Nizozemské silnice a dálnice

Pokud budete do Nizozemského království přijíždět po silnici, lépe řečeno po dálnici, setkáte se s nějakou tou odlišností od českých pravidel silničního provozu. Tedy těch pravidel, co na silnici platí a každodenně se používají. Nemyslím tím ta pravidla, co jsou napsána v učebnicích autoškol. Na úvod mého článku musím říci, že Nizozemsko má opravdu hustou a kvalitní dálniční síť. Ze strategických důvodů jejich síť má parametry 25 km na 25 km. Dálnice jsou pro Nizozemce únikové cesty v případě nebezpečí a rovněž každodenní spojnicí s městem a prací. Průměrný Nizozemec dojíždí do svého zaměstnání více než do 45 km vzdáleného města. Není žádnou výjímkou, že člověk z Bredy (skoro hranice s Belgií) denně cestuje do Amsterdamu a zpět. Denní vzdálenosti pro Nizozemce nejsou žádnou překážkou, navíc jim jejich zaměstnavatel proplácí náklady na cestu do a ze zaměstnání. Každý „pracovní“ kilometr je proplacen, tak proč necestovat autem do práce? Pak nastává otázka, zda i silnice a dálnice mají potřebnou kapacitu. Odpověď znáte jistě předem: nestačí. Dálnic je zde opravdu dost, místy mají 4-5 jízdních pruhů, ale i tak to nestačí. Tak se pro dojíždějící dálnice každý den ráno a večer mění v jedno velké pomalu-se-pohybujicí-parkoviště. Holandsky se dopravní zácpě říká FILE a na radiu slyšíte každé ráno přehled těch nej... V jiných zemích hrají po ránu topten z pop-music, ale tady hlásí topten FILE (zácpy). Já osobně to považuji za národní sport: „Kolik kilometrů FILE máme dneska? Oh, jenom 280km...nebo opravdu 750Km, to je opravdu hodně.“ Několikrát ročně se stane (hlavně v období prázdnin), že není žádná zácpa, pak si reporteři na FM-vlnách nevědí rady s volným časem a brblají něco jiného o dopravě. Tento fakt je dokonale vykolejí a oni v daný okamžik nevědí, co by místo 3 minut výčtu dopravní zácpy na dálnici té a té, říkali. Je to smutné, ale je to tak. Národní sport - stát v zácpě, jse stal skoro národní závislostí. I její každodenní účastníci si nevědí rady s nastalou situací...každý den ráno přeci v autě snídají, dolaďují přednášku nebo make-up, relaxují cestou domů, ale pokud není FILE, jsou jako nemocní, nestíhají a bloumají pomalu po dálnici. Dálnice, to je v dopravní špičce jeden velký autosalon. Pokud potřebujete nové auto, stačí pomalu popojíždět a koukat kolem sebe...určitě si nějaký model vyberete. Nejednou na radiu slyšíte poznámky o „kijkers“ (čumilech), co způsobili nějakou tu drobnou nehodu, protože koukali někam jinem než měli. Zpět ale k situaci, kdy dálnice funguje, jak má, tedy v mezičasech dopravní zácpy ( před 8:30, mezi 9:30-16:30, po 18:30). Dálnice mají dokonalé značení a na každé křižovatce máte směr na město Utrecht. To je pomyslný střed Nizozemska, a tak každá křižovatka ukazuje cestu právě tam. Ostatní směry jsou dokonale značeny, včetně přístavních mol Europoortu. Dálnice jsou dobře udržované a i za deště nemáte problémy. Tady se používá porézní asfalt, který propouští dešťovou vodu a za auty se netvoří žádný aerosolový oblak. To je prima, pokud nezačne mrznout. Potom se dálnice změní v jedno velké kluziště, jelikož porézní asfalt má v sobě vodu a ta zamrzá. Nizozemci nemusí ze zákona v zimě používat zimní pneumatiky, mohou v klidu jezdit na svých letních se super anti-aquapleing effektem, jež okamžitě změní kola na brusle bez brzd. I sebemenší kopeček je pro tato auto nesjízdný a po dálnici se klouzají zleva-do-prava. Posypové vozy nečekejte. V minulých letech jejichpočet sice stoupl na celých 10 kusů, ale i tak je to tolik kilometrů dálnic málo. Jedinou útěchou je snad jen fakt, že zimy jsou zde mírné a sněží tak 3 dny v roce a hned po obědě vše taje. Dalším překvapením pro českého motoristu jsou „kostičky“ na nájezdech na dálnici. Tady se připojují auta z nájezdu v plné rychlosti do průběžného pruhu. Pokud někomu neumožníte se „zipem“ připojit a dojde na nehodu/rozbité plechy, tak ten, kdo má rozbitou přední část auta je vinen. Ten neumožnil ostatním se plynule zapojit do dopravy. To je sice napsáno i v českých knihách, ale nikdo toto pravidlo zatím moc nedodržuje. V Nizozemsku je to strikní a neomluvitelné. Musíte vzít v úvahu, že je zde na malém kousku země mnohem více lidí a ti všichni se musí někam dostat. I frekvence dálničních nájezdů a sjezdů je mneho vyšší. Pozor, pokud přijíždíte z Německé spolkové republiky! Silnice nižší třídy nejsou již tak frekventované, ale i tak mají svá specifika. Silnice 1.třídy, označené zde jako N (Nizozemci označované jako Rijksweg) jsou prostorné a mají často uprostřed barevnou dělící čáru. Ta určuje povolenou maximální rychlost a možnosti předjíždění (ty nejsou tak časté jako v Čechách). Silnice nižší třídy jsou opravdu malé a často jedete po hrázi, jež je navíc lemována stromy a vodou. Chce to odvahu, když potkáte nákladní auto nebo nějaký ten zemědělský stroj. Ale odvážnému štěstí přeje! Kolem silnic není mnoho restaurací ani parkovišť, kde by se člověk občerstvil, tak jako v České republice nebo Německu. Nizozemci jsou šetřílkové a vozí si svoji svačinu s sebou. Na čerpacích staních si můžete něco koupit, ale počítejte s tím, že výběr není veliký a kvalita vysoká. Pohonné hmoty jsou v Nizozemí paradoxně dražší než v sousedních státech. Přestože firma Shell sídlí na předměstí Rottedamu, má domácí ceny mnohem výšší než ty zahraniční. Pokud se Vám při jízdě autem něco stane, zavolejte ANWB wegenwacht (žluté anděle), jejichž žluté autíčko Vám přijede na pomoc. Nizozemci jsou skoro hromadně pojištěni proti nějaké kolizi na silnici, ale i jako cizinic máte velkou šanci, že Vám okamžitě pomohou, i když ve Vašem případě za poplatek. Závěrem snad jen krátká poznámka o nizozemských řidičích. Asi nejsou špatní, jen jezdí velice blízko a okamžitě blikají, když nejedete podle jejich představ. Auto s cizí poznávací značkou má malou výhodu, Nizozemci jsou o trochu tolerantnější a drží o pár centimetrů větší odstup. Správa dálnic a silnic si v Nizozemí libuje v cedulích, kde je napsán skoro román-na-pokračování, a ani průměrný Nizozemec nemá šanci si přečíst celé sdělení, když v rychlosti 100km/h a víc míjí jejich informační cedule. Prostě v daném případě pozorujte okolí a jeďte jako oni. Často se jedná o objížďky a tzv. „WERKZAAMHEDEN“ (práce na silnici).

Jsou NS-nizozemské dráhy stejné jako ty české?

NS – Nederlandse spoorweg, je rovněž státním podnikem, který má po celé zemi monopol na dopravu lidí a zboží po kolejích. Tak jako v Čechách a na Moravě se jedná o obrovskou firmu, co stále hledá výmluvy, proč něco nefunguje, proč se musí zdražovat a na druhé straně se „bijí v prsa“ kolik lidí a zboží ročně přepraví. Prostě to samé, co české dráhy. Jen vyměňte název firmy v novinových titulcích a je to! Místo CD, čtěte NS! Ale zpět do Nizozemska. Jako turista bez auta, se určitě již záhy po vstupu do země setkáte se službami NS. Pokud přiletíte letadlem do Amsterdamu, můžete okamžitě sjet eskalátory na nástupiště NS. Jízdenku si ale musíte koupit již v příletové hale v automatu. NS dráhy šetří na každém kroku, a tak pokladny nahradily z 90% automaty. Na Schipholu (letiště Amsterdam) naštěstí automat mluví i anglicky a německy, ale pokud jste přistáli třeba v Maastrichtu nebo Eindhoevenu, tam je automat ryze lokální a mluví pouze holandsky. Takže aktivujte nejen svoji kreditní kartu, ale i svoje znalosti jazyků. Na druhou stranu je automat velice štědrý a nabídne Vám obrovskou škálu možností. Jaký lístek a za kolik si nakonec koupíte záleží jen a jen na Vás a Vašich jazykových schopnostech. Mé doporučení je „enkele reis“ (jednosměrná jízdenka) volwassen (dospělí). Pokud víte, že se během 24 hodin budete vracet, můžete si koupit dagretour (denní zpáteční), ale pozor platí pouze 24 hodin. Na druhou stranu, pokud podniknete krátký výlet do okolí je finančně mnohem výhodnější než jednosměrná jízdenka. Jízdenka je buď přímo označena automatem a nemusíte ji dále „znehodnocovat“ v turniketu nebo je bez data a času a musíte si ji označit v turniketu. Pokuty ve vlaku jsou opravdu vysoké a nelze si u průvodčího koupit standardní lístek. Ten prodává jen jízdenku s přirážkou (pokutou). V dopravní špičce je sice minimální šance jej potkat, protože i průvodčí je člověk a nechce se „rvát“ davy, takže v klidu počká, až špička opadne, a teprve pak zvolna prochází vlakem. Takže lístek už máme. No, za předpokladu, že máte tu správnou platební kartu. Ne všechny karty jsou automatem vítány a na mince a bankovky zapomeňte. Teď bychom se měli rozhodnout, kterým vlakem pojedeme. V nabídce je několik možností: stoptrein (osobní vlak), sneltrein (rychlík), Fyra (ekvivalent českého pendolína), Thalys (super rychlý vlak do Paříže). Stoptrein (osobní vlak) jezdí relativně pravidelně, každých 15-20 minut a staví na každé zastávce. Občas jej nazývají i Sprinter... příměstský vlak. Pozor, nemá vždy toalety a pokud cestujete např. z Haagu až do Bergen op Zoom (cca 2,5 hodiny) můžete mít problém. Pak není od věci někde vystoupit a dojít si, kam potřebujete, a v klidu nastoupit na další vlak. Jízdenky jsou poze časově označeny (místo nástupu a čas/den), takže máte 24 hodin na to docestovat do místa určení. Sneltrein (rychlík) má stejnou cenu jako osobní vlak, ale nestaví všude. Je třeba se předem informovat, zda stanice, kam jedete, je jeho zastávkou. Velikost města nebo obce nehraje v tomto směru příliš roli. I Nizozemské dráhy jsou konzervativní a řídí se velikostí osad v okolí stanic z období konce 19.století. Pokud při cestě zjistíte, že vlak na Vaší stanici nestaví, můžete vystoupit dřív, pak je to v ceně jízdného nebo později, pak si ovšem musíte koupit jízdenku zpět. Vlaky Fyra (ekvivalent českého pendolína) mají jinou barvu vagonů (šedo-růžové pruhy) a jsou v interiéru luxusnější. To samozřejmě znamená, že je zde příplatek k jízdnému. Vlaky nestaví všude. Pouze ve velkých městech a ostatní osady míjí po svých vlastních tratích. Ty jsou postaveny tak, aby vlak mohl jet rychleji a mnohem časově efektivněji. Stinnou stránkou je jejich kvalita. Tak jako české dráhy koupili svá pendolína od italské firmy, i vlaky Fyra pochází od Italů. Při posledním hloubkovém šetření na nich našli odborníci 28 závažných závad. Vlaky co chvíli zůstanou bez „ohlášení“ stát uprostřed luk a polí. Občas „jen-tak“ stojí hodinu v tunelu před Rotterdamem nebo Amsterdamem. Nikdo není zatím schopný odhadnout, kdy vlak sám od sebe zastaví a proč. Pokud jej chcete využít k cestě na letiště, promyslete si další kroky...za extra příplatek k jízdnému, můžete nečekaně řešit i otázku koupě nové letenky. Pokud vše funguje, jak má, jste z Rotterdamu na Schipolu (letiště Amsterdam) za 23 minut. To je skvělé, normálně tam vlakem jedete více než hodinu a půl. Ale pokud zůstanete někde nečekaně stát....minuty plynou a letadlo odlétá. Vlaky Fyra mají jezdit až do Bruselu, ale Belgičané je odmítají v posledních měsících zařadit do jízdních řádů, protože na ně není spolehnutí a belgické dráhy nechtějí platit zpět jízdné a dohadovat se s pasažery. Dalším a snad nejluxusnějším druhem vlaku je Thalys (rychlovlak mezi Amsterdamem a Paříží). Tady platí speciální ceník a jízdenku s místenkou je třeba si koupit pár dní předem. Vlak staví pouze v Amsterdamu, Schipolu (letiště Amsterdam), Rotterdamu, Antwerpách (Belgie), Bruselu (Belgie), Paříži (Francie). Vlak jezdí spolehlivě a relativně na čas. Luxus na palubě je zajištěn. Železniční síť je v Nizozmsku hustá a pokud necestujete zrovna do provincie Zeeland, máte šanci, že najdete vhodné spojení. Vlaky jezdí v pravidelných intervalech 15-20 minut, v dopravních špičkách a ve větších aglomeracích i častěji. Pokud cestujete směrem na jih – provincie Zeeland, tam musíte kombinovat vlak s autobusy, jelikož jzde je mnoho ostrovů a splavných vodních toků, a tak železniční síť je zde opravdu řídká. Avšak pozor v období pozdního podzimu a zimy! Pokud na trať spadne pár lístků ze stromů, vlaky nabírají neskutečná zpoždění a nebo nejedou vůbec. V zimě stačí pár sněhových vloček na výhybce a vlak nejede. Pak se dráhy vymlouvají na nepříznivé klimatické podmínky a okamžitě se srovnávají se Švýcarskem nebo jinými dráhami Evropy, co zrovna nejedou „na čas“. (Paradoxně nikdy neuvedli české dráhy, asi jezdí v zimě porměrně dobře podle jízdního řádu). V tomto období se Vám může stát, že se stanete obětí „nefunkčnosti“ NS a budete muset nouzově přenocovat v místě odjezdu. I tuto situaci Nizozemci šikovně využijí k cviření CO (civilní obrany) a vyšlou do místa „kalamity“ všechny záchranné sbory. Dostanete čaj, zubní kartáček a polní lůžko někde v koutě nádraží. Na pomocné autobusy nečekejte! Ty se tady nepoužívají. Pokud je „výluka“, tak se na dané trati nejezdí. Ani autobus, který relativně kopíruje trasu vlaku, není v plánu. Výluka je uzávěrka a Vy si musíte najít cestu obklikou sám. Tak držím palce a spoléhám na Vaše logistické myšlení: „Kde si koupím lístek, kam dojedu, kde přestoupím, kde přespím.........“

