší než schodek státního rozpočtu či navýšení důchodů...Co s tím? Kdo má pravdu? Máme kontaktovat OSN? Jedná se opravdu o rasismus? Máme už letos zakázat tento svátek? Kdo přinese dětem dárky? Necháme Zwarte Pieta projít nějakou společenskou reinkarnací a bude už letos Bílý (Witte Piet)? Variant a otázek je spousty. Do diskuse se zapojili jak historici, tak odporníci na tradice a folklór. Ozvali se i nadšenci a odpůrci národních tradic 5.prosince. (Pro jistotu pro ty, co nevědí, že v Nizozemí nosí dárky Sinterklaas a vánoce jsou pouze církevním svátkem bez dárků). Asi nejsilnějsím argumentem pro Zwarte Pieta, aby i nadále zůstal černým, je fakt, že navštěuje domácnosti komínem a ve své podstatě je bělochem, jen je neustále umazaný od sazí z komína. Skupina podporující tento fakt volá po čistotě konínů a přechodu na alternativní zdroje. Pokud by se tak okamžitě stalo, byl by již příští rok Zwarte Piet čistější, a tudíž by dokázal, že není černochem. Pak by s největší pravděpodobností problém rasismu zanikl. Ale co letos? Kdo bude sbírat přání a mrkev pro Sinterklaasova bělouše? Umazaný běloch nebo rasisticky zotročený černoch? Kdo ví? Některá města se už teď nechala slyšet, že letošní příjezd Sinterklaase a jeho Zwarte Pieta nezorganizují a nebudou se tak veřejně podílet na této rasisticky motivované aktivitě. Smutné a zbabělé. Stojí opravdu za to, aby se tradice, jež je v Nizozemském království praktikována od středověku, zrušila??? Ještě, že Češi byli kdysi chytřejší a pomocníky Mikuláše ustanovili jako anděla a čerta. Tam snad žádné obvinění z rasismu nehrozí.

Test o cestování po Nizozemí

Už toho víte spoustu o Nizozemském království, tak je čas si Vás prozkoušet z praktických znalostí a holandštiny, jež se hodí na cestách i ve vzduchu. : Cestování 1. Nizozemské dráhy mají také svoji zkratku. Tou je: a. NL b. NS c. NT 2. Pro odlety musíme hledat vchod s nápisem: a. Aankomst b. Vertrek c. Uitgang 3. Co znamená slovo „SNELTREIN“? a. Osobní vlak b. Rychlík c. Ekvivalent českého pendolína 4. Pokud si v automatu na lístky chceme koupit zpáteční jízdenku, co vybereme? a. Dagretour b. Enkele reis c. OV-chip kaart met korting 5. Když na nádraží zahlásí, že vlak přijede na „SPOOR 4“, jedná se o: a. Nástupiště 4 b. Kolej 4 c. Stanici 4 6. Pokud čekáme na nádraží na vlak a z rozhlasu se ozve: „.... STORING....“ Znamená to, že: a. Vlak přijíždí b. Vlak má zpoždění c. Na trati došlo k technické poruše 7. Jízdenky na vlak se ...... koupit ve vlaku. a. Ano, dají b. Ne, nedají. Pouze na nádraží c. Ano, dají pokud jedete rychlíkem. 8. Co je „VETREKPLAATS“? a. Místo příjezdu b. Místo odjezdu c. Depo kolejových vozidel 9. Když je vám více než 12 let, pak si musíte koupit lístek: a. Kinderen b. Groepskaart c. Volwassenen 10. Pokud jedeme někam autem, posloucháme často radio a tam slyšíme tzv. VERKEERSINFORMATIE. V těchto zprávách o dopravě často hovoří o „FILE“. Co to je? a. Objížďky b. Uzávěrky silnic c. Dopravní zácpy 11. U dálnic v Nizozemí často čteme dlouhé texty, kde je slovo „WERKZAAMHEDEN“. Co to je? a. Práce na silnici b. Dopravní zácpy z důvodů ranní špičky c. Silnice je pouze pro služební vozidla 12. Tak jako v České republice máme „žluté anděle na dálnicích“ jako pomoc připoruše auta, v Nizozemí mají svá záchranná žlutá autíčka pojmenovaná jako: a. Snelwegauto ANWB b. Wegenwacht ANWB c. Pechauto ANWB 13. Pokud si budeme kupovat v Nizozemí jízdenku do Amsterdamu, řekneme: a. Naar Amsterdam, alstublieft. b. Uit Amsterdam, alstublieft. c. Van der Amsterdam, alstublieft. 14. Pokud poletíme letadlem a musíme se nechat odbavit u přepážky. Pak budeme v Nizozemí hledat: a. Incheckbalie voor vlucht XW 2920 b. Incheckdesk voor vliechen XW 2920 c. Balie voor vliechtuig XW 2920 15. Při cestě nás může nemile překvapit zpoždění. To se na informační tabuli objeví slovo: a. aankomst b. boarding c. vertraging 16. Je příjemné cestou ušetřit, pak budeme v Nizozemí hledat slovo ...... (sleva): a. tarief b. korting c. gangpad 17. Ve vlaku nebo autobuse vidíme slovo „NOODREM“. Co to je? a. Automatické dveře b. Otevírání dvěří c. Záchranná brzda 18. V mnoha budovách vidíme nápis „NOODUITGANG“. Co to znamená? a. Nouzový východ b. Východ pro zaměstnance c. Vchod z druhé strany 19. Cestou potkáme cedulku „VERBODEN TOEGANG“. Co to znamená? a. Ochranné pásmo b. Vstup zakázán c. Zavřeno 20. Pokud nás někdo sveze, poděkujeme mu slovy: a. Ik heb geen licht. b. Dank u voor de lift. c. Waar gaat u heen, alstublieft? Správné odpovědi: 1b, 2b, 3b, 4a, 5b, 6c, 7b, 8b, 9c, 10c, 11a, 12b, 13a, 14a, 15c, 16b, 17c, 18a, 19b, 20b

