Ať v Nizozemském království žijeme nebo zda přijedeme jen na krátkou
návštěvu, určitě se nevyhneme potřebě nákupu. Ale kam jít nakoupit a kdy, to je
otázkou číslo jedna. Samozřejmě i Nizozemí má řadu obchodů, jež jsou stejné
nebo skoro stejné jako v Čechách. Je jen otázkou, zda jsou ovetřeny,
protože v každé zemi platí jiná pravidla pro otevírací dobu.
Pokud pominu tuiristická centra a obchody se suvenýry, tak je potřeba
počítat s tím, že obchody jsou zde otevřeny od pondělí odpoledne do soboty večera. Standardní
otevírací doba je 9:00 až 17:00 hodin, většinou bez polední pauzy. Supermarkety
jsou většinou otevřeny od 8:30 do 19:30, každý den kromě neděle. V neděli jsou
obchody z 99,9% zavřeny, a to náboženských důvodů. I takové nadnárodní nákupní
centra jako je Ikea, musí v neděli být zavřeny. Vyjímkou jsou předvánoční
neděle a víkend kolem velikonoc. To jsou potom specialní „koopdag“ (nakupovací
dny) nebo jsou ve větších městech tzv.“koopavonden“ (nakupovací večery),
kdy obchodní centra jsou otevřena v pátek až do 21:00. V ostatní dny
je vždy třeba pamatovat, že nakupovat nelze kdykoli jako v Čechách.
A kam půjdeme nakoupit? Nelze nezačít nejznámějším holandským ochodním
řetězcem, a to supermarketem Albert
Heijn. Ten najdeme v každé obci, vždy skoro v centru. To je také
podniková strategie, AH je určen především pro ženy v domácnosti, které
chodí denně nakupovat, většinou pěšky nebo na kole. Ráno odvedou děti do školy,
a pak se cestou domů staví pro nákup. Tam samozřejmě potkají další známé a
během chvilky čekání u pokladny ví vše, co je nového. Důležitý zdroj informací.
Nebo se pletu?
Ale vraťme se zpátky do historie, kde se v Nizozemí Albert Heijn vzal.
V roce 1887 v obci Oolzaan, dnes skoro předměstí Amsterdamu, otevřel
pan Albert Heijn obchod se smíšeným sbožím. Aby přilákali více zákazníků
rozhodli se, že budou péci vlastní speciální KOEK (koláč) a budou pražit kávu
přímo v obchodě, aby si zákazník mohl odnést domů voňavou kávu. Postupem času
se rozhodl otevřít další a další obchody v okolí. Ty nabízely to samé
zboží, měly i stejný interiér. Navíc postupně nasmlouvaly výhradní dodavatele
zboží, jež nabízeli i pevnou cenu. V roce 1952 firma otevřela v Schiedamu
první samoobsluhu, kde kromě běžného sortimentu nabízeli i čerstvé maso a
zeleninu. Od roku 1956 si může každá hospodyňka každý měsíc počíst ve firemním
časopise AllerHande, jež je zdarma. Pro Holanďany super lákavé. Zde jsou kromě
speciálních nabídek i recepty, tipy pro hospodyňky, zajímavosti, nové filiálky
AH nebo nové spořící akce. Jedním slovem vše, co je třeba vědět.
Když v roce 1987 firma Albert Heijn oslavila 100 let existence,
dostala od královny přídomek – královský dodavatel. Tímto čestným titulem se
honosí jen pár společností a ty mají práva zásobovat královské paláce a vládní
budovy. Samozřejmě se společnost vyvijí, a tak vznikají nové varianty obchodu,
starý klasický supermarket už nestačí. Od roku 2001 je On-line AH (kde si nákup
lze objednat on-line a ve stanovenou dobu vám nákup přivezou až domů). V roce
2002 vzniká tzv. GO-winkel. Jedná se mnohem menší samoobsluhu AH, jež nabízí
malá balení a větší výběr svačinek a potravin k rychlému zakousnutí.
Samozřejmě i jejich umístění je jiné. Go-winkel je v okolí autobusového
nebo vlakového nádraží, v oblasti s vysokým výskytem kanceláří...
všude tam, kde lidé spěchají a kde mají během dne hlad nebo chuť. Tyto obchody
jsou o trochu dražší a mají speciální mini-sortiment.
Firma má samozřejmě i své logo -
vzájemně propletené AH ve speciální albertovské bleděmodré barvě. V regálech
pak najdeme i vlastní sortiment, vlastní obchodní značky Euroshopper, které jsou
výrazně levnější. To způsobilo v minulosti několik obchodních bitev, kdy
renomované firmy jako Coca-Cola, Unilerver, Grolsch si stěžovali, že výrobky AH
jsou výrazně dotovány a že se jedná o nerovný boj o zákazníka. Ale Albert Heijn
vyšel vždy z konkurenčního boje se vztyčenými vlajkami a jeho výrobky
zůstaly na svých místech.