Nakonec Sinterklaas připlul i se Zwarte Pietem.

Po všech těch politických diskusích a kuloárních vyjednávání se nakonec náš Sinterklaas přeci jen rozhodl připlout se svým pomocníkem Zwartem Pietem (Černým Petrem). Riskoval velmi mnoho, jelikož byl před pár týdny nařčen, že je rasistou a zneužívá ubohého Maročana černé pleti. Pčiplouval jako největší kriminálník posledního desetiletí. Ale byl odvážný a nenechal se odradit. Sinterklaas byl statečný a odhodlaný i letos splnit všechna dětská přání. Proto podnikl opět tuto dlouhou plavbu po moři na svém starobylém parníku a zakotvil nečekaně daleko od vládních měst Amsterdam a Den Haag, až na dálném severu, ve městě Groningen. Plavba byla určitě složitá, protože v minulých dnech pobřeží západní Evropy bičoval silný vítr, místy síly až orkánu, déšť a chlad. Sinterklaas, jeho bělouš i Zwarte Piet to vydrželi a připluli s plnou parádou do přístavu, kde je již netrpěllivě očekávaly zástupy dětí. Někdo si sice stěžoval, že měli půl hodiny zpoždění, ale to je zanedbatelné. Nebo tak to vidím alespoň já, Středoevropan. Plout po moři ve větru a bouři, podstoupit tak dlouhou cestu z Biskajského zálivu až k severnímu pobřeží Nizozemského království, je hrdinský čin. Navíc Sinterklaas připlouvá jen a jen pro potěšení dětí a aby splnil jejich tajná přání. Od včerejšího večera se Sinterklaasovy pomocníci rozeběhli po celém království a shromažďují seznamy přání. Musí prolézt nespočet komínů, nakouknout za tisíce závěsů na oknech, sesbírat kila mrkve pro Sinterklaasova bělouše a nechat v botách nějakou tu malou dobrůtku. Prostě práce na plný úvazek a ještě přes čas. No, spíše hlavně přes čas, protože Zwarte Piet chodí pouze v noci, když je v domě klid. Až budou mít všechna přání pohromadě, musí nachystat všechny dárečky, zkotrolovat „knihu hříchů“ a naplánovat svoji cestu královstvím. Samozřejmě mají čas do 5.prosince, ale nezapomínejte, že v Nizozemském království žije více než 16 milionů obyvatel. A kolik z nich je dětí? Samozřejmě i dospěláci by uvítali nějaký ten dáreček.... Takže vyhrnout rukávy a do práce! Dovolená se rýsuje pro celou partu ve slunném Španělsku, ale až po 5.12.2013.

Je holandský Sinterklaas rasista?

Vím, že je teprve začátek listopadu a tudíž dost času zabývat se Mikulášem a nadílkou. Ale nizozemský parlament a vláda byla letos nucena již koncem října zasednout a zabývat se vážnou společenskou otázkou, zda Sinterklaas (nizozemskzý ekvivalent českého Mikuláše) je rasistou nebo ne. Základní obvinění se týká skutečnosti, že Sinterklaas má svého pomocníka Zwarte Pieta (Černého Petra), který pro něj shromažďuje informace o dětech a jejich chování, sbírá v noci seznamy přání dětí a stará se o Sinterklaasova bělouše... zjednodušeně dělá všechnu podřadnou práci. Na většině vyobrazení je potom Zwarte Piet jako černoch nebo jako Maur (raně středověký obyvatel Španělska, původem z Maroka). A tady nastává vážný problém. Většina nizozemských přistěhovalců je arabského původu a nejproblematičtější skupina pochází z Maroka. Už vidíte paralelu se Zwarte Pietem? Chudák je Marokánec a musí celoročně sloužit bílému Siterklaasovi. Tady je jasné jádro celého problému. Aby se stihl tento zapeklitý problém do 5.prosince vyřešit zasedal již několikrát nizozemský parlament a samozřejmě se ustanovila speciální komise na „vyšetřování“. V Den Haagu o víkendech probíhají portesty pro a proti, jež doprovází otevřené diskuse na internetu i v mediích. Opravdu problém číslo jedna! Stoprocentně horší než schodek státního rozpočtu či navýšení důchodů...Co s tím? Kdo má pravdu? Máme kontaktovat OSN? Jedná se opravdu o rasismus? Máme už letos zakázat tento svátek? Kdo přinese dětem dárky? Necháme Zwarte Pieta projít nějakou společenskou reinkarnací a bude už letos Bílý (Witte Piet)? Variant a otázek je spousty. Do diskuse se zapojili jak historici, tak odporníci na tradice a folklór. Ozvali se i nadšenci a odpůrci národních tradic 5.prosince. (Pro jistotu pro ty, co nevědí, že v Nizozemí nosí dárky Sinterklaas a vánoce jsou pouze církevním svátkem bez dárků). Asi nejsilnějsím argumentem pro Zwarte Pieta, aby i nadále zůstal černým, je fakt, že navštěuje domácnosti komínem a ve své podstatě je bělochem, jen je neustále umazaný od sazí z komína. Skupina podporující tento fakt volá po čistotě konínů a přechodu na alternativní zdroje. Pokud by se tak okamžitě stalo, byl by již příští rok Zwarte Piet čistější, a tudíž by dokázal, že není černochem. Pak by s největší pravděpodobností problém rasismu zanikl. Ale co letos? Kdo bude sbírat přání a mrkev pro Sinterklaasova bělouše? Umazaný běloch nebo rasisticky zotročený černoch? Kdo ví? Některá města se už teď nechala slyšet, že letošní příjezd Sinterklaase a jeho Zwarte Pieta nezorganizují a nebudou se tak veřejně podílet na této rasisticky motivované aktivitě. Smutné a zbabělé. Stojí opravdu za to, aby se tradice, jež je v Nizozemském království praktikována od středověku, zrušila??? Ještě, že Češi byli kdysi chytřejší a pomocníky Mikuláše ustanovili jako anděla a čerta. Tam snad žádné obvinění z rasismu nehrozí.

Test o cestování po Nizozemí

Už toho víte spoustu o Nizozemském království, tak je čas si Vás prozkoušet z praktických znalostí a holandštiny, jež se hodí na cestách i ve vzduchu. : Cestování 1. Nizozemské dráhy mají také svoji zkratku. Tou je: a. NL b. NS c. NT 2. Pro odlety musíme hledat vchod s nápisem: a. Aankomst b. Vertrek c. Uitgang 3. Co znamená slovo „SNELTREIN“? a. Osobní vlak b. Rychlík c. Ekvivalent českého pendolína 4. Pokud si v automatu na lístky chceme koupit zpáteční jízdenku, co vybereme? a. Dagretour b. Enkele reis c. OV-chip kaart met korting 5. Když na nádraží zahlásí, že vlak přijede na „SPOOR 4“, jedná se o: a. Nástupiště 4 b. Kolej 4 c. Stanici 4 6. Pokud čekáme na nádraží na vlak a z rozhlasu se ozve: „.... STORING....“ Znamená to, že: a. Vlak přijíždí b. Vlak má zpoždění c. Na trati došlo k technické poruše 7. Jízdenky na vlak se ...... koupit ve vlaku. a. Ano, dají b. Ne, nedají. Pouze na nádraží c. Ano, dají pokud jedete rychlíkem. 8. Co je „VETREKPLAATS“? a. Místo příjezdu b. Místo odjezdu c. Depo kolejových vozidel 9. Když je vám více než 12 let, pak si musíte koupit lístek: a. Kinderen b. Groepskaart c. Volwassenen 10. Pokud jedeme někam autem, posloucháme často radio a tam slyšíme tzv. VERKEERSINFORMATIE. V těchto zprávách o dopravě často hovoří o „FILE“. Co to je? a. Objížďky b. Uzávěrky silnic c. Dopravní zácpy 11. U dálnic v Nizozemí často čteme dlouhé texty, kde je slovo „WERKZAAMHEDEN“. Co to je? a. Práce na silnici b. Dopravní zácpy z důvodů ranní špičky c. Silnice je pouze pro služební vozidla 12. Tak jako v České republice máme „žluté anděle na dálnicích“ jako pomoc připoruše auta, v Nizozemí mají svá záchranná žlutá autíčka pojmenovaná jako: a. Snelwegauto ANWB b. Wegenwacht ANWB c. Pechauto ANWB 13. Pokud si budeme kupovat v Nizozemí jízdenku do Amsterdamu, řekneme: a. Naar Amsterdam, alstublieft. b. Uit Amsterdam, alstublieft. c. Van der Amsterdam, alstublieft. 14. Pokud poletíme letadlem a musíme se nechat odbavit u přepážky. Pak budeme v Nizozemí hledat: a. Incheckbalie voor vlucht XW 2920 b. Incheckdesk voor vliechen XW 2920 c. Balie voor vliechtuig XW 2920 15. Při cestě nás může nemile překvapit zpoždění. To se na informační tabuli objeví slovo: a. aankomst b. boarding c. vertraging 16. Je příjemné cestou ušetřit, pak budeme v Nizozemí hledat slovo ...... (sleva): a. tarief b. korting c. gangpad 17. Ve vlaku nebo autobuse vidíme slovo „NOODREM“. Co to je? a. Automatické dveře b. Otevírání dvěří c. Záchranná brzda 18. V mnoha budovách vidíme nápis „NOODUITGANG“. Co to znamená? a. Nouzový východ b. Východ pro zaměstnance c. Vchod z druhé strany 19. Cestou potkáme cedulku „VERBODEN TOEGANG“. Co to znamená? a. Ochranné pásmo b. Vstup zakázán c. Zavřeno 20. Pokud nás někdo sveze, poděkujeme mu slovy: a. Ik heb geen licht. b. Dank u voor de lift. c. Waar gaat u heen, alstublieft? Správné odpovědi: 1b, 2b, 3b, 4a, 5b, 6c, 7b, 8b, 9c, 10c, 11a, 12b, 13a, 14a, 15c, 16b, 17c, 18a, 19b, 20b

Jak jste na tom se znalostí nizozemštiny?