Jak jste na tom se znalostí nizozemštiny?

Tady je maly testík znalostí o nizozemštině. Nejadná se o žádný překladatelský očíšek, ale i tak....zkus te to! Nizozemštinba je chrchlavý a chrochtavý jazyk, ale co něm víte? 1. Nizozemština patří do skupiny jazyků: a. Germánských b. Retorománských c. Slovanských 2. Na světě jsou dva jazyky, které mají velmi výrazné a často používané CH. Mimo nizozemštiny je to ještě: a. Arabština b. Swahilština c. Vietnamština 3. Nizozemština zní jako směsice němčiny a ....: a. Španělštiny b. Polštiny c. Angličtiny 4. V nizozemštině se všechna V vyslovují jako: a. B b. F c. Stejně, tedy jako V 5. V nizozemštině se všechna G vyslovují jako: a. B b. Ch c. Stejně, tedy jako G 6. Nizozemština má: a. Pevně daný slovosled b. Volný slovosled c. Záleží na úrovni jazyka. Administrativní jazyk je s pevným slovosledem, hovorový má pak slovosled volný 7. V nizozemštině se podstatná a přídavná jména: a. Skloňují, ale mají jen 4 pády b. Skloňují, mají všech 7 pádů c. Neskloňují 8. Nizozemci používají formu U (Vy): a. Častěji než Češi (vykají skoro každému, i rodičům) b. Ojediněle, pouze při jednání na úřadech c. Pouze při jednání s králem a královnou. Tato forma je vyhrazena pouze pro královský dvůr. 9. V typické větě je (pokud se nejedná o větu rozkazovací): a. Možné použít pouze slovesnou formu. Podmět není třeba. b. Musí se vždy používat podmět c. Musí se vždy použít slovo ER 10. Je možné v nizozemštině napsat 3x E vedle sebe, jako např. ZEEEN? a. Ano, není problém b. Ano, ale musíme použít ë v místě, kde začíná další slabika. c. Ne. To je opravdový jazykový nesmysl 11. Jak se v nizozemštině řekne „červen“? a. June b. Juni c. Juin 12. Jak se v nizozemštině řekne „Já“? a. I [Ij] b. Ich [Ich] c. Ik [Ik] 13. Co je správná forma vykání? a. Je kan het doen. b. U kan het doen. c. U kunt het doen. 14. Pokud se vyskytuje ve větě více sloves, řadí se podle pevných pravidel. Která věta je tedy správně? a. Ik moet vaak Nederlands spreken. b. Ik moet spreken vaak Nederlands. c. Ik moet vaak Nederlands te spreken. 15. Jak se v nizozemštině vyjádří zápor? Najděte správný ekvivalent české věty: „ Nemám žádné peníze.“ a. Ik heb niet geen geld. b. Ik heb niet geld. c. Ik heb geen geld. 16. Některé věty jsou velmi obecné a krátké. Co je správným překladem české věty: „Prší“ a. Hij regent. b. Het regent. c. Hij is regent. 17. V nizozemštině je záhadné slovíčko ER. Tím se dá vyjádřit skoro všechno. Občas je ve větě slůvek ER i více. Krerá z následujících vět slovíčko ER nepotřebuje? a. Ik werk ervoor Schell. (Pracuji pro Shell.) b. Ik woon er niet meer. ( Už tam nebydlím) c. Hij spelt graag ermee. (Rád si s tím hraje.) 18. V nizozemštině se místo slovesa být používají slovesa jako liggen(ležet), staan (stát), zitten (sedět), aby vyjádřily, že někde něco je. Jedná se o statické vyjádření. Pokud budeme mluvit o kostce cukru v kávě, co je potom správným překladem věty: „ V kávě mám cukr.“ a. Er ligt zuiker in mijn koffee. b. Er staat zuiker in mijn koffee. c. Er zit zuiker in mijn koffee. 19. Pokud někdo z našich nizozemských přátel pronese větu: „ Gezellig, toch?“. Znamená to: a. Je tu moc teplo, že? b. Je to příjemně. c. Je tu divně, že?/Mám z toho divný pocit. 20. Když se budeme odpoledne loučit s přátely, ale víme, že je večer opět uvidíme, řekneme: a. Tot vanavond b. Tot avond c. Tot vandaag Správné odpovědi: 1a, 2a, 3c, 4b, 5b, 6a, 7c, 8b, 9b, 10b, 11b, 12c, 13c, 14a, 15c, 16b, 17a, 18c, 19b, 20a.

