Koningrijk der Nederlanden – Vítejte v Nizozemském království

„Rijkdom en dubbeltje kennen elkaar“ ( Bohatství a mědák se vzájemně znají. Kdo šetří, má za tři.)

Nejdříve než vůbec začnete cokoli číst o Nizozemí, měli byste znát alespoň základní data o tomto království. Ponořme se na chvilku do hodin zeměpisu a dějepisu, takové multi-edukativní hodiny.

Nizozemské království leží na úplném severozápadním okraji Evropy, t.j. na pobřeží Severního moře, a sousedí s Německou spolkouvou republikou a Belgií. Více sousedů na kontinentu nemá, možná ještě přes moře Spojené království Velké Británie.  Ale více jich opravdu nemají. Samozřejmě mají ještě pár koloniálních držav, ale ty nebudu detailně uvádět. Budeme se bavit pouze o Nizozemí, které leží v Evropě a jež je jedním z nejstarších členů Evropské unie.

Takže pozor, hodina zeměpisu začiná! Nejdříve je nutno si zapamatovat přený název země. V žádném případě nelze Nizozemí nazývat Holandskem. Chyba jako hrom! To je jako byste nazývali Českou republiku Čechami nebo Spojené království Velké Británie jenom Anglií. Takže správně se budeme bavit o Nizozemském království, nebo Nizozemí.

Proč ne Holandsko, když každý to říká? To jsou jen dvě současné provincie Jižní Holandsko ( Rotterdam) a Severní Holandsko (Haarlem) a historicky to byla pouze západní část dnešního území. Takže zpátky do hodiny zeměpisu!

Rozlohou je Nizozemí na 131.místě na světě. Přestože je celkem malé, asi  dvě třetiny českého území, t.j. 41.526 km², žije na tomhle malém kousku země, jež ještě z 18,41% zabírá voda, více než 16.850 mil. obyvatel. Ti, kdo jsou dobří v matematicce, už vědí, že zde žije 502 obyvatel na km². To posunulo Nizozemí na špičku světových statistických žebříčků a obsadili v disciplíně – hustota obyvatel, krásné 15.místo.  Pokud bychom hledali ještě další statisticko-ekonomicko-zeměpisné úspěchy, tak se musíme zmínit o hrubém domácím produktu, jež je 0,890 HDI a jež vynesl Nizozemí na 7.místo na světě. Prostě jsou šikovní a pracovití!

Samozřejmě na to nejsou sami. Království je plné přistěhovalců a cizinců. S těmi si tady vědí rady a něžně je nutí k procesu naturalizace, tzv. inburgering. Během pár let musíte jako cizinec složit zkoušku ze znalosti holandštiny, historie a pár základních společensko-historických dat. Pokud přicházíte z členské země EU (kde jsme si všichni rovni), tento proces podstupovat nemusíte. Výhoda i nevýhoda. Jak se na to podíváme! Nic nemusíte, ale pokud chcete v Nizozemí pohodlně a plnohodnotně žít, měli byste mluvit a hlavně rozumět holandsky. Kurzy, které jsou pro mimo-Eu cizince zdarma, jsou pro vás za peníze. Studijní materiál také něco stojí  a samotná zkouška z jazyka a reálií není pro nás bohužel zdarma. Takže suma-sumarum, pokud tady jako Eu občan chcete dlouhodobě žít, musíte za jazykové know-how platit. To takoví Marokánci, Turci, Indonésané či Antiliáni nemusí. Ti zase musí během 10 let složit inburgering-zkoušku. Co je lepší? Opravdu nevím.