Tady je maly testík znalostí o nizozemštině. Nejadná se o žádný překladatelský očíšek, ale i tak....zkus te to! Nizozemštinba je chrchlavý a chrochtavý jazyk, ale co něm víte? 1. Nizozemština patří do skupiny jazyků: a. Germánských b. Retorománských c. Slovanských 2. Na světě jsou dva jazyky, které mají velmi výrazné a často používané CH. Mimo nizozemštiny je to ještě: a. Arabština b. Swahilština c. Vietnamština 3. Nizozemština zní jako směsice němčiny a ....: a. Španělštiny b. Polštiny c. Angličtiny 4. V nizozemštině se všechna V vyslovují jako: a. B b. F c. Stejně, tedy jako V 5. V nizozemštině se všechna G vyslovují jako: a. B b. Ch c. Stejně, tedy jako G 6. Nizozemština má: a. Pevně daný slovosled b. Volný slovosled c. Záleží na úrovni jazyka. Administrativní jazyk je s pevným slovosledem, hovorový má pak slovosled volný 7. V nizozemštině se podstatná a přídavná jména: a. Skloňují, ale mají jen 4 pády b. Skloňují, mají všech 7 pádů c. Neskloňují 8. Nizozemci používají formu U (Vy): a. Častěji než Češi (vykají skoro každému, i rodičům) b. Ojediněle, pouze při jednání na úřadech c. Pouze při jednání s králem a královnou. Tato forma je vyhrazena pouze pro královský dvůr. 9. V typické větě je (pokud se nejedná o větu rozkazovací): a. Možné použít pouze slovesnou formu. Podmět není třeba. b. Musí se vždy používat podmět c. Musí se vždy použít slovo ER 10. Je možné v nizozemštině napsat 3x E vedle sebe, jako např. ZEEEN? a. Ano, není problém b. Ano, ale musíme použít ë v místě, kde začíná další slabika. c. Ne. To je opravdový jazykový nesmysl 11. Jak se v nizozemštině řekne „červen“? a. June b. Juni c. Juin 12. Jak se v nizozemštině řekne „Já“? a. I [Ij] b. Ich [Ich] c. Ik [Ik] 13. Co je správná forma vykání? a. Je kan het doen. b. U kan het doen. c. U kunt het doen. 14. Pokud se vyskytuje ve větě více sloves, řadí se podle pevných pravidel. Která věta je tedy správně? a. Ik moet vaak Nederlands spreken. b. Ik moet spreken vaak Nederlands. c. Ik moet vaak Nederlands te spreken. 15. Jak se v nizozemštině vyjádří zápor? Najděte správný ekvivalent české věty: „ Nemám žádné peníze.“ a. Ik heb niet geen geld. b. Ik heb niet geld. c. Ik heb geen geld. 16. Některé věty jsou velmi obecné a krátké. Co je správným překladem české věty: „Prší“ a. Hij regent. b. Het regent. c. Hij is regent. 17. V nizozemštině je záhadné slovíčko ER. Tím se dá vyjádřit skoro všechno. Občas je ve větě slůvek ER i více. Krerá z následujících vět slovíčko ER nepotřebuje? a. Ik werk ervoor Schell. (Pracuji pro Shell.) b. Ik woon er niet meer. ( Už tam nebydlím) c. Hij spelt graag ermee. (Rád si s tím hraje.) 18. V nizozemštině se místo slovesa být používají slovesa jako liggen(ležet), staan (stát), zitten (sedět), aby vyjádřily, že někde něco je. Jedná se o statické vyjádření. Pokud budeme mluvit o kostce cukru v kávě, co je potom správným překladem věty: „ V kávě mám cukr.“ a. Er ligt zuiker in mijn koffee. b. Er staat zuiker in mijn koffee. c. Er zit zuiker in mijn koffee. 19. Pokud někdo z našich nizozemských přátel pronese větu: „ Gezellig, toch?“. Znamená to: a. Je tu moc teplo, že? b. Je to příjemně. c. Je tu divně, že?/Mám z toho divný pocit. 20. Když se budeme odpoledne loučit s přátely, ale víme, že je večer opět uvidíme, řekneme: a. Tot vanavond b. Tot avond c. Tot vandaag Správné odpovědi: 1a, 2a, 3c, 4b, 5b, 6a, 7c, 8b, 9b, 10b, 11b, 12c, 13c, 14a, 15c, 16b, 17a, 18c, 19b, 20a.

Jak se lišíme od Nizozemců

Dnes jsem připravila malý testík o tom, jak se lišíme od Nizozemců. Oni také žijí ve stínu velkého bratra - Němců, tváří se úplně stejně jako my, ale přesto jsou trochu jiní. Víte, jak s nimi zacházet a co od nich očekávat? odlišnosti mezi českým a nizozemským 1. Tak jako se o Češích říká, že se ze zemědělců stali průmyslnící. Z Nizozemců se ze zemědělců stali: a. Průmysliníci b. Obchodníci c. Zůstali stále zemědělci 2. Nizozemské království je poměrně malé. Prý žijí ve stínu „velkého bratra“. Tím velkým bratrem je: a. Francie b. Velká Británie c. Německá spolková republika 3. Nizozemci jsou velmi spořiví, protože jsou: a. Protestanti b. Katolící c. Humanisté 4. Jejich náboženství má vliv na jejich životní styl. To znamená, že: a. Že nemají nikdy v obchodech slevu b. Že 95% obyvatel čeká na letní a zimní výprodej c. Že jsou obchody v neděli zavřené 5. V Čechách nosí dárky na vánoce Jéžíšek, kdo nosí dárky v Nizozemí? a. Sinterklaas b. Santa c. Kerstman 6. A kdy nám v Nizozemí onen Sinterklaas dárky přinese? a. 5.12. b. 24.12. c. 25.12. 7. Doma chodí Nizozemci převážně v: a. Pantoflích b. Bačkorách c. Botách 8. I ve výchově jsou malé odlišnosti. Kdy začne dítě chodit povinně do školního zařízení? Když dovrší věk: a. 4 let b. 5 let c. 6 let 9. Když jsou dítěti 4 roky, nastoupí do školního zařízení (školy): a. 1.září po dovršení svých 4.narozenin b. V den svých 4.narozenin (vyjma letních prázdnin, pak čeká na začátek šk.roku) c. 1.září, pokud je narozeno mezi červencem-prosincem, anebo 1. února pokud je narozeno mezi lednem-červnem. 10. Když u nizozemských dálnic čtete slovo FILE, znamená to: a. Policejní kontrola b. Dopravní zácpa c. Sleva na filety z mořských ryb ve všech supermarketech 11. Kam položíte svoji tašku, když Vám řekne Holanďan: „Dej ji na STOEL“: a. Stůl b. Židle c. Věšák 12. Když se nizozemská žena věnuje domácím pracem občas používá i DRAAT. Co to je? a. Drát na elektroinstalace b. Pletací jehlice c. Nit 13. Pokud Vás Nizozemec pozve do/na BIO, kam půjdete? a. Obchodu s BIO-potravinami b. Restaurace s vegetariánskou stravou c. Kina 14. Ráno se Holanďan podívá z okna a řekne: „Het blazen ....“ Znamená to, že: a. Dnešní den nebude stát za nic. b. Dnešní den ho připraví o nervy. c. Venku fouká silný vítr. 15. Nizozemci mají u sebe vždy několik důležitých věcí. Jednou z nich je i jejich AGENDA. Co to je? a. Diář b. Plán pracovních schůzek c. Informační/reklamní letáky nějaké firmy 16. Jaká jsou v Nizozemí schodiště (v obytných domech, školách, úřadech)? a. Stejná jako všude jinde b. Mají mnohem menší nášlapné plochy a jsou velmi příkrá c. Mají mnohem větší nášlapné plochy, ale jsou příkřejší 17. Kde obvykle parkují svá auta, pokud bydlí v rodinném domku? a. Na vlastním pozemku, na ulici se to nesmí b. V garáži. Stejně jako v Čechách c. Na ulici nebo parkovišti, protože garáž je plná věcí na kempování apod. 18. Čím jedí obvykle Nizozemci zmrzlinu ze zmrzlinového poháru? a. Malou lžičkou b. Polévkovou lžící c. Vidličkou 19. Malým dětem v Nizozemí zakazují jíst jednu věc, aby se neudusily. Co malé děti nesmí do svých 5 let jíst? a. Rybu b. Burské oříšky c. Hranolky 20. V Čechách používáme mlýny převážně na mletí mouky. Na co je především používali Holanďané? a. Pumpování vody z polderů b. Pumpování zemního plynu z podzemních ložisek c. Mletí mouky, jako tomu bylo v Čechách Správné odpovědi: 1b, 2c, 3a, 4c, 5a, 6a, 7c, 8a, 9b, 10b, 11b, 12c, 13c, 14c, 15a, 16b, 17c, 18b, 19b, 20a

