Plážová kultura

„ Meewen op het land, onweer aan het strand“  (Racci ve vnitrozemí, mořská bouře se blíží)

Super! Holanďané mají moře! Ale to je totálně jiné, než my, Češi, známe z našich krásných dovolených v Itálii nebo Chorvatsku. Tady je bohužel Severní moře. Už název naznačuje jeho teplotu. Brrr... je hrozně studené.

Přesto se Holanďané nevzdávají své plážové kultury a snaží se ji během svého krátkého léta, které trvá od poloviny června do začátku září maximálně využít. Milují pobyty na pláži a nad jejich „dagje naar het strand“ (den na pláži) nedají dopustit. To se pak vyzbrojí dekou a piknikovým košem a hurá směr Scheveningen nebo Hoek van Holland. Plavat v moři se nemusí, to není přeci důležité, ale pobyt na pláži a drink nebo alespoň káva v „pavilonu“, to je IN! To je základním kámenem nizozemské plážové kultury.

Když Holanďan navrhne den na pláži, plavky úporně hledat nemusíte .... tady je to více o krásné procházce po pláži, kde šplouchají vlny, kde křičí racci a kde se můžete kochat pohledem na zaoceánské kontainerové lodě (Hoek van Holland, Vlissingen). Potřebujete jen dobré boty. Buď ty, co se lehce zouvají a nevadí jim písek, nebo vysoké turistické, které si nechate na nohou. Na každý pád v rámci vycházky musíte počítat s pískem. Ten je tady všude! Jemný a krásně hebký píseček, co zaleze do každé kapsy a záhybu vašeho oděvu. Tak jemný, že ho doma budete z těla sprchovat ještě dva dny. Tak tvárný, že malé děti (a nejen ty) z něho budou stavitelsky „úplně na větvi“, protože hrady na holandské pláži jdou tak jednoduše stavět a písek je ideální. Žádný kámen, žádné mušle.

To je ta horší zpráva pro nás turisty. Na holandských plážích najdete jen pár mušlí... nic moc sběratelsky úchvatného.  Jsou tu trochu tvarované ulity tzv. Scheerschelp - mušle-břitvy, jež jsou dlouhé, ale ne nijak zajímavě tvarované, pak jsou tu bratranci naší obyčejné slávky... také nic moc. Takže milovnící mušlí, nejezděte do Holandska!

Co tedy říci o nizozemských plážích? Ty jsou plné písku, lehce se svažující do moře, které není vůbec hluboké, ale studené. Uprostřed parného léta můžeme naměřit maximálně 18°C, to opravdu není na „labůžo-čvachtání“! Ona ani teplota vzduchu nějak intenzivně neláká k vodním radovánkám, průměrná teplota na holandské pláži je v srpnu 15-17°C. Takže, co  bychom tam měli hledat? Dá se dívat na pomalý příliv nebo odliv, který tvrdošíjně dodržuje interval 12 hodin a 25 minut a jež má v průměru 3 metry plus a mínus. Ani ten kdo se bojí hlubokých vod, tady nemusí mít na holandských plážích strach, moře je tady velice mělké. Průměrná hloubka Severního moře je 96 metrů, tedy jako několikapatrový dům, a pláže se velice pomalu svažují do moře. Je to jako u maďarského Balatonu, jdete a jdete a pořád žádná hloubka.

Jsou zde i nákladní zaoceánské lodě, jež míří do jednoho z 34 přístavů Severního moře nebo jež opustili jeden ze 12 nizozemských přístavů. Asi nejlepší místo na „ čumendu“ je molo v Hoek van Holland nebo nově vybudované Maasvlakte 2, případně město Vlissingen na Zeelandu, skoro až u Belgických hranic, kde lodě vplouvají na řece Scheldě do Antwerp (Belgie).

Pak jsou tady samozřejmě slečny v bikinách. Ty jsou objektem nehynoucího zájmu mladíků a díky web-kamerám se dnes kluci mohou předem rozhodnout, kam vyrazí. Je  zcela běžné, že teenageři nejdříve otevřou webcams servery, a pak vyráží směr ten a ten pavilon nebo pláž (inspirace www.scheveningenLive.nl, beachcam).  

Pro milovníky dobrodružství je zde občasný výjezd KNRM záchranářského týmu nebo helikoptéry s pilotem, jež navádí lodě do přístavu. Jen zcela vyjímečně můžeme zahlédnout naše plující daně – t.j. královské námořnictvo. Ty jsou nejčastěji k viděni v přistavu Den Helder, severně od Amsterdamu.

Ještě je snad třeba zmínit pár informací pro milovníky obchodu a businessu. Severní moře je velmi frekventované a Europoort Rotterdam je největším přístavem Evropy (na světě je až na 4.místě, ale před ním jsou jen Asiaté), pak tady najdeme i německý Hamburg či belgické Antwerpy, ale ti jsou proti Europoortu víc než poloviční. Samozřejmě, kdo dával ve škole pozor ví, že v Severním  moři se těží ropa. Ani Holanďani nejsou pozadu a od roku 1969 těží společnost Philips Petroleum Company ropu na Ekofiskolieveldu a spousty menších firem na dalších menších vrtech. Všichni společně věří, že i po roce 2050 bude co těžit a že dno nabídne i další, zatím neobjevená, ložiska. Tak jim držme palce! Vlastně - Držme si! Když nebude vlastní ropa, bude benzín na „šelkách“ zase o něco dražší!

Tak, jak to vidíte vy? Jdete nejdřív hledat dobré boty do písku nebo noteboo