Jak se lišíme od Nizozemců

Dnes jsem připravila malý testík o tom, jak se lišíme od Nizozemců. Oni také žijí ve stínu velkého bratra - Němců, tváří se úplně stejně jako my, ale přesto jsou trochu jiní. Víte, jak s nimi zacházet a co od nich očekávat? odlišnosti mezi českým a nizozemským 1. Tak jako se o Češích říká, že se ze zemědělců stali průmyslnící. Z Nizozemců se ze zemědělců stali: a. Průmysliníci b. Obchodníci c. Zůstali stále zemědělci 2. Nizozemské království je poměrně malé. Prý žijí ve stínu „velkého bratra“. Tím velkým bratrem je: a. Francie b. Velká Británie c. Německá spolková republika 3. Nizozemci jsou velmi spořiví, protože jsou: a. Protestanti b. Katolící c. Humanisté 4. Jejich náboženství má vliv na jejich životní styl. To znamená, že: a. Že nemají nikdy v obchodech slevu b. Že 95% obyvatel čeká na letní a zimní výprodej c. Že jsou obchody v neděli zavřené 5. V Čechách nosí dárky na vánoce Jéžíšek, kdo nosí dárky v Nizozemí? a. Sinterklaas b. Santa c. Kerstman 6. A kdy nám v Nizozemí onen Sinterklaas dárky přinese? a. 5.12. b. 24.12. c. 25.12. 7. Doma chodí Nizozemci převážně v: a. Pantoflích b. Bačkorách c. Botách 8. I ve výchově jsou malé odlišnosti. Kdy začne dítě chodit povinně do školního zařízení? Když dovrší věk: a. 4 let b. 5 let c. 6 let 9. Když jsou dítěti 4 roky, nastoupí do školního zařízení (školy): a. 1.září po dovršení svých 4.narozenin b. V den svých 4.narozenin (vyjma letních prázdnin, pak čeká na začátek šk.roku) c. 1.září, pokud je narozeno mezi červencem-prosincem, anebo 1. února pokud je narozeno mezi lednem-červnem. 10. Když u nizozemských dálnic čtete slovo FILE, znamená to: a. Policejní kontrola b. Dopravní zácpa c. Sleva na filety z mořských ryb ve všech supermarketech 11. Kam položíte svoji tašku, když Vám řekne Holanďan: „Dej ji na STOEL“: a. Stůl b. Židle c. Věšák 12. Když se nizozemská žena věnuje domácím pracem občas používá i DRAAT. Co to je? a. Drát na elektroinstalace b. Pletací jehlice c. Nit 13. Pokud Vás Nizozemec pozve do/na BIO, kam půjdete? a. Obchodu s BIO-potravinami b. Restaurace s vegetariánskou stravou c. Kina 14. Ráno se Holanďan podívá z okna a řekne: „Het blazen ....“ Znamená to, že: a. Dnešní den nebude stát za nic. b. Dnešní den ho připraví o nervy. c. Venku fouká silný vítr. 15. Nizozemci mají u sebe vždy několik důležitých věcí. Jednou z nich je i jejich AGENDA. Co to je? a. Diář b. Plán pracovních schůzek c. Informační/reklamní letáky nějaké firmy 16. Jaká jsou v Nizozemí schodiště (v obytných domech, školách, úřadech)? a. Stejná jako všude jinde b. Mají mnohem menší nášlapné plochy a jsou velmi příkrá c. Mají mnohem větší nášlapné plochy, ale jsou příkřejší 17. Kde obvykle parkují svá auta, pokud bydlí v rodinném domku? a. Na vlastním pozemku, na ulici se to nesmí b. V garáži. Stejně jako v Čechách c. Na ulici nebo parkovišti, protože garáž je plná věcí na kempování apod. 18. Čím jedí obvykle Nizozemci zmrzlinu ze zmrzlinového poháru? a. Malou lžičkou b. Polévkovou lžící c. Vidličkou 19. Malým dětem v Nizozemí zakazují jíst jednu věc, aby se neudusily. Co malé děti nesmí do svých 5 let jíst? a. Rybu b. Burské oříšky c. Hranolky 20. V Čechách používáme mlýny převážně na mletí mouky. Na co je především používali Holanďané? a. Pumpování vody z polderů b. Pumpování zemního plynu z podzemních ložisek c. Mletí mouky, jako tomu bylo v Čechách Správné odpovědi: 1b, 2c, 3a, 4c, 5a, 6a, 7c, 8a, 9b, 10b, 11b, 12c, 13c, 14c, 15a, 16b, 17c, 18b, 19b, 20a