Kviz - nizozemské firmy a jejich výrobky

KdYž jdete v rodném městě nakupovat, víte, co je nizozemským výrobkem? Co a kde byste si to koupili v Nizozemí? Téma: Známé firmy a produkty 1. Nizozemci jsou známí jako: a. Zemědělci b. Obchodníci c. Průmyslníci 2. O Nizozemcích se říká, že: a. Co Skot zahodí, to Holanďan sebere. b. Co Holanďan nechce, dá Němci c. Vše je vyrobeno holandským způsobem – t.j. lajdácky 3. V Nizozemí jsou obchody běžně otevřené od: a. 7:00 – 19:00 b. 8:00 – 21:00 c. 9:00 – 17:00 4. Co je tzv. KOOPAVOND? a. 2x před vánocemi jsou obchody celý týden otevřeny až do 21:00 b. 2x ročně, před vánocemi a před velikonocemi, jsou obchody celý týden otevřeny do 21:00 c. Každý pátek jsou obchody otevřeny do 21:00 5. I v Čechách můžeme jít nakupovat do ALBERTA. V Nizozemí jdeme ale do: a. Albert Hein b. Albert Klein c. Albert Holding 6. Obchodní řetězec AH (Albert Hein) začínal v roce 1887 jako: a. 1. nizozemská samoobsluha b. Obchod se smíšeným zbožím c. 1. zelinářství a uzenářství pod jednou střechou 7. Proč se Albert Hein tak jmenuje? a. Podle pana majitele Alberta Heina b. Podle premiéra Nizozemského království Alberta Heina c. Je to čistě vymyšlené obchodní jméno 8. Ve kterém obchodě koupíme výrobky EUROSHOPPER? a. Lidl b. Albert Hein c. Makro 9. Co je typickou nizozemskou značkou dobré kávy? a. Douwe Egberts b. Paloma c. Tchibo family 10. Kávu Douwe Egberts začala prodávat fríská rodina Egberts ve svém obchodě. Kávu pojmenovali podle: a. Majitele obchodu b. Majitelky obchodu c. Dcery majitele obchodu 11. Když si v obchodě koupíme nanuka Magnum, omáčku Helleman´s a kosmetiku Rexona, kupujeme výrobky pouze od jedné firmy, a to od: a. Procter and Gambel b. Carvé c. Unilever 12. Která firma postavila ve městě Eindhoeven továrnu, školu, divadlo, dělnickou kolonii atd. (stejný model města jako je český Zlín): a. Philips b. Goldstar c. Miele 13. Firma Philips vyrábí mimo jiné i: a. Tiskárny a plotery b. Holící strojky pro muže i ženy c. Tiskařské stroje 14. Co vyrábí nizozemská firma D.A.F.? a. Vojenskou techniku b. Nákladní auta c. Vlaky 15. Do 70.let 20.století vyráběla firma D.A.F. i osobní automobily, které se velice podobaly: a. Německým trabantům b. Italským fiatkům c. Francouzským citroënům ( tzv. kačena) 16. Nizozemci jsou spojeni s firmou SHELL. Tu mají dohromady s: a. Angličany b. Francouzi c. Němci 17. Logo firmy SHELL je: a. Mořský koník b. Otevřený vějíř c. Jakubská mušle 18. Co kupuje typická nizozemská žena běžně s nákupem: a. Boty b. Květiny c. Knihy 19. V Nizozemí je mnoho řetězců samoobsluh/supermarketů. Který z nich neprodává potraviny? a. Bas van de Heiden b. Albert hein c. Zeeman 20. Když se zamyslíte, který typický holandský výrobek Vás napadne? a. Sýr b. Salám c. Koláč s marmeládou správné odpovědi: 1b, 2a, 3c, 4c, 5a, 6b, 7a, 8b, 9a, 10a, 11c, 12a, 13b, 14b, 15a, 16a, 17c, 18b, 19c, 20a

Kvíz - nizozemské stravovací návyky ....

Téma: Jídlo 1. Co je typická nizozemská snídaně? a. Chléb, čaj/káva, máslo, salám b. Chléb, čaj/káva, máslo, sýr c. Cornflakes a mléko 2. Je nizozemskýcm zvykem obědvat teplý oběd? a. Ano b. Ne c. Pouze, pokud je v zařízení jídelna 3. Proč jsou Nizozemci nazýváni KAASKOP? a. Jedí stále sýr b. Přemýšlí stále o nákupu potravin c. Jsou hloupí 4. Co znamená BELEGEN KAAS? a. Mladý sýr b. Odleželý sýr c. Starý sýr s kořením 5. Nizozemci jedí k večeři tzv. STAMPOT. Co to je? a. Šťouchané brambory a točený salám b. Šťouchané brambory a pečené kuře c. Rýže a maso 6. Jak chutná VLA? a. Je to druh chleba b. Něco mezi chlebem a houskou c. Jako málo zahuštěný pudink 7. V zimě Nizozemci pijí CHOCOMELK, což je skoro jako české: a. Kakao b. Káva s kakakovou příchutí c. Mléko, které je ochucené 8. Když jste ve městě, občas máte chuť na PATAT MET MAJO. Co budete jíst? a. Brambory a vepčové maso b. Palačinku plněnou masovou směsí c. Hranolky s majonézou 9. Nejoblíbenějším dezertem je APPELGEBAK. Co to je? a. Ekvivalent českého závinu b. Jablkový koláč c. Ekvivalent české žemlovky 10. Nizozemci milují KROKET. Co to je? a. Opečené mleté maso b. Opečené vepřové maso, skoro jako český řízek c. Opečené brambory, skoro jako hranolky 11. Rozhovor v restauraci (číšník a host): A: Goedeavond. Wat wilt u hebben? (Dobrý večer. Co si dáte?) B: ................................................ (2 kávy, prosím) A: Zwart of met melk? (černou kávu nebo s mlékem?) B: Met melk, a.u.b. (s mlékem, prosím) A: Wilt u verder nog iets? (Ještě něco si budete přát?) B: Dat was het. Dank u wel. ( Ne, děkuji. To je vše) a. Ik ga weg b. Twee koffie´s, a.u.b. c. Mijn rekening, a.u.b. 12. V restauraci/ obchodě s rychlým občerstvením: B: Frikandel met frietjes, a.u.b. (Frikandel s hranolkami) A: .......................................................? B: Met majo, a.u.b. ( jednou s majonézou, prosím.) a. Met of zonder majo? b. Met geld? c. Met mijn vriend? 13. Co je KOFFIE VERKEERD? a. Káva, co se nepovedla b. Káva, co není zaplacená c. Káva s mlékem 14. Nizozemský chléb je jako: a. Český b. Francouzský bílý c. Plný vzduchu, hnědý 15. Když se narodí v Nizozemí holčička, podávají se BESCHUIT MUISJES/KOEKJES s ............barvou: a. Modrou b. Růžovou c. Oranžovou 16. Když se narodí královský potomek, podávají se BESCHUIT MUISJES/KOEKJES s ............barvou: a. Modrou b. Růžovou c. Oranžovou 17. Text: In de Nederlandse keuken speelt vlees een belangrijke rol. Varkenvlees en gevogelte zijn het populairst. Vaak worden er aardappelen of rijs bij geserveerd met een jus of roomsaus. Veel regionale soepen vormen een maaltijd op zich. De keuze aan vegetarische schotel is beperkt. Nederlanders zijn echte zoetekauwen en zijn dol op toetjes en gebak. Ook houden ze van koffie, die traditioneel geserveerd wordt.( V nizozemské kuchyni hraje maso důležitou roli. Vepřové a drůběží jsou nejpopulárnější. Ty bývají často servírovány s brambory nebo rýží, se sosem nebo omáčkou. Lokálně připravené polévky mohou být i hlavním chodem. Výběr z vegetariánských jídel je limitován. Nizozemci milují slané pečivo a zákusky nebo koláče. Rovněž milují kávu, která je připravována tradičním způsobem. Co znamená VARKENVLEES? a. Vepřové maso b. Hovězí maso c. Skopové maso 18. V minulé otázce byl text o nizozemské kuchyni. Bylo tam i slovo AARDAPPELEN, co to znamená? a. Ananas b. Brambory c. Bramborové placky 19. V textu v otázce 17. bylo slovo TOETJE. Co to znamená? a. Předkrm b. Hlavní chod c. Zákusek 20. Nizozemci často mluví o GROENTEN. Co to vlastně jedí? a. Zeleninu b. Koření c. Trávu nebo listí Správné odpovědi: 1b, 2b, 3a, 4b, 5a, 6c, 7a, 8c, 9b, 10a, 11b, 12a, 13c, 14c, 15b, 16c, 17a, 18b, 19c, 20a

Kviz z nizozemské kultury

Pro milovníky umění a nizozemské kultury je zde 20 otázek. kultura 1. Nejznámějším nizozemským malířem je: a. Paul Rubens b. Rembrandt van Rijn c. Petr Brandl 2. Na fotografii je: a. Skupinové foto – amsterdamští úředníci b. Noční hlídka c. Prince van Oranje-Nassou a jeho mušketýři 3. Nejznámější plátno Rembrandta „Noční hlídka“ se dnes nachází v: a. Tate galery v Londýně b. Radničním sále v Amsterdamu c. Rijksmuseu v Amsterdamu 4. Rozměry tohoto plátna jsou obdivuhodné: a. 379 x 453 cm b. 37,9 x 45,3 cm c. 453 x 97,3 cm 5. Rembrandt van Rijn byl za svého života : a. Chudý, neměl ani na chléb a chodil žebrat b. Bohatý, podporoval další umělce a platil jim jejich ubytování c. Měl akorát tak na klasický život obyvatele Amsterdamu 6. Dalším známým nizozemským malířem je: a. Vincent van Gogh b. Alfred Dürer c. Andy Warhoul 7. Za svůj život Vincent van Gogh namaloval více než ..... obrazů. a. 100 b. 700 c. 1.700 8. Vincent van Gogh žil v ..... století: a. 18.století b. 19.století c. 20.století 9. Vincent van Gogh byl skvělý malíř, ale byl také: a. Duševně nemocný b. Fyzicky handicapovaný c. Byl hluchý 10. Nejznámějším obrazem Vincenta van Gogha je: a. Zahrada pozemského štěstí b. Trhovci c. Slunečnice 11. Ve městě Den Haag je galerie Mauritshuis. Jejím logem je obraz od nizozemského malíře Jana Vermeera. Ten se jmenuje: a. Dívka čtoucí dopis b. Dívka s perlou c. Dívka v kupeckém domě 12. Nizozemsko vyprodukovalo mnoho známých malířů, tzv. vlámských mistrů. Kdo jím není? a. H.Bosch b. G.Klimpt c. Jan van Eyck 13. Od vlámských mistrů pocházely i gobelíny. Ty jsou od/z: a. Bratrů Goblénů z Antwerp b. Bratrů Goblénů z Amsterdamu c. Od řemeslníků z města Goblén 14. Gobelíny jsou tudíž výtvory: a. Nizozemců b. Belgičanů c. Francouzů – Valonů 15. V Nizozemí nenajdeme v kostelích příliš velkou výzdobu, protože: a. Je to drahé a oni šetří b. Jsou protestanti a jejich kostel není vyzdoben c. Kostely se stavěly v dobách ekonomické recese 16. V 16. století proběhla akce tzv. „obrazoborectví“. Co to je? a. Zničení veškeré umělecké výzdoby v kostele (obrazy, sochy atd.) b. Přemalování obrazů známých mistrů c. Napodobování (plagiát) obrazů známých mistrů 17. Nizozemci mají dobrý vztah k umění, proto musí každá větší firma vyčlenit ze svého rozpočtu ....% na umělecká díla: a. 5% b. 15% c. 52% 18. Moderní umělecká díla nestojí v Nizozemí jen v galeriích, ale i na: a. Fotbalových stadionech b. Polích a v lesích c. Kruhových objezdech 19. Pokud nemáte dost finanční hotovosti, můžete si umělecké dílo: a. Zdarma půjčit z galerie b. Zdarma navštěvovat místní galerii c. Pronajmout na několik měsíců za přiměřenou částku. 20. Co je tzv. „kunstroute“? a. Návštěva muzeí nizozemských umělců se slevou b. Návštěva ateliérů nizozemských umělců / den otevřených dveří v ateliérech c. Cykrovýlet po okolí Delft a Den Haagu. Správné odpovědi: 1b, 2b, 3c, 4a, 5c, 6a, 7b, 8b, 9a, 10c, 11b, 12b, 13a, 14b, 15b, 16a, 17a, 18c, 19c, 20b