Dalším obchodním trikem holdingu A-Hold jsou zákaznické karty. Když kartu
používáte pravidelně, dostáváte na určité výrobky slevu, plus si šetříte body.
Za každých 490 bodů dostane 52 euro v hotovosti(490 bodů á €0,10 je €49,
plus €3 věrnostní bonus). V rámci karty si můžete také spořit body na
speciální výrobky či hračky pro děti. Tato obchodní strategie funguje již od
dob nizozemského guldenu(měna užívaná v NL před zavedením eura).
Samozřejmě i v Čechách najdeme supermarkety Albert, a tak si můžeme
být jisti, že v obchodě nezabloudíme a najdeme tam svých 20.000 výrobků,
na které jsme zvyklí. Tedy až na krajové odlišnosti. Teď již zbývá navštívit
jednu z 856 holandských filiálek. Pokud musíme nakupovat v neděli,
tak musíme více hledat, protože z celkového množství je otevřeno jen 150
obchodů se speciálním nedělním povolením.
Jeden tip pro mladé dámy, pokud chcete vypadat, že pracujete a potkat
pracujícího muže, musíte jít na kupovat až po 17:00 hodině a dobře se dívat do
košíků. Pak je úspěch zaručen.
Když už jsme v tom nakupování, tak se podívejme i do obchodu s textilem
a logem „ Zeeman kleedt je voor een beetje“ (Zeeman tě oblékne za pár kaček).
Ano uhodli jste, jedná se o obchod Zeeman,
jež byl založen roku 1967 panem Janem Zeemanem ve městě Alpen aan de Rijn. Od
té doby na území království bylo otevřeno více než 1.000 obchodů s křiklavě
žluto-modrým logem námořníka (Zeeman). Díky svým cenám je Zeeman populární i v Německu,
Belgii, Francii a Luxembursku.
Dnešní doba přeje více nakupovaní on-line. Takovým dědečkem on-line obchodů
je v Nizozemí Kijkshop. V roce
1973 se parta nadšenců rozhodla otevřít obchod s minimálními náklady na personál
a prostor. Obchod má vitríny, kde je vystaveno zboží s detailní popiskou a
kódem. Zákazník si zboží prohlédne, napíše si kód a zboží si u poklady objedná
a zaplatí. Během platby je kód odeslán do skladu, kde výrobek nachystají k odběru.
Tak je v obchodě pouze jeden nebo dva pokladní a ve skladu pár skladníků.
Sklad je většinou ve sklepě nebo v patře. Ve 100 filiálkách si můžete
zakoupit všechno možné kromě jídla. Od roku 1999 funguje Kijkshop i on-line.
Pak Vám zboží přijde poštou. Chytné, inu obchodníci a šetřílci v jednom!
Ale jaká obchodní značna je ta „echt“ holandská? Je jich hned několik a ty
nejznámnější se pokusím krátce představit.
Začněme vůní kávy a čaje – firmou Douwe
Egberts. V roce 1753 zavoněla prvně káva v obchodě ve fríské vsi
Joure a pan a paní Egberts k ní přidali nějaký ten koláček. Rodina
doplnila do svého obchodu se smíšeným zbožím luxusní artikl – čaj, kávu a
tabák. Vše pod vlastní značkou. Jejich syn v roce 1780 rozšířil obchod o
další filiálky a zaměstnal pár obchodních cestovatelů, kteří nabízeli jejich
kávu, čaj a tabák v dalších obchodech. Tak postupně rostla firma, jež nese
jméno zakladatele. Po 2.světové válce firma překročila hranice a začala se
šířit po Evropě a později na další kontinenty. Dnes není na světě nikdo, kdo by
neznal kávu Douwe Egberts.
Aby si firma zajistila více zákazníků a odběratalů, zavedla systém
věrnostních karet, kdy si s každým nákupem spoříte body a jednoho dne si můžete
zakoupit kávovou soupravu, překapávač na kávu s logem DE nebo třeba jen
jeden hrneček. Existuje i designová řada výrobků DE od předních nizozemských
designerů. Tyto výrobky jsou dnes předměty drahocených sbírek milovníků
DE.
Firma DE byla několik let součástí amerického holdingu Sara Lee, ale v roce
2012 se vrátila zpět do holandských rukou. Ta má v součastnosti 7.000
zaměstnanců po celém světě a její zisk za rok 2011 byl € 2,6 miliard (netto zisk
€331 milionů).