Ale zpátky ke geografickým datům. Každý žák si musí pamatovat, jaké řeky zemí protékají, nejvyšší horu a podobně. Řek najdeme v Nizozemí několik, skoro žádná tady nepraní, ale přítékají z Německa, Francie či Švýcarska. Řekou číslo jedna je Rýn. Ten se zde potkává s francouzskou Maasou a nakonec ve spletité deltě končí v Severním moři. Nesmíme samozřejmě zapomenout na řeku Scheldu, jež tvoří hranici mezi Nizozemím a Belgií a která spojuje belgické Antwerpy s mořem. Pak je tu opravdu holandský IJssel. Ten sice nemá žádný pramen, ale je jedním z četných ramen Rýna. Řeky tady končí svou předlouhou cestu Evropou a vlévají se na několika místech do moře. Samozřejmě je podnikaví holandští mořeplavci využívají k lodní dopravě. Tak můžete lodí z Hoek van Holland doplout až do Basileje ve Švýcarsku nebo dovést uhlí do oblasi Porýní-Vestfálsko v SRN, či s malou motorou lodí doplout až do středozemního moře, do Marseille. Že to není možné? Ale ano. Poplujete několik dní proti proudu Maasy až do Francie, tam je kanál, který vám pomocí zdymadel a lodních výtahů pomůže vyjet na kopec a pak už sjedete „dolů“ k moři po Rhôně. Otázka pár týdnů a trochy peněz, ale pak už vám nic nebrání se opalovat na středozemských plážích.

Když už mluvím o těch kopcích ve Francii, v Nizozemí jich moc nenajdeme. V provincii Limburg (Maastricht) je naše nejvyšší hora – Vaalserberg, celých 321 m.n.m. Navíc se musíme o její vrchol dělit se svými sousedy, jedna třetina patří Belgii, jedna je Německa a ta poslední je Nizozemská. Ale... neplačte! Na vrchol vede sedačková lanovka, abyste se nemuseli do takového kopce trmácet po  svých. Nakonec uděláte ještě krok a jste v Belgii, kde se můžete kochat pohledem do kraje z místní rozhledny. Kromě kousku Arden, je Nizozemí placaté. Co chvíli váš pohled sice zacloní  nějaká hráz – tady ji říkáme dijk. Při svých turistických toulkách krajinou nejednou narazíte na vodu, bezpočet kanálů, řek a říčních ramen. Pak je třeba jít a jít po břehu a věřit, že objevíte někde most. V minulých stoletích to řešili dlouhým bidlem. To si každý farmář nosil na rameni s sebou a když musel překonat kanál, prostě přeskočil. Dneska už nejsme takoví sportovci a raději jdeme o pár kroků dál a přijdeme pohodlně po mostě. Voda je tady všude a je neodmyslitelnou součástí nizozemské kultury. Například pro slovo kanál/stoka odvádějící vodu mají holanďané několik slov, přesně podle její funkce a velikosti. Ale o  tom více v jiné kapitole věnované vodě.

Nadmořská výška se zde pohybuje kolem 0 metrů. Ale více než 30% území leží pod hladinou moře, tedy matematicky. Prakticky jsou ta místa suchá, protože je non-stop odčerpání vody udržuje suchými a trvale obytelnými. Nelze se rovněž nezmínit o nejnišším bodě království, jež se nachází v blízkosti Rotterdamu (míjíme jej po dálnici A20 směrem na Goudu) a jež leží 6,74 m. pod hladinou moře.  

Voda a stavilita podloží ovlivňuje i stavbu mostů a tunelů. Protože po řekách plujou i velké lodě, je lepší postavit pod řekou tunel než most přes ni. Také je mnohdy břeh řeky, hned za hrází, o několik metrů níže než je hladina vody v říčním korytě. To je samozřejmě nevýhoda pro fotografující turisty, kteří se těší na krásnou fotečku řeky Rýna nebo Maasy a místo toho, jedou tunelem a loď jim klidně pluje nad hlavou.

A co města? Jsou nad nebo pod vodou?

Hlavní město – Amsterdam má hustou síť odvodňovacích kanálů a tak je jen-tak-tak nad vodou. Domy stojí na dřevěných nebo modernějších betonových pilotech, sice se pomalu naklánějí na jednu nebo druhou stranu, ale zatím stojí. Turista se může kochat! Den Haag, město schované za dunami písku, poskytuje útočiště vládním orgánům, parlamentu, ministerstvům i královně samotné. Je zvláštní, že vláda ani královna nesídlí v hlavním městě, ale v Den Haagu (asi 50 km jižně od Amsterdamu). Tady se ve vodě zrcadlí storobylý palác parlamentu Het Binnenhof, pracovní pálác královny, reprezentativní královský palác Noordeinde, na předměstí je pak její soukromá rezidence - palác Soestdijk. Aby to nebylo tak jednoduché, tak má královna ještě několik dalších paláců po celé zemi.  