Kviz společensko-pracovní vztahy v Nizozemí

Tady je dalších 20 otázek o společensko-pracovních aspektech nizozemské společnosti. Téma: společnost a práce 1. Tato slova „ ...een Prince van Oranje ben ik, vrij, onverveerd, den Koning van Hispanje heb ik altijd geëerd...“ (Jsem princ Oranžský, volný a nebojácný. Španělskému králi vždy jsem vzdával čest) patří do: a. Písně z muzikálu Soldaat van Oranje b. Státní hymny c. Šmoulí písně „Sen Gargamela“ 2. Nizozemská státní hymna má 15 slok. Když poskládáme dohromady všechna 1.písmena slok, dostaneme: a. Willem van Nassov b. Wilhelmus Nassov c. Willem Alexander 3. Je těžké zpívat a zapamatovat si celou hymnu. Proto se běžně hraje a zpívá pouze: a. 1. a 6.sloka b. 1. a 10.sloka c. 1. a 15.sloka 4. Proč se ve státní nizozemské hymně zpívá: „ ...den Koning van Hispanje heb ik altijd geëerd.“ (španělskému králi vždy jsem vzdával čest): a. Kdysi byl španělský král a nizozemská královna bratr a sestra b. Hymna vznikla v době španělské nadvlády, kdy oficiálním představitelem státu byl španělský král c. Na počest zásnub nizozemské princezny Irene s bratrem španělského krále Alfonsem. 5. Když chcete v Nizozemí někoho navštívit, co uděláte? a. Koupíte květiny a zazvoníte u dveří b. Zavoláte alespoň týden předem a domluvíte si schůzku c. Počkáte, až Vás druhá strana pozve 6. Když Vás pozvou Nizozemci na návštěvu a dovnitř, boty si: a. Sundáte již na prahu (přede dveřmi) b. Bez otálení v chodbě c. Si nesundaváte. Není to u nich zvykem. 7. Ke kávě Vám většinou nabídnou i sušenky (koekjes). Ty potom: a. Nejprve zdvořile odmítnete, abyste neukazovali, že máte hlad. b. Jednu si okamžitě vezmete. c. Vyzvete hostitele, aby je postavil na stůl. 8. Sušenky bývají v dóze. O Holanďanech jdou legendy, že dózu hned zavřou víčkem a odnesou do kuchyně. Proč to dělají? a. Šetří a nechtějí, abyste si vzali více než jednu sušenku. b. Z náboženských důvodů. Jsou převážně protestanti a sušenky patří spíše katolíkům. c. Kvůli vzdušné vlhkosti. Po pár hodinách jsou sušenky vlhké a nejsou už dobré. 9. Při návštěvách se dělá tzv.rondje. Co to je? a. Hostitelka nabídne každému něco na zub (sýr, salám, chlebíček, koláč) b. Hostitel dolije do skleniček c. Jde jen o zvyk v restauraci, kdy jeden platí za všechny 10. Mezi známými se oslovujeme tzv. ROEPNAAM. To je náš/naše: a. Pseudonym b. Jméno po otci/matce c. Běžně používaná forma našeho křestního jména 11. Na pracovní schůzku se Nizozemci dostavují: a. Přesně b. S 15-20 minutovým zpožděním a omluvou c. Pokud je to dopoledne, přijdou až s hodinovým zpožděním 12. V Nizozemsku mají ženy ve firmách: a. Stejné postavení jako muži b. Jsou mužům podřízené a mají mnohem menší plat c. Když jsou vdané, nesmí dále pracovat 13. Při pracovní schůzce se vzájemně oslovují: a. Nejčastěji jménem, případně příjmením b. Příjmením a pracovním zařazením/funkcí c. Příjmením, akademickým titulem nebo funkcí 14. Pracovní schůzky jsou vždy: a. Předem naplánované, ale nikdy se program nedodrží b. Předem naplánované, ale probere se vždy jen 1-2 body c. Naplánované a konstruktivně vedené, podle hesla: Nejdřív práce, potom zábava. 15. Při jednání jsou Nizozemci: a. Upovídaní a falešní b. Přímí a kritičtí c. Konstruktivní a mlčenliví 16. Tzv. dress-code ve školách a běžných firmách je: a. Běžné oblečení (causal wear). I tričko a jeansy jsou OK b. Muži musí mít oblek, ženy šaty nebo sukni c. Muži musí mít košili a kravatu, ženy mohou mít i kalhoty 17. Kdysi princ Bernard na veřejnosti prohlásil, že muž v obleku je jako movodobý otrok a sundal si: a. Kalhoty b. Sako c. Kravatu 18. Kdo za vás, když v Nizozemí pracujete, platí zdravotní pojištění? a. Zaměstnavatel b. Vy sami c. Stát 19. Může Čech v Nizozemí získat holandský ekvivalent rodného čísla? a. Ne, musí používat svoje rodné číslo, protože to není v rámci EU možné b. Ano, ale až získá nizozemské občanství c. Ano, pokud si o něj zažádá 20. Pokud pracujete pro firmu, ta Vám každý měsíc strhává peníze na dovolenou, ty pak dostanete vyplacené spolu s: a. Prémiemi b. Květnovou výplatou c. Prosincovou výplatou Správné odpovědi: 1b, 2a, 3a, 4b, 5b, 6c, 7b, 8c, 9a, 10c, 11a, 12a, 13a, 14c, 15b, 16a, 17c, 18b, 19c, 20b

Kvíz z nizozemského zeměpisu

A tady je 20 otázek pro turisty a cestovatele po Nizozemském království. Téma: Zeměpis 1. Jaký je oficiální název Nizozemska? a. Nederland b. Republiek van Zeven Provinties c. Koningrijk der Nederlanden 2. Se kterou zemí Nizozemí nesousedí? a. Belgie b. Francie c. Německá spolková republika 3. Kolik má Nizozemí provincií ( v češtině: krajů)? a. 10 b. 12 c. 14 4. Která řeka neprotéká Nizozemím? a. Rijn/Rýn b. Schelda/Šelda c. Rhôna/Rhóna 5. V Nizozemí se stavějí velmi často DIJKY. Co to jsou DIJKY? a. Ochranné hráze b. Rybníky na pitnou vodu c. Obytné čtvrti u velkých měst 6. Nizozemci se často baví o Zuiden zee (Jižní moře). Co to je za vodní plochu? a. Největší rzbník v Nizozemí b. Záliv Severního moře na severu Nizozemí c. Jezera v Porýní-Vestfálsku 7. Když přijíždíte do Nizozemí lodí, pohybujete se po tzv. Eurogeul. Co to je? a. Dálnice mezi přístavem Europoort a Německou spolkovou republikou. b. Uměle vyhloubený mořský kanál pro snažší vplutí zaoceánských lodí do Europoortu. c. Železnice mezi Europoortem a Německou spolkovou republikou. 8. Po pár kilometrech do vnitřního přístavu Europoort Rotterdam míjíte tzv. waterkering. Co to je? a. Ochranná vrata pro Rotterdam a přístav Europoort, jež se dají v případě vzedmutí hladiny moře zavřít. b. Místo, kde jsou speciální vodní proudy. Zde se potkává voda řeky Maasy a slaná voda z moře c. Systém pump na čerpání spodní vody, jež je určen pro celou oblast Randstad. 9. Nejvyšší hora Nizozemí je Vaalserberg a její nadmořská výška je: a. 3 210 m.n.m. b. 823 m.n.m. c. 321 m.n.m. 10. Tuto horu bychom hledali v provincii: a. Limburg b. Vaal (Válsko) c. Brabant (Brabantsko) 11. Tradiční obyvatelé Nizozemí jsou Nizozemci a .... a. Frýsové b. Keltové c. Valoni 12. V Nizozemí se mluví oficiálně 2 jazyky, nizozemsky a ......... a. Limburštinou b. Německy c. Frísky 13. Břehy Nizozemska omývá ......: a. Atlantický oceán b. Severní moře c. Baltské moře 14. Nejmladší provincií Nizozemska je .............., která vznikla vytvořením polderu až v 50. letech 20. století. a. Friesland b. Flevoland c. Drente 15. Rozloha Nizozemského království je přibližně.......... než rozloha České republiky. a. 2x menší než b. 2x větší než c. Stejná 16. Počet obyvatel království je: a. 10 850 000 b. 16 850 000 c. 25 850 000 17. Území Nizozemska se stále zvětšuje a to díky: a. Novým koloniím b. Výstavbě nových polderů c. Dobyvačným válkám 18. Hlavní městem Nizozemského království je Amsterdam. Ten se jmenuje podle: a. Piva Amstel b. Řeky Amstel c. Ostrova Amstel 19. Kolik procent celkové rozlohy Nizozemska zabírá voda? a. 1,84 % b. 8,41 % c. 18,4 % 20. Vlajka Nizozemska je nejstarší vlajkou na světě a má tyto barvy: a. Červenou-bílou-modrou b. Oranžovou-bílou-modrou c. Červenou-černou-žlutou Správné odpovědi: 1c, 2b, 3b, 4c, 5a, 6b, 7b, 8a, 9c, 10a, 11a, 12c, 13b, 14b, 15a, 16b, 17b, 18b, 19c, 20a

Kviz z nizozemské historie

Pro milovníky historie jsem pripravila 20 otázek z dávné i nedávné historie Nizozemského království. Vždy je možná pouze 1 odpověd. Držím palce! Téma: Historie 1. 30.dubna 2013 se udála důležitá historická událost. Co to bylo? a. Nizozemské království vstoupilo do Evropské unie b. Změna na trůně. Nastoupil Vilém Alexander, nejstaší syn královny Beatrix c. Nizozemí vyhlásilo republiku 2. Nizozemsko mělo mnoho kolonií. Který dnešní stát nebyl nizozemskou kolonií: a. Sv.Martin b. Indonesie c. Keňa 3. Historicky patřilo Nizozemsko do větší říše/království, a to pod: a. Španělsko b. Říši Římskou c. České království 4. Vilém Oranžský ( 1559-1584) byl prvním .... a. Nizozemským králem b. Nizozemským guvernérem – tzv. stadshouderem c. Nizozemským presidentem 5. Kdysi patřilo Nizozemskému království i Lucembursko. Proč se oddělilo a stalo se velkoknížectvím? a. Válkou b. Bylo nejdříve zabráno Francií a později vyhlásilo nezávislost na Francii. c. V Lucembursku nemůže podle ústavy převzít trůn žena. 6. V Belgii se mluví mimo jiné i vlámsky. To zní skoro stejně jako nizozemština. Proč? a. Belgie byla součástí Nizozemska b. Nizozemsko bylo součástí Belgie c. Měli ve stejném období jazykovou reformu a zavrhli francouzštinu 7. O 17.století mluvíme jako o „Zlatém věku“ Nizozemí. Proč? a. Vyhráli válku nad Španělskem b. Rozvoj obchodu s koloniemi a Orientem c. Objevili ložiska zlata v Limburgu 8. V roce 1813 byl korunován historicky první nizozemský král. Byl to: a. Vilém Mlčenlivý b. Vilém Oranžský c. Vilém I. 9. Když v roce 1890 zemřel král Vilém III., na trůn nastoupila jeho: a. Jeho žena, královna Emma, jako regentka b. Jeho dcera, královna Vilemína c. Jeho vnučka, královna Juliána 10. Po smrti Viléma III. Nastala vláda žen na nizozemském trůně a ta trvala: a. 123 let b. 58 let c. 28 let 11. Proč královna Beatrix neměla krále? a. Byla vdova ještě před svojí korunovací b. Její manžel byl princ Claus. Nemohl být králem, jinak by byl více než ona. c. Nebyla v době své korunovace ještě vdaná a později nešel status jejího manžela již změnit. 12. V době tzv. Napoleonských válek bylo Nizozemí: a. Součástí Francie a spravoval jej Ludvík Napoleon, bratr Napoleona Bonaparte b. Součástí Německé říše a bojovalo proti Napoleonovi Bonapartovi c. Samostatným královstvím a vyhlásilo neutralitu. 13. Ludvík Napoleon udělal jednu důležitou společensko-historickou změnu. Stějně jako ji kdysi udělala v Rakousku-Uhersku Marie Teresie. Bylo to: a. Zavedení státní poznávací značky na vozidlech. b. Zavedení poštovních směrovacích čísel c. Zavedení příjmení všech obyvatel 14. Za 2.světové války fašistické Německo obsadilo Nizozemí. Nizozemci museli kapitulovat pod nátlakem. Tím bylo: a. Bombardování celého území Severního Holandska b. Vybombardování Rotterdamu a slíbeného následného zničení Utrechtu a Amsterdamu c. Uzavření všech důležitých přístavů (mimo jiné Rotterdamu a Amsterdamu) 15. Shromáždění v Dordrechtu roku 1568 vyhlásilo: a. Nezávislost Nizozemska na Francii b. Tzv. Republiku spojených provincií a částečnou autonomii v rámci Španělského království (Habsburkové) c. Viléma Oranžského králem a Nizozemí se stalo samostatným královstvím 16. S kým Nizozemci válčili v 80-leté válce? a. Francouzi b. Němci c. Španěly 17. Východoindická společnost „VOC“ byla převážně v rukou: a. Nizozemců b. Angličanů c. Francouzů 18. Proč se kdysi New York (USA) jmenoval New Amsterdam? a. Do Ameriky přijelo velké množství Nizozemců, protože prchali před náboženskou reformou b. Angličané se inspirovali městy v Nizozemí a jejich královna byla tehdy provdána za Viléma Oranžského c. Nizozemci vlastnili oblast dnešního New Yorku a postavili tam svoji osadu, tu nazvali podle Amsterdamu 19. Čtvrť v New Yorku se jmenuje Harlem, protože: a. Ji tak nazvali Nizozemci žijící v kolonii, podle města Haarlem b. Ji tak nazvali Nizozemci žijící v kolonii, podle provincie Haarlem c. Ji tak nazvali kolonisté podle tureckého slova harém, jež se trochu změnilo během let na slovo Harlem 20. Co se stalo s královnou Beatrix po 30. dubnu 2013? a. Zemřela a byla pochována v rodinné hrobce v Delftách b. Stala se princeznou van Oranje-Nassou c. Stala se královnou-matkou Správné odpovědi: 1b, 2c, 3a,4b, 5c, 6a, 7b, 8c, 9a, 10a, 11b, 12a, 13c, 14b, 15b, 16c, 17a, 18c, 19a, 20b