Firma má několik dodavatelů kávy a čaje v rozvojových zemích. Tady je
speciální projekt DE Foundation 2002,
který zajišťuje podporu místních zemědělců – producentů a bojuje proti práci
dětí. Se sociálním projektem začala firma již ve 40.letech 20.století, kdy v rámci
ekonomické krize vysadila firma u Joure Haulsterbossen, tzv.sirkový les. Tehdy
ještě vyráběli a prodávali tabákové výrobky a potřebovali dřevo na sirky.
Bohužel nebo bohudík, tabák se dnes tolik neprodává a les pořád stojí. Sirky se
vyrábí asi někde jinde.
Další firmou, kterou každý zná je Heineken.
Není třeba říkat, že se jedná o výrobce piva a nápojů. Ve 178 zemích světa
mohou dnes lidé zahnat žízeň jedním z nápojů. Všichni si hned představíme
ono zelené logo se smějícím se E a jen znalci si přidají firemní motto „heerlijk,
helder, Heineken“ ( Freddy Heiniken: dobroučký, čirý, Heineken). Už z názvu
vyplývá, že se původně jednalo o rodinný pivovar, jež byl 15.2.1864 otevřen 22-letým G.A.Heineken v Amsterdamu.
Od té doby se firma rozrostla o dalších
140 pivovarů a majitely není jen rodina Heinekenů, ale jsou jimi i
akcionáři, mimo jiné i královna. Pokud firmu převedu do ekonomického aspektu,
tak s každým douškem piva platíme nejen DPH, ale i pár centíků královně.
Dnes Heineken zaměstnává 70.000 lidí po celém světě a se svými 164,6 miliony
hektolitrů (2011) patří k největšímu výrobci piva na světě.
Unilever je další firmou, která ovlivňuje náš
každodenní život. Dnes se jedná o nadnárodnostní koncern, který vyrábí
potraviny – salámy, potravinové doplňky – instantní polévky, drogerijní výrobky
– prášek na praní. Firma oficiálně vznikla k 1.1.1930 sloučením několika
firem, kdy její jméno je kombinací slova Unie (Margarine unie) a jména Lever
(William H.Lever, výrobce mýdla). Ti společně uzavřeli smlouvu a otevřeli
firmu, jež vyrábí vše chemické. Hlavními produkty té doby byl margarín a mýdlo
z palmového oleje (olej pocházel z plantáží v Belgickém Kongu,
dnešní Republika Kongo). Postupně se přidávali další a další výrobky. Dnes
bychom napočítali 160 různých produktů a ty objevili v obchodech v Evropě,
Severní a Střední Ameriky, Afriky. Jejich U
je prostě skoro všude.
Kdo z vás nezná: Blue Band margarín ( od 1923), Calvé serie (1929),
Omo prací prášek (1952), Dove kosmetika (1956), Unox salámy a buřty (1957),
Iglo mražené výrobky (1958), Cup-a-Soup (1972), kosmetika Axe (1983). Další
výrobky, které najdeme i českých
obchodech jsou Cif, Timotei, Lux, Rexona, Sunlight, Magnum, Hellman´s, Knorr, Lipton
a desítky dalších.
Dnes firma zaměstnává 179.000 lidí a se svým hlavním sídlem v Rotterdamu
a druhým pro speciální produktovou řadu v Londýně, je jedním z největších
chemických podniků v Evropě.
Koninglijk Philips
Electronics, jednoduše Philips, je rodinná firma v Eindhovenu,
kterou roku 1891 založil Gerard Philips se svým otcem pod obchodním jménem
Philips & Co. Historie a strategie firmy by se dala přirovnat k Baťovu
Zlínu. V Eindhovenu nevznikla jenom továrna, ale i školy pro techniky, knihovna,
zaměstnanecké domy, centra volného času atd. Vše s přívlastkem Philips (např.
Philips biblioteek). Jen fotbalový stadion má trochu jiné jméno PSV. (Ale co
znamená P ve zkratce fotbalového klubu, kde kdysi hrál i J.Chovanec? Ano,ano...
Philips). Navíc firma nabízela zaměstnancům výhodné penzijní připojištění a
další finanční výhody. Za více než sto let je tento fond jeden z největších
nestátních fin.fondůnejen v Nizozemí.
G.Philips začal vyrábět žárovky, později přidal jednoduché domácí elektrické
spotřebiče. Největším přelomem v historii firmy byla nová výrobní řada –
elektrické holící strojky (od 1939), později přibyla výroba televizorů,
zdravotnických přístrojů, lamp, rentgenů a dalších. Jelikož firma vždy dbala na
vlastní design, potřebovala vlastního dodavatele bakelitu, obalových materiálů,
metalických součástí, a tak postupně k továrně přibývají papírny,
slévárny, sklárny a další. Inu český Baťa a holandský Philips museli být určitě
přáteli.
