Náboženství a Holanďané

„Help uzelf, zo helpt u God“ (udělej svoji práci sám. Pomož si sám, tak pomůžeš Bohu)

Přestože je tato brožura věnována Čechům, nemohu se nezmínit o náboženství v Nizozemí. Může se nám zdát, že to není třeba, že si každý najde ten svůj kostel nebo se zařídí pohodlně jako ateista. Bohužel církev má nemalý, byť relativně nenápadný, vliv na zdejší každodenní život.

Nizozemí je rozděleno zhruba v polovině (řeka Maasa) na katolický jih a protestantský sever. Tato pomyslná čára má vliv i na způsob života v jednotlivých provinciích. Jih je převážně katolický, tedy přesně řečeno římsko-katolický. Toto je pozůstatek ještě z dob Habsburků, kdy jih Holandska patřil pod jejich nadvládu a ti byli, jak z hodin dějepisu víme, katolíci. Katolická víra nabízí systém odpůstků a jiných „vymazání“ nebo zmírnění hříchů, takže jih žije. Lidé se chodí bavit, tancují, slaví karneval. Užívají si života, jak jen to jde. V neděli ráno navštíví kostel a urovnají své případné prohřešky.

Sever je protestantský. Tam není žádná možnost, aby člověk smazal nebo zjemnil svůj hříh. Ten si každý nese s sebou celý život. Proto i život zde je mnohem střízlivější a v našich očích i nudnější. Tady se nechodí tancovat, do hospody se také jen tak jít nedá a užívat si opulentně života, to už teprve ne. Tady lidé zasvětili život práci, rodině a církvi. Nemrhají svými prostředky na nějakou plytkou zábavu nebo zbytečně nevyhazují své těžce vydělaná eura ze večeři v restauraci, když se o hodně levněji mohou najíst doma. Tady není moc příležitostí se pobavit a zatančit si, na to zapomeňte úplně!

Ačkoliv Holanďané tvrdí, že jsou nábožensky tolerantní, měli byste jako jejich hosté dodržovat pár pravidel. Když se večer sejde rodina ke společné večeři, je třeba věnovat 2-3 minuty ticha motlitbě. Kdo se modlit nemusí (ateisté), je potichu a počká, až zbytek spoluhodovníků vysloví buť slovo „Amen“ nebo „ Eet smakelijk“ (Dobrou chuť), potom začneme společně jíst. V některých rodinách mají ještě krátký rituál po jídle – poděkování za jídlo.

Dalším nestandardním momentem je nedělní ráno – Den páně. V neděli dopoledne je nepsanými zákony zakázáno pracovat a dělat jakýkoli hluk. Takže jako cizinec zapomeňte na sekání trávy, mytí auta a podobně. To jste měli udělat v sobotu nebo jiný den! V neděli je dopoledne zasvědceno návštěvě kostela nebo sportu, v žádném případě práci nebo nakupování. To není ve většině měst ani možné. Většina obchodů je v neděli zavřená. I takové nákupní giganty jako je Ikea nebo Mark&Spencer musí mít v Nizozemí v neděli zavřeno. Tento zvyk má i svou  druhou positivní stránku, v neděli se můžete dolibosti vyspat a neruší vás žádné sekačky na trávu, ždímající pračka sousedů nebo křičící děti na ulici. Do 12:00 je všude klid.

Až doposud jsem nezmínila o jaké církve se vlastně jedná. Nizozemí se rádo chlubí, že je tolerantní zemí a že je zde na 300 různých náboženských organizací, uskupení a směrů. Každý, kdo má potřebu, založit vlastní náboženský směr, tak může učinit. Přesto jsou v království tři základní církve – Římsko-katolická 30%, Nederlandse Hervormde Kerk 14% a Gereformeerde kerken 7% (poslední dvě jsou protestantské).  Poslední zmíněná je velmi striktní a nutí své věřící v neděli nepoužívat dopravní prostředky (do kostela se dá dojít pěšky), nežít si luxusně, zbytečně neutrácet za holiče (ženy nosí vlasy sepnuté do drdolu), jsou nevýrazné a trvale  žijí ve stínu svého manžela. V těchto rodinách není výjimkou ani 8 dětí. Všichni žijí velmi skromně. Také by neměli mít televizi –tu ďáblovu bedýnku. Někteří ji mají schovanou tajně na půdě v TV-skříňce s neprůhlednými dvířky.

Přes veškerou snahu církví se modernizovat a otevřít dveře přistěhovalcům či mladší generaci, návštěvníků kostela – tzv. kerkgangers, ubývá. Ještě v roce 2001 šest z deseti chodilo pravidelně na bohoslužby. Dnes se číslo otočilo a do kostela pravidelně zavítají jen čtyři z deseti dospělých. Přesto se církve nevzdávají a mají stále spoje politické strany zastoupené ve vládě, TV a radiostanice, noviny.

 

 

Zde je krátký přehled:

                                protestanti                        řím.katolíci

Pol.strana           ARP, CDA                            KVP -) CDA  

TV/radio             NCRV, VPRO                     KRO

Odbory               CNV                                      NKV -) FNV

Noviny                 Trouw                                  Volkskrant

                               Friesch Dagblad

Universita          Vrije Universiteit             Kath.Universiteit Nijmegen*

                               Amsterdam

*Pokud katolík chce studovat na protestantské universitě, musí požádat církev o svolení. V zemi jsou samozřejmě i státní university bez náboženské orientace. I některé základní a střední školy jsou nábožensky orientované. V těchto školách je i po učitelých požadováno dané náboženské vyznání a den se obyčejně zahajuje čtením z bible a krátkým komentářem. Finta pro nás ateisty: neříkejte, že jste ateista, ale že jste humanista. Je to skoro to samé, ale humanisté mají k náboženství blíž.

Pokud bych hledala dál, čím je náboženství pro holandskou společnost přínosné, musím se zmínit o hluboce zakořeněném pocitu viny. Nizozemí je celosvětově známo svými fondy a dobročinnými akcemi na podporu čehokoli. Od fondu na ochranu ohrožených zvířat až po organizaci na pomoc utečencům na konci světa. V ústavě je zaneseno, že každý týden může jedna organizace vybírat „dům-od-domu“ peníze. Takhle se ročně vybere 5,2 miliard euro. Stinnou stránkou věci je, že vám skoro každý týden někdo zazvoní u dveří s kasičkou. I kdybyste každémudal jen jedno euro, je to 52 euro ročně. Plus akce v církevní obci a v rámci vašeho sportovního klubu, zaměstnání, školy. Ony se ty peníze v našich kapsách najdou!

V dnešním Nizozemí najdeme i silnou komunitu muslimů (především v Rotterdamu), židovskou obec (Amsterdam) a Hindu náboženské směry (Dordrecht).

Ptáte se, zda i královna má povinnost být členem nějaké církve? Samozřejmě. Všichni členové královské rodiny musí být členy protestantské církve. Pokud někdo z nich chce přestoupit na katolickou či jinou víru, není již členem  královské rodiny (např. bývalá princezna Irene, sestra královny Beatrix, která se vdala za španělského prince carlos de Bourbon de Parma a přestoupila na římsko-katolickou víru). I obrácený postup je znám – princezna Maxima byla původně katolička a před sňatkem s princem Willemem Alexanderem přestoupila na protestantskou víru.

Pokud si někdo z vás ve volných chvílích čte v turistických průvodcích, najde zde výraz BIBLE-BELT (pás bible). Jedná se o pomyslné rozdělení Nizozemí na dvě různá náboženství. Pás se táhne od provincie Zeeland až po provincii Overijssel. Severně jsou protestanti (gereformeerden kerken, tzv.zwartekauzen kerk – církev černých punčoch) a jižně katolíci. Tato pomyslná hranice vznikla kolem roku 1867, kdy se vyhrotila politická situace v zemi a naplno propuklo hnutí za politickou a církevní identitu. Města Biblebeltu mají největší církevní komunity a nejstriktněji dodržují daná církevní pravidla. Jedním z nich je i Barendrecht (partnerské město Loun).

Ale hlavu vzůru, nikdo vás v Nizozemí do ničeho nutit nebude a záleží jen a jen na vás, jak se přizpůsobíte místním pravidlům.