Pracovní možnosti a příležitosti v Nizozemí

V Nizozemském království můžete kdykoli začít pracovat, jelikož zde platí úmluva rovných pracovních příležitostí v rámci EU. Jedinou podmínkou je, zajistit si na úřadě tzv. BURGERSNUMMER (po staru tomu stále říkají SO.FI nummer. Je to nizozemský ekvivalent českého rodného čísla). Pro uzavření pracovní smlouvy, budete samozřejmě potřebovat nějakou nizozemskou adresu pobytu a bankovní účet u jedné z místních bank. Zatím nelze použít bankovní účet založený u české banky. Zaměstnavatel většinou nepřistoupí na převod peněz mimo území státu. Po uplynutí pracovního poměru nebo na konci daňového období, je třeba podat daňové příznání z příjmu i u nizozemského finančního úřadu. Doposud nejsou úřady spolu propojeny. Pracovní smlouva se pravidelně uzavírá na 1 rok. To může zaměstnavatel opakovat 3krát, poté máte nárok na smlouvu na dobu neurčitou. Bohužel většina firem se snaží tuto situaci eliminovat a smlouvu prodlouží pouze 2krát. Pak Vás již nepotřebují nebo najdou něco, co neděláte úplně dobře. Výmluvou může být i nedokonalá znalost jazyka. Pokud získáte smlouvu na dobu neurčitou, tak to jste právně ochráněni mnohem lépe než v Čechách podle českého zákoníku práce. Pak máte vyhráno a jen tak Vás nikdo nepropustí z práce. Pokud samozřejmě firma nezkrachuje nebo se nezruší ono pracovní místo. Pak máte samozřejmě nárok na odstupné, tak jako v rodné zemi. Počet odpracovaných let se v rámci EU započítává do důchodu a pokud překročíte určitou hranici odpracovanyých let, máte nárok na důchodové zabezpečení nebo jeho procentuální podíl v Nizozemí. Jinak se vše sčítá a jednou bude na Vás samotných rozhodnutí, v které zemi budete pobírat svůj starobní důchod. Stejné pravidlo platí i pro podporu v nezaměstnanosti. Pokud jste pracovali v Česku a poté, bez nárokování podpory v rodném městě, odjeli do Nizozemí a zde pracovali minimálně 90 dní, máte nárok na podporu v nezaměstnanosti. Ta se poprvé vypočítává i s doloženými odpracovanými měsíci či roky v ČR. Doklady o dosaženém vzdělání je třeba nechat přeložit do nizozemštiny. Pokud se jedná o univerzitní vzdělání, je třeba požádat o jeho uznání a udělení ekvivalentu akademické hodnosti v Nizozemí. Místní úřady nepracují zrovna nejrychleji, a proto tuto akci doporučuji podstoupit v předstihu několika měsíců. Překladatelé pracují rychle, ale poněkud draze. Např. překlad rodného listu z češtiny do nizozemštiny stál v roce 2009 €85,-. Nizozemské úřady bohužel nepoužívají formuláře EU příliš často a většinou chtějí mít vše přeloženo do holandštiny. Pokud si necháte v ČR vystavit např. EU rodný list ( i ten je v domovině s příplatkem), musíte mít v NL holandskou verzi. Bohužel, byrokracie je tady veliká a úředníci nejsou kreativní a EU formuláře jim moc neříkají. Pokud v Nizozemském království legálně pracujete a onemocníte, musíte daný den zavolat zaměstnavateli, že jste nemocní a v nejbližších dnech navštívit lékaře. Pokud jste nemocni déle než 2 týdny, pozve si vás odborná lékařská komise na pohovor: jak moc jste nemocní a jak to vidíte do budoucna. Samozřejmě v průběhu nemoci může přijít kontrola. Ta většinou chodí až při delší nebo častější absenci. Když se cítíte zdráv, zavoláte den předem zaměstnavateli a řádně nastoupíte zpět do pracovního procesu. Při kratší době nemoci – tři nebo čtyři dny chřipka, není třeba navštěvovat lékaře. Zůstanete v klidu doma podle vlastního uvážení. Je možné, že Vám zaměstnavatel některý den zavolá, aby Vám popřál brzké uzdravení. Je zde také zvykem posílat pozdrav a přání rychlého uzdravení. Podle oblíbenosti v pracovním kolektivu jich můžete během týdne nemoci dostat i desítky. Pokud jste mladou dámou, která v průběhu pobytu v Nizozemí otěhotní a budete muset zůstat doma s miminkem, je zde jednoduché pravidlo. Máte nárok na celkem 8 týdnů mateřské dovolené. Můžete si vybrat pár dní nebo týdnů před porodem, a pak zbytek čerpáte po porodu. Po 8 týdnech se musíte vrátit do zaměstnání nebo jej ukončit – dát vypověď. Jesle tady samozřejmě fungují a jsou zařízeny i na ty úplně nejmenší (6 týdnů). Tady je důležité zvážit výši výdělku a cenu jeslí (většinou se pohybuje kolem €1.100 – 1.600 měsíčně, plus jídlo, pleny atd. musíte dodat sama). Tzv. hlídací babičky tady moc nefungují. Spíše je pravidlem, že žena zůstává doma a muž pracuje a finančně zabezpečí celou rodinu. Další varianta je, že oba rodiče pracují na částečný úvazek a o péči o dítě se dělí. Pro ženy s dětmi je zcela běžné, že pracují na tzv. „duo-baan“ (o jeden pracovní úvazek se dělí ještě s jednou nebo dvěma kolegyněmi), takže pracují cca 12 hodin týdně. Ale lze pracovat i 6 hodin týdně, záleží na každém. Někteří zaměstnavatelé přistoupí na možnost odpracovat si během jednoho pracovního dne více hodin než 8. Tak je možné odpracovat plný pracovní úvazek za 4 dny. Ale to nelze vždy. Jiní zaměstnavatele nabízejí možnost, pracovat několik hodin týdně z domova. Tyto možnosti zavisí na Vašem pracovním zařazení a důležitosti pro zaměstnavatele. Málem bych zapomněla na 13. A 14. plat. Tady mu neříkají takhle, ale peníze na dovolenou (vypláceno s květnovou výplatou) a na vánoce (vypláceno s listopadovou výplatou). Je to příjemné finanční zpestření, ale je třeba mít na paměti, že si tyto peníze celý rok spoříte. Zaměstnavatel Vám každý měsíc odečte poměrnou částku. To se stává i u sezonních a krátkodobých smluv. Pokud se do Nizozemí chystáte jen na letní brigádu, je třeba si tyto peníze při ukončení pracovního poměru u zaměstnavatele vyžádat dřív, než je pravidelný termín. Pokud na to zapomenete, zaměstnavatel Vám je pošle na účet v pravidelném termínu. Do práce se chodí včas nebo i o 15 minut dříve, abyste stihli vypít společnou kávu s kolegy. Ta bývá větčinou na pracovišti zdarma a ve neomezeném množství. Přestávky v práci jsou povinné, většinou pevně stanovené firmou a nezapočítávají se bohužel do pracovní doby.

pracovní schůzka a podnikání

Nizozemsko je vcelku jazykově homogenní, 90℅ obyvatel mluví holandsky, přestože nejsou všichni Nizozemci. V posledních desetiletích přibývá přistěhovalců a podnikatelů z Maroka, Turecka, Indonésie a Číny. Můžete narazit i na polské podnikatele nebo někoho ze Surinamu, Aruby či Ghany. Především v oblasti Randstad (souměstí kolem Rotterdamu a Den Haagu) potkáte mnoho „naturalizovaných“ přistěhovalců. Pokud se budeme zabývat nizozemskou obchodní kulturou, budeme vycházet z typických pravidel tradiční nizozemské firmy. Nizozemci jsou už od ranného středověku obchodníky. Nakoupit a obratem ruky prodat, nejlépe s maximálním ziskem, to je obchodní filosofie Holanďanů. Vše je podřízeno finanční stránce věci a obchodu. Holanďané nesmlouvají. Stanoví cenu a tváří se, že tak nízkou cenu už více snížit nemohou. Cena je, kromě burzy, opravdu pevná. Na pracovní schůzku je třeba dostavit se opravdu na čas. Dochvilnost je jedním z typických rysů obchodníků. Při vstupu se obě strany většinou představí při podání ruky a vyměny vizitek. Častokrát se stává, že při jednání používají pouze křestní jméno a oslovují se více přátelsky. Skoro vůbec nepoužívají akademické tituly. V běžném obchodním jednání se používá pouze jméno. Pokud dostanete tištěnou pozvánku na jednání, většinou z formy příjmení nepoznáte, zda se máte setkat s mužem či ženou. Někdy bývá před jménem uvedena zkratka Mw.Vliet (paní Vlietová), Dhr/heer Vliet (pan Vliet). I křestní jména mohou být zavádějící: na vizitce je uvedeno Jacoba, ale dotyčná dáma se Vám představí jako Coby. Nebo Rudolf a onen muž je Ruud. Sami Holanďané se Vás okamžitě zeptají jaké jméno je vaše tzv. ROEPNAAM (oslovovací jméno). Pro Čechy až na vyjímky typu Václav a Josef, se jména většinou shodují. Těžko někdo bude používat při obchodním jednání jméno Kačenka nebo Josífek (tak, jak ho volala kdysi babička k obědu). Na druhé straně se Vám může stát, že se Vám Holanďanka představí jako Katinka nebo Anuška. To je většinou jejich skutečné jméno, nikoli vzpomínka na dětství. Při jednání jsou přímí, až bezohledně otevření, což někdy působí urážlivě. Vše řeknou, tak jak si myslí a nebalí nic do „líbivého“ obalu. Jednání má pevně danou strukturu a většinou se jedná striktně a jasně. Jejich pracovní heslo je: „Kort, maar krachtig.“ (Krátce, ale úderně.) Důležitější rozhodnutí nečiní okamžitě a vyžádají si čas na rozmyšlenou a pročtení příslušných materiálů. I v tomto případě bude ale pevně na minutu stanovena příští schůzka nebo přesně stanovena varianta, jak sdělí protistraně své rozhodnutí. Při jednání nejsou příliš impulsivní a „akční“ a přehnaně impulsivní jednání odsuzují. Při jednání se často stírají rozdíly v pracovním zařazení a hyerarchii. Klidně oslovují ředitele velké firmy Jan. Mnohdy nepoznáte v tónu řeči a stylu jednání, kdo je ředitel a kdo sekretářka. V učitých situacích lze použít nějaký vtip, ale pozor na vtipy o náboženství. Ty jsou zde tabu! Na druhou stranu Nizozemci mají smysl pro humor a klidně se uprostřed jednání „od srdce“ zasmějí jazykovému přebreptu či proloží řeč něčím veselým. Jazykové vybavenosti nizozemské protistrany se obávat nemusíte. Nizozemci jsou jedni z nejlépe jazykově vybavených obchodníků. Většinou mluví bez problémů anglicky, často německy a případně francouzsky. Tyto jazyky mají povinné ve škole. Pokud bude třeba jiný jazyk nebývá většinou problém ve větší firmě najít někoho, kdo daným jazykem mluví. Tím mám na mysli především jazyky jako arabština, čínština, polština, španělština. Slovanské jazyky nejsou zrovna rozšířené. Jsou pro Nizozemce příliš obtížné a dlouhá léta je v obchodním styku nepotřebovali. Pozor na jazykovou past: ja, maar... (ano, ale....) nebo ja, nee... (ano, ne....). V těchto případech je třeba zvýšit pozornost a sledovat, zda je rozhodnutí kladné nebo záporné. Ono JA nemusí vždy znamenat přitakání, ale pouze slovní vatu. Tento zlozvyk si přenáší i do promluv v angličtině. Co se týče dress codu, tak jsou Nizozemci velmi tolerantní. Již dávno neplatí, že je třeba na jednání přijít v obleku a kravatě. Jsou okamžiky, kdy potkáte protistranu v džínách a košili. Ani ženy si s oblečením příliš nelámou hlavu. Nečekejte přehnaně škrobenou kulturu jednání. Před jakýmkoli jednáním mějte na paměti: „ Co Skot zahodí, to Holanďan sebere!“ a tím se řiďte. Pokud budete mít štěstí a pozve Vás protistrana na oběd nebo večeři, je pravidlo, že kdo zve platí. Poznámka závěrem: Jestliže se před jednáním naučíte v holandštině byť jen pozdravit, snadněji si pootevřete dveře a jednající naladíte na tu správnou vlnu. Goede dag. Dobrý den Hoe gaat het? Jak se máte? Dank je wel. Děkuji. Tot ziens. Naviděnou. Eet smakelijk. Dobrou chuť. Zbytek jazyka zní pro české uši jako mix angličtiny a němčiny s ještě něčím. Už chápete, proč jim jde ta angličtina mnohem lépe než Čechům?