Dnes je Philips největším evropským výrobcem TL trubic a 3. na světě ve
výrobě spotřební elektroniky (až za firmou Panasonic a Sony).
Když už máme pěkný holící strojek a plazmovou televizi od Philipsu, tak
musíme mít i auto. I tady je holandská firma – DAF, Van Doorne´s Aanhangwegenfabriek. My v Čechách známe jen nákladní auta, ale kdysi tady byla
výrobní linka i na osobáky. Těmi také Hub van Doorne roku 1953 rozšířil svoji
nabídku výrobků. Firma od roku 1932
vyrábí nákladní auta, v období kolem válek rozšíříli výrobu o armádní
vozy, jež se vyrábí bohužel dodnes. Přelomovým rokem v historii byl 1958,
kdy do výroby uvedli první dvouválcový čtyřtaktní motor a variomatickou
převodovku. Tehdy se vyrábělo osobní auto podobné německému trabantu, které
umělo jet stejně rychle dopředu jako dozadu.
Bohužel roku 1975 kupuje výrobní řadu osobních aut švédská firma Volvo a
od té domy mizí Dafíci (bratranci trabanta) z nizozemských silnic. Od 70.let
firma vyrábí jen nákladní auta a menší rozvážkové modely, později zavádí výrobu
autobusů Bova a vylepšuje vozidla pro armádu. Dnes je DAF na 4. Místě ve výrobě
nákladních aut ( Scania, Volvo, Man), přesto se nevzdává a od roku 2013 chce
zavést hybridní nákladní auto LF Hybrid 12t na rozvážku zboží ve městech s elektrickým
44kW motorem místo naftového 118kW motoru. Tak uvidíme, protože ho neuslyšíme
ani neucítíme.
A teď musíme do našeho auta natankovat. Kde? U holandské Royal Dutch Shell, holandsko-anglická
firma, která byla založena již roku 1890. V roce 1899 našli na Sumatře, v
tehdejší holandské kolonii, ropu. Dva bratři Deteringové byli u toho, hned je
napadl strategický plán: dovážet a zpracovávat ropu v Evropě. Samozřejmě
tehdy ještě nebyla poptávka po benzínu, ale po oleji do lamp a kamínek. Henry
Detering neváhal a začal podnikat. Jeho bratr, žijící v Anglii, měl firmu
na dovážení mušlí do Velké Británie, a tak Henry využil bratrova podnikání a
jako logo firmy vybral mušli (jakubská mušle). Dnes má firma 90.000 zaměstnanců
a ve 140 zemích světa má své pobočky. Shell benzín nebo naftu můžete natankovat
kdekoli po Evropě a Africe. Firma není již jen rodinnou firmou, ale má spousty
akcionářů. Vždy se věřilo, že nizozemská královská rodina je většinovým
podílníkem Shellu, ale později – při zavedení pravidla nahlásit 5% a více
akcionáře firmě se nikdo z královské rodiny nepřihlásil. Ale i tak poddaní
královny v to pořád věří.
Firma je pravidelně vystavena útokům organizacím chránící životní prostředí
a každoročně je obléhána aktivisty Greenpeace a dalších. V mediích se to bere jako skrytá reklama
Shellu a nikdo si z troho velkou hlavu nedělá. Navíc firma sídlí v průmyslové
zóně Europoortu Rotterdam, kde není žádná obydlená zóna. A co víc, firma Shell je
firmou s největším ročním ziskem v Nizozemí, tak proč si podřezávat
větev blahobytu.
Když už máme auto a benzín, musíme být šik. Tak je tu čas na módní ateliér Viktor&Rolf. Holandské návrhářské
duo, které se proslavilo svojí extravagantností a nevšedními modely. Firma
vznikla roku 2005 a její filosofií je příběh Alenky v říši divů. Vše je
prostě naruby. I jejich obchody jsou atypické – lustr visí od podlahy, schody
nikam nevedou, vše jako v říši za zrcadlem. Jejich modely jsou nevšední,
ale přesto si najdou své zákazníky. Mezi ně patří i členové královské rodiny.
Když se vdávala princezna Mabel, měla svatební šaty právě od nich. Tady si
nemohu nechat ujít zmínit jejich webovou stránku, opravdu stojí za vidění...
takže jdeme googlovat www.viktor-rolf.com a hledat něco na sebe.
Stějně si průměrný Holanďan půjde koupit něco na sebe k Zeemanovi a do
sebe do Albert Heijn. Tak štastné pořízení při nákupech!
Žádné komentáře:
Okomentovat