Královskou hrobku a temnější momenty holandské historie je třeba hledat ve městě Delfty, asi 15 km jižně od Den Haagu. To už je jen kousek od ekonomického srdce země  - města Rotterdam. To žije přístavem a obchodem. Vylož, nalož, prodej a něco na tom vydělej! Tady prodávají i košile s vyhrnutými rukávy, aby člověk neztrácel zbytečně čas. Rotterdam je moderní město, plné mrakodrapů a moderního designu. Vše je nové, fuknční, i když ne moc krásné. Inu přístav... funkčnost a rychlost výstavby je důležitější než nějaké ty ozdoby a super design.

Dalším městem, které si motorista zapamatuje je Utrecht. Ať jedete odkudkoli, na každém dálničním ukazateli je vždy Utrecht. To že se jinde říká, že všechny cesty vedou do Říma, tady neplatí. Všechny cesty vedou do Utrechtu! Ten leží v pomyslném středu království, a proto se tam sjíždějí všechny dálnice a železniční trati. Když je nějaká zemská výstava, je v Utrechtu. Když se koná konference, je tam také. Když je řeba se sejít s přáteli ze všech koutů země, kam jedeme? Ano, správně, do Utrechtu.  Popravdě řečeno, je to krásné starobylé město s idilickými terasami na břehu grachtu a noblesou univeristního města. Určitě stojí za návštěvu.

Takto bychom mohli pokračovat výčtem dalších a dalších měst, ale to si schovám do další kapitoli.

Po krátkém odpočinku na břehu grachtu, se vrhněme na nizozemské provincie. Co to je??? Přeci ekvivalent našich krajů. Nizozemí je rozděleno do celkem 12 provincií, jež mají každá svého Commissaris van de Koningin (funkce hejtmana, ale ten tady není zvolen ve volbách, ale je ustanovem na dobu 6 let ministry a samozřejmě skládá slib věrnosti královně). Jedinou vyjímku tvoří provincie Limburg, kde mají guvernéra (kdysi byla provincie Limburg polosamostatným knížectvím a dodnes to nikdo politicky nesrovnal). Provincie se od sebe vzájemně liší nejen skladbou obyvatelstva, ale i průmyslem a obchodem.

Provincie:             hl.město:
Groningen          Groningen
Friesland             Leeuwarden                                     vlastní jazyk – Fríština, provincie Fryslân
Flevoland            Lelystad                                              nejmladší provincie, od 1.1.1986
Drente                Assen                                                   nejvíce senionů
Overijssel           Zwolle
Noord-Holland    Haarlem                                           sem patří i hl.město Amsterdam                               Zuid-Holland     Rotterdam                                          největší přístav Evropy: Europoort
Utrecht              Utrecht                                                nejmenší provincie, arcibiskupství
Gelderland        Arnhem
Noord-Brabant   Den Bosch                                        pozor- Brabant je také v Belgii                               Zeeland              Middelburg                            nejvíce vodních ploch, vliv na jméno Nového Zélandu
Limburg             Maastricht                                         specifické postavení v rámci provincií

Každá provincie má několik měst a obcí, v holandštině nazývaných Gemeente. Těch po celém Nizozemí napočítáme celkem 415 a v čele každé stojí burgemeester (starosta). Ten spolupracuje jak se sousedními starosty, tak i s provincií a ministerstvy. Gemeente je nejmenší nizozemskou správní jednotkou a každý obyvatel, vyřizuje na radnici (gemeenthuis) své záležitosti a radnice se stará o pohodový život svých obyvatel. Starosta, který je nestraník a není volen (je vybrán na základě výběrového řízení a je to jeho zaměstnání, nikoli volená funkce), presentuje práci svých úředníků (amtenaar) a rádců (wethouder).

Zajímavou správní jednoutkou je tzv. Randstad, městská aglomerace kolem Rotterdamu, Den Haagu a Amsterdamu. Jedná se o úzkou spolupráci několika obcí, jež společně koordinují dopravu, policii a další rozvoj v tomto souměstí. Všichni dohromady se starají o blaho asi 7 milionů lidí.

Zvoní! Nebo došel benzín? Dobře, dobře, končím tuhle zeměpisnou kapitolu a vrhám se na dějiny a královskou rodinu.