Knihy pro volný čas a pohodu

Změna na nizozemském trůně

Dne 30.dubna 2013 došlo k historické zněmě ve vládě Nizozemského království. Po 33 letech vlády abdikovala nizozemská královna Beatrix ve prospěch svého nejstaršího syna prince Willema Alexandra.

Již několik let se spekulovalo, kdy ke změně na trůně dojde, odborníci sestavili seznam několika důležitých dat a nakonec se abdikace uskutečnila ve státní svátek – Koninginnedag, t.j. 30 dubna. Tento den národ slaví narozeniny matky královny Beatrix, královny Juliany (*30.4.1909-20.3.2004). V roce 2013 jsme tedy naposledy oslavili tento státní svátek a od roku 2014, budeme slavit tzv. Koningsdag, jež  je spojen s datem narození krále Wiléma Alexandra, 27.4.1967. Státní svátek se bude tedy slavit o několik dní dříve.

 

Dne 30.4.2013 v 10:07 královna Beatrix v paláci de Dam v Amsterdamu abdikovala. Celý proces abdikace byl historicky prvně přenášen kamerami a celý národ mohl vše sledovat v přímém přenosu. Když královna dokument podepsala, ozval se venku před palácem bouřlivý potlesk. Posléze museli dokument podepsat Willem-Alexander a jeho žena Maxima, zástupci parlamentu, provincie Severního Holandska, starosta Amsterdamu a  zástupci závislých území v Karibiku.

 

V odpoledních hodinách proběhl v kostele Nieuwekerk slavnostní ceremoniál uvedení nového krále Willema Alexandra a jeho ženy Maximy do úřadu. Bohužel tento proces není v protestanské zemi církevní, ale civilní. A tak král není korunován, ale pouze uveden do úřadu. Královská koruna a další insignie vlády jsou položeny na stole před králem a on pouze přísáhá věrnost a oddanost svým poddaným. Poté členové parlamentu jmenovitě skládají slib novému králi.

 

Tímto dnem se změnilo také postavení několika členů královské rodiny. Nejstarší dcera krále Willema Alexandra Catharina Amália (běžně nazývaná princezna Amália) se stala historicky první princeznou Oranžskou. Do roku 2012 se titul princ Oranžský vztahoval pouze na mužské potomky rodu, až v posledním roce došlo k parlemantem uznané změně. Abdikující královna Beatrix se stala momentem své abdikace princeznou van Nassou. Děti její sestry, princezny Margariet, jsou nyní vyloučeni z přímé posloupnosti dědictví nizozemského trůnu, jelikož tato možnost přešla na bratra Willema Alexandra, prince Constantijna a jeho tři děti.

 

Od 30.dubna je králem Willem Alexander Claus George Ferdinand van Oranje-Nassou a jeho žena Maxima je královnou. Willem Alexander se musel vzdát několika svých pracovních závazků. Několik let byl aktivním členem olympijského výboru, byl členem výboru pro mezinárodní vodní hospodářství při  OSN a dalších a dalších funkcí spojených především s watermanagementem a sportem.

Jeho dcera, dnes korunní princezna Amálie, nezměnila na svém životě příliš mnoho. Je jí teprve 10 let (nar. 7.12.2003), a tak bude jěště několik let povinně navštěvovat základní školu Bloemcampschool ve Wassenaaru, kde bydlí se svými rodiči a sestrami.

Celá rodina zůstane nadále bydlet ve Vile Eikenhorst ve Wassenaaru a ex-královna Beatrix se s radostí na „penzi“ přestěhuje do svého oblíbeného zámečku Draakenstein.

 

jak sehnat brigádu v Nizozemí

Tady je krátká odpověď na dotaz jedné čtenářky mého blogu.

Od května 2007 lze v Nizozemsku pracovat v rámci pravidel Evropské unie, není tedy třeba podstoupit proces tzv. Inburgering nebo požadavek tzv. Verblijfdokument (dokument zajišťující pobyt v Nizozemí). Co je třeba – burgersnummer , obdoba českého rodného čísla. O to se dá jednoduše zažádat na finančním úřadě Nizozemska – Belastingdienst. V rámci EU by oba úřady měly nějak spolupracovat a vyrovnat na konci finančního roku jednotlivé přeplatky. (*Moje zkušenost je, že spolu nejsou stále propojeny a je třeba uplatnit  daňové přiznání v obou zemích nezávisle na sebe. Je to i výhodnější. Pro úřad práce lze obě aktivity spojit, potom je počítají dohromady).

Brigáda se dá najít na různých adresách. Jde o to, co by  člověk chtěl dělat. V létě je velká šance na brigádu na překladišti ovoce a zeleniny v Barendrechtu. Zaměstnanci, většinou nejsou holandského původu, jedou na dovolenou a firmy hledají dočasný záskok. V tomto prostředí se člověk neprocvičí příliš v nizozemštině, ale v jiných evropských jazycích.... práce je většinou na směny a po směně lze procvičit svoji nizozemštinu jinde. Firmy většinou nezajištují ubytování a další zázemí.

Pro další info mne můžete kontaktovat na bstroosnijder@centrum.cz nebo na www.stedenbandbarendrecht.nl

 

Co bylo dřív: Nizozemská vlajka nebo trikolóra?

Všichni jistě víte, že nizozemská vlajka má 3 vodorovné, stejně široké pruhy. Nahoře je jasně červený, pod ním je čistě bílý a dole je kobaltově modrý. Tato vlajka je symbolem jednoty, samostatnosti a sounáležitosti Nizomenského království. Vlajka byla oficiálně přijata ústavním zákonem z roku 1937, kde byly popsány její barvy a rozměr byl stanovem pouze poměrem stran 2 : 3. Tzv. Vlaggenwet je  vůbec nejkratší zákon, který kdy nizozemský panovník podepsal. Má jen jednu řádku.

„ De kleuren van de vlag van het Koningrijk der Nederlanden zijn rood, wit en blauw.“ (královna Wilhemína, 19.2.1937)

Historie nizozemské vlajky se začala psát již v roce 1572, v dobách tzv. Osmdesátileté války. Tehdy severní nizozemské provincie pod vedením Wiléma Oranžského povstaly proti španělské nadvládě. Tehdy  byla ale barevná kombinace trochu jiná – oranžová, bílá a modrá. Oranžovou použil Wilém Oranžský podle svého jména, ale záhy ji námořníci změnili na červenou. Důvodů uvedli hned několik – červená je na moři lépe vidět, oranžová rychle bledne a navíc obarvit plátno na oranžovou barvu je velmi drahé, červené barvivo je levnější. Inu Holanďané. Za vším hledej peníze!

 

Tak se začaly použít dvě varianty vlajky – na moři s červeným pruhem a na souši s oranžovým. Pokud se podíváte na historická plátna ze 16. a 17. století, uvidíte na nich lodě s různými barevnými kombinacemi nizozemské vlajky. Na konci Osmdesátileté války (1648) Nizozemci mluví o své „Oranjevlag“, jež je ale již s červeným pruhem. A tak oranžový pruh zůstal jen výsadou panovníků z rodu Oranje  a stal se tzv. Prinsenvlag. V roce 1796 Generální stavy (nizozemský parlament) rozhodl, že se bude používat pouze jedna jediná vlajka a to s červeným pruhem.  Žádná jiná varianta nebyla přípustná, oranžová byla výslovně zakázána.

Tímto vznikla vlajka jako symbol nezávislosti a demokracie, první republikánská trikolora na světě. Jako symbol svobody dala základ všem dalším povstaleckým vlajkám a trikolórám. Podle ní vznikla snad nejznámější trikolóra francouzské revoluce. Podle nizozemské vlajky vytvořil ruský car Petr Veliký ruskou vlajku – jen červenou umístil až dolů. Podle ní tvořili slovanští obrozenci v 19.století svoje národní vlajky... dnes trikolórové barvy najdeme na slovenské, slovinské, srbské i chorvatské vlajce. A jakou barevnou kombinaci má ta česká??? Samozřejmě, bílo-červeno-modrá.

Ale zpět do Nizozemského království a jejich vlajce.  Od roku 1937 má vlajka kodifikované vlastnosti a je jen jedna pro použítí na moři, souši i pro panovníka. Přesto k ní občas přídávají Nizozemci oranžový praporec (wimpel). Ten se používá pouze v přímém spojení dané události a královské rodiny... např. královniny narozeniny, narozeniny dalších členů královské rodiny, návštěva královny/korunního prince atd.

 

Od roku 1980 existují také pevně stanovená pravidla použití vlajky a instrukce jejího rozvinutí a svinutí.  Vlajky mohou konstatně vlát nad státními budovami jako je Rijskmuzeum, ministerstva, parlament atd. Nad královskými paláci vlaje vlajka pouze v přítomnosti panovníka. Během roku je pak několik dat, kdy by měly vlajky zavlát po celé zemi, a to:

31.1/1.2.              Narozeniny královny Beatrix, s oranžovým praporcem

27.4./28.4.          Narozeniny prince van Oranje Wiléma Alexandra (od 30.4.2013 krále), s oranžovým praporcem

29.4./30.4.          Koninginnedag (od 2014 zrušeno), s oranžovým praporcem

4.5.                        Národní den smutku/ Uctění památky padlých, 18:00 do 21:10 na půl žerdi

5.5.                        Den osvobození

9.5.                        Den Evropy, společně s vlajkou EU

17.5/18.5.           narozeniny princezny Maximy (od 30.4.2013 královny), s oranžovým praporcem

Poslední sobota v červnu            Den nizozemských válečných veteránů

15.8/16.8.           formální konec Druhé světové války

3.úterý v září     otevření parlamentu – opening van de Staten-Generaal, pouze v Den Haagu

7.12/8.12.           narozeniny princezny Amalie, (od 30.4.2013 korunní princezna), s oranžovým praporcem

15.12/16.12.       Den království – Koninkrijksdag

 

Pokud nastanou další příležitosti zvláštního významu, vlajka se vyvěsí podle instrukcí. V tomto případě se jedná o královské svatby, pohřby, korunovace či státní návštěvy.

Podle protokolu, by vlajka neměla viset přes noc venku. Správně by se měla vyvěsit s ranním úsvitem a se soumrakem opět svěsit. Vlajka se nesmí dotknout země. Státní vlajka není součást standardní výzdoby, a proto by neměla být na školních aktovkách, jako výzdoba pokoje či na sportovním náčíní. Pokud vlajka visí společně s jinými, náleží jí místo napravo (stojíme-li zády k vlajkám). Pokud jsou vlajky tři, národní visí uprostřed.

Složit vlajku má také svá pevně stanovená pravidla. Inu jednou z barev je bílá a vlajka je vždy někde uložena, takže se nesmí bílá umazat. Dáme si malé cvičení ve skládání vlajky Nizozemského království.

1.       Připravíme se, samozřejmě potřebujeme pomocníka. Naše vlajka stále visí na žerdi. Pomalu ji spustíme a hlídáme, aby se nedotkla země.

2.       Na protilehlých koncích vlajku uchopíme jednou rukou na švu bílé a červené. Druhou rukou uchopíme šev modré a bílé.

3.       Vlajku složíme jako reporelo, do písmene Z. Tak je bílé pole uvnitř.

4.       Červené pole umístíme nahoru, potom ji na 2x přeložíme, tak se modrá dostane nahoru. Konec s úpony nebo zašivkou na žerď jsou nahoře celé složené vlajky.

5.       Vlajku uložíme na vhodné místo.

 

 

 

 

 

 

 

Nizozemské umění

Nizozemské umění

 

Často si klademe otázku, co je nizozemské a co je vlámské umění. Pro odpověď si musíme jít až do historie a náboženských rozdílů a směrů na historickém území Nizozemska.

Ačkoliv Jan van Eyck a jeho následovníci působili ve Flandrech (dnešní Belgie), bývají většinou považováni za nizozemské malíře. Do té doby jednotná kultura se již ve středověku začala vyvíjet značně odlišně a od poloviny 16.století mluvíme o rozdělění na jižní – katolickou a severní-protestantskou část. Od té doby se umění jižního Nizozemí pro odlišení od severního začalo označovat jako vlámské.

Nejznámnějším představitelem vlámského  malířství 14.století je Jan van Eyck (1390-1441), který se narodil v Maastrichtu a zemřel v Bruggách (Belgie). O jeho životě příliš nevíme, ale je jisté, že určité období působil v Haagu jako dvorský malíř a portrétista, později odešel na jih, do Belgie. Asi nejznámnějším plátnem van  Eycka je Svatba Arnilfiniů (k vidění v National Gallery Londýn). Obraz je ve skutečnosti dvojpoprtrétem mladého páru a okamžiku jejich zásnub. I tento moment je parodox, jelikož obraz byl velice drahý a málokdo si mohl dovolit nechat vymalovat svoji dceru v okamžiku jejích zásnub. Dalším přínosem obrazu je zachycení dobové módy a kultury bydlení. Nad zrcadlem je letopočet 1434 a celá scéna zobrazuje prolínání dvorské kultury a střízlivého městského stylu ranně kapitalistické společnosti.

Dalším mistrem štětce a symboliky je Hieronymus Bosch (1450-1516). Jeho obrazy jsou plné symboliky a dnes vše, co obrazy zachycují a vyjadřují,  plně nechápeme. H.Bosch se narodil roku 1450 v Severním Brabandu ve městě Den Hertogenbosch (Den Bosch) a tam také 1516 zemřel. Několik obrazů bylo namalováno pro katedrálu St.Jan v Den Boschi, ale v období obrazoborectví byly většinou zničeny. Většina pláten se týká náboženské tématiky a je spjato s katolickou církví.

H.Bosch pravděpodobně namaloval obraz Posledního soudu, který je dnes k vidění ve Vídni (Galerie der Akademie der Künste). Na střední a pravé desce vidíme velké množství detailů a převládá zde chaos, který přiřkl H.Bosch pouze peklu. Na levé desce, podle přání objednavatele krále Filipa, je ráj a tam panuje řád. V oblacích sedí Bůh Otec a pod ním bojuje zlo s dobrem. Paže  Ježiše Krista symbolizují váhy spravedlnosti a pak už zbývá jen pohled na lidstvo a jejich hříchy. Lidé jsou tím nejkrutějším způsobem mučeni a masakrováni. Nikde není úniku: lidé jsou nabodáváni a opékáni, rozemíláni a pronásledováni ptáky se špičatými zobáky či odsouzeni k absurdním činům. Rozdíl mezi peklem a rájem nemohl být výraznější. Ráj má strukturu a je prostě nudný. Žádný hororový výjev.

Noční hlídka (Rijksmuseum Amsterdam, 379 x 453cm) od mistra Rembrandta van Rijn (1606-1669) představuje překročení uměleckých hranic par excellence, jak formálně, tak i ikonograficky. Rembrandt zde zachycuje nejen skupinovou  fotografii (dala by se přirovnat k dnešní školní fotografii), ale i  historii. V dnešní době by již tolik zakázek neměl, jelikož většinu jeho děl by nahradila pasová nebo skupinová fotografie.

Označení Rembrandtova obrazu Noční hlídka je vlastně nepřesné, jelikož nezachycuje žádný noční výjev. Na obraze vidíme setninu setníka F.B.Cocqa a jeho poručíka W.van Ruytenburcha. Obraz vznikl na objednávku a každá osoba musela zaplatit určitou částku. Podle sumy, kterou dotyčný zaplatil, je na obraze namalován. Více peněz, větší postava a více vpředu. Finálně je na obraze více osob, než kolik jich za portrét zaplatilo. Celkový dojem z obrazu je trochu chaotický a nerealistický. V porovnání se skupinovými portréty té doby nevypadá Noční hlídka příliš reprezentativně. Skupina je nejednotně oblečena  a každý stojí, kde chce (pdle toho, kolik zaplatil). Prý existovaly menší kopie o velikosti velké fotografie pro každého platícího zákazníka.

Vincent van Gogh (1853-1890) byl vyjímečný malíř a blázen. Maloval neotřelé motivy krajiny, bytové interiéry i portréty. Za svého života prodal pouze jeden jediný obraz, i když jich namaloval více než 700. Nikdo jej neznal a nikdo si u něj nic neobjednával. Aby na sebe upoutal pozornost, jednoho dne si uřízl spodní část ucha. Jediným jeho finančním mecenášem byl jeho bratr Theo.

Obraz Ložnice v Arles (Rijksmuseum, Amsterdam) byl změněn přes noc z optimisticky laděného interiéru na prostor jednoduše a klidně, až příliš prostě, barevně laděný. V dopise bratrovi napsal: ...je tady zlomená červeň podlahy, jedovatá chrómová žluť židle a krvavě rudá pokrývka na posteli... Vincent byl za svůj život díky svým halucinacím několikrát hospitalizován na psychiatrii a dlouhodobě léčen. Umělecký svět jej, bohužel, pochopil a docenil až po jeho smrti. Obraz s Mečíky překonal v roce 1987 všechny rekordy a byl prodán za 49 milionů  liber.

 

Ne všechna umělacká díla jsou k vidění v nizozemských a světových galeriích, některá jsou součástí soukrommých sbírek. Ale i tak v Nizozemí můžeme navštívit pár instuticí, kde se Mistry minulých století můžeme pokochat. Asi nejlepší by bylo začít v Amsterdamu v Rijksmuseu, kde je od 14.4.2013 k vidění na 8.000 uměleckých děl ve více než 80 nově zrekonstruovaných sálech. Rijksmuseum bylo dlouhá léta uzavřeno z důvodů generální rekonstrukce a světově proslulá díla se tísnila v bočním křídle. Koncem března 2013 se konala v ulicích Amsterdamu neobvyklá akce, kdy se ve speciálním „kufru“ stěhovala Rembrandtova Noční hlídka. Její rozměry a váha ( 337 kg) nedovolily, aby byla přemístěna vnitřními chodbami, a tak byl zhotoven speciální vozík-kufr a obraz se stěhoval po ulici. Všichni se obávali deště a silného větru, ale naštěstí počasí této neobvyklé akci přálo.

Rijksmuseum nazvalo několik sálů „ Eregalerij“ (čestná galerie), kde visí všichni z top 10 nizozemského malířství ... Jan van Eyck, Jan Vermeer, Rembrandt van Rijn a další. Nejen museum žije znovuotevřením, ale i celý Amsterdam se snaží o P.R. muzea. Nejznámější nizozemský obchodní dům Bijenkorf (obdoba anglického The Harrod´s) vyzdobil své výlohy v duchu uměleckých sbírek muzea a královna Beatrix je slavnostně 15.dubna 2013 odhalila. Vše zve k návštěvě  a nabízí nevšední umělecké zažitky. Rijksmuzeum najdeme na ulici Museumstraat 1, 1071 CJ Amdsterdam nebo se můžeme virtulně pokochat na www.rijksmuseum.nl .

 

Hned přes náměstí stojí další významná galerie – Van Gogh Museum, jež je výhradně věnováno dílům Vincenta van Gogha (1853-1890). Tato galerie nabízí nejucelenější sbírku jeho děl a vše je vkusně a edukativně doprovázeno popisem jeho soukromého života, jež měl nezanedbatelný vliv na jeho tvorbu. Více informací najdete na www.vangoghmuseum.nl

 

Když už jsme se pokochali galeriemi v Amsterdamu, můžeme vlakem vyrazit do Den Haagu, kde najdeme  druhou nejznámější galerii země Mauritshuis. Ta bohužel na více než rok uzavřela své dveře, aby uvnitř mohla nerušeně proběhnout důkladná modernizace a rekonstrukce historické budovy. Nejznámější plátna se „přestěhovala“ do městského muzea, t.j. jen přes ulici. Zbytek se dočasně ubytoval ve skladech. Mauritshuis je především domov děl Jana Vermeera a jeho „Dívka s perlou“ se stala před lety oficiálním logem galerie. Mauritshuis se nachází v těsném sousedství parlamentu a Haagského hófu. Tak se můžeme pokochat nejen uměním uvnitř, ale i architekturou budov a i trochu nasát atmosféru vládních orgánů. Více o sbírkách a možnostech návstěvy najdeme na www.mauritshuis.nl. V tento moment si nemohu odpustit informaci o manželce bratra prince Maurice (česky Mořice). V té době se na Haagském dvoře pohybovala česká princezna Markéta, o které se říkalo, že do Nizozemí přineska kulturu a dvorské mravy. Už tehdy Češi nenápadně ovlivňovali vývoj v Evropě.

 

Zbytek dojmů z nizozemského umění a kultury nechám na vás, ať navštívíte sami tuto zem a uděláte si sami obrázek o mistrech štětce a pera. Jejich plátna rovněž visí ve Vídni, Londýně či v New